25. 06.
Autor: Martin Bořivoj Novosad
Každý rok na konci školního roku se s klienty TyfloCentra Vyškov scházíme ve středisku, které se nachází v prostorách základní školy. Škola má nádhernou zahradu s krásným altánem. Také je na zahradě místo, kde žáci i klienti TyfloCentra mohou opékat.
V úterý 24. června. 2014 nastal očekávaný den „D“ opékání. Počasí nám přálo. Byl krásný slunný téměř letní den. S klienty jsme se sešli krátce po poledni v zahradě školy, pod krásným altánem. Všichni společně jsme začali připravovat věci na opékání. Připravili jsme společně dřevo na ohniště. Do altánu jsme donesli pití a další potřeby k opékání. Naši klienti se také velmi zapojili do příprav a donesli na ochutnání zákusek k odpolední kávě. Jak jsme vše připravili, tak jsme rozdělali ohníček a opékali připravené uzeniny. V průběhu opékání jsme si povídali a bavili jsme se.
Uzeniny jsme si všichni krásně do zlato-růžova opekli a pěkně voňavé teplé s pečivem, horčicí a hlavně s chutí snědli. Po opečení, u kávy a zákusku, klienti začali povídat o svých zážitcích ze života, na které rádi vzpomínají. V průběhu hovoru jsme se také bavili o možných aktivitách v budoucnu.
Krásné slunné odpoledne rychle plynulo. Jakmile se přiblížil konec posezení, nikomu se nechtělo odejít a ukončit posezení. Při odchodu jsme se domluvili, že jistě budeme pokračovat ve vyprávění při příštím posezení.
Klienti odcházeli z vydařené akce nadšení. Všichni jsme si odnesli pěkné vzpomínky a dojmy.
Fotogalerie
21. 06.
Autor: Radek Pavlíček
Jsem čerstvá dobrovolnice v TyfloCentru Brno. Má práce začala zaškolením. Martina Smrčková se mi velice věnovala. Přiznávám, že praktická část zaškolení nebyla jednoduchá. Bylo pro mne dost těžké dělat asistenta. Martina představovala nevidomou klientku a já se měla postarat o bezpečnou procházku po Brně. Převzít tuto zodpovědnost nebylo vůbec jednoduché. Po zaškolení, které pro mne bylo velice silným zážitkem, přemýšlím o vcítění se a pochopení nevidomých klientů. Jaké překážky jim klademe my vidomí v běžném životě a ani nás nenapadne, jaké potíže mohou způsobit.
Moje práce pro HapAteliér začala prodejem výrobků na tradiční Velikonoční výstavě v Předklášteří., která se konala 19. a 20. 4. 2014. Měla jsem radost, že návštěvníci mají o výrobky ateliéru zájem. A nejen o výrobky, ale školáci se zajímali o informace o ateliéru a TyfloCentru. Zájema přinesl i své první ovoce. Studentka Střední odborné školy v Lomnici předala informační letáček paní učitelce Mgr. Evě Juríkové, která se domlouvala v TyfloCentru na návštěvě žáků.
Mé první setkání s klienty HapAteliéru bylo na velikonočních dílnách 17. 4. 2014. Byla jsem natěšená a zvědavá poznat se s pracovnicemi i klienty ateliéru. Ono je mnohem příjemnější prodávat výrobky dílny a vědět kdo zrovna ten konkrétní košíček, šperk nebo přáníčko vyrobil. Celý den měl moc prima atmosféru. Všichni klienti nadšeně pracovali a vyzkoušeli si všechny připravené techniky. Slečna Dana byla velice šikovná a vyrobila snad nejvíce výrobků. Přiučila jsem se novým technikám zdobení kraslic.
Duben jsem uzavřela prodejem výrobků na akci Podhoráckého muzea v Předklášteří – Dětské jarní hry. I na této akci projevili návštěvníci zájem o výrobky. Nejvíc „frčely“ magnetické záložky. Všichni obdivovali zajímavý nápad. Jeden ze zákazníků projevil zájem o keramiku a vzal si letáček s kontaktem na ateliér, tak doufám, že se rozhodne pro některý keramický výrobek a udělá radost dál. Zákazníci obdivovali výrobky z pediku, keramiky. Velice se líbily knoflíky, zápichy a přáníčka.
Děkuji za možnost pracovat pro TyfloCentrum a těším se na další zajímavé akce a setkání.
Milada
18. 06.
Autor: Tereza Kozderová
Lodní zvon ohlásil nástup, motor se rozeběhl a parník vyrazil vstříc své cestě po vodě. Takto nějak začínala naše plavba na parníku. V úterý 17. června úderem 15. hodiny byla většina posádky naloděna a my jsme se mohli vydat vstříc naší plavbě na parníku. S příjemným výletním počasím jsme mohli obdivovat krásy a tajemná zákoutí brněnské přehrady. Na palubě parníku byli zástupci nejen z řad klientů Brna, ale i Vyškova a Znojma. Mohli jsme se tak všichni setkat, pobavit se mezi sebou a poslechnout si cimbálovou skupinu Jak chceš!, která nám po celou dobu plavby vyhrávala na spodní palubě.
Plavba na parníku byla ve znamení setkávání, ale také i ocenění našich turistů. Díky projektu Turistická liga můžeme odměňovat naše vytrvalé turisty, kteří s námi chodí pravidelně na vycházky. Celkově (za 4 roky) máme za sebou 1743 km. V letošním roce jsme ušli krásných 75 km. Na třetím místě se umístil klient s 41 km v nohou a jako odměnu si odnesl poukaz do obchodu se sportovním vybavením. Na druhém místě se umístil vytrvalý turista s 55 ušlými kilometry a odměnou mu jsou poukazy do zdravotnických potřeb. Na krásném prvním místě se umístila žena, ušla celkových 75 km, zúčastnila se tedy všech vycházek a jako odměnu dostala 10 vstupů do solné jeskyně. Ostatním, kteří s námi na vycházky chodí, děkujeme a doufáme, že s námi půjdete zase. I když nejsme ocenění nějakou cenou, odměnou nám může být dobrý pocit z toho, že jsme se pohybovali, viděli jsme u toho nové věci a mnoho se dozvěděli.
Naše „lodní akce“ byla i jakýmsi malým zakončením jedné sezóny. Proto bych chtěla ještě jednou moc poděkovat nejen našim klientům, ale i všem pracovníkům, kteří zajišťují jednotlivé služby, i těm, kteří se podílejí na chodu TyfloCentra samotného.
Buďte nám nakloněni i nadále, již nyní pilně pracujeme na tom, abychom pro Vás připravili další zajímavé aktivity.
10. 06.
Autor: Tereza Kozderová
Je libo odpolední procházka? Ať jste na tom s fyzičkou lépe či hůře, příjemný terén Lužáneckého parku je vhodný nejen pro mladé, ale i pro starší osoby. Přesvědčit se o tom, jak může být krásně skoro v srdci Brna, mohli klienti v pátek 6.června.
Jak může název napovídat, park Lužánky vznikl na místě lužního lesa, který tu vytvářela říčka Ponávka. Sluníčko pěkně pražilo a tak jsme se schovávali ve stínu stromů. Protože je park Lužánky nejen místem oddychu, ale i místem, kde jsou zajímavé stromy, keře a další přírodní artefakty, přizvali jsme si k výkladu paní Ing. Alexandru Koutnou, která nám ve stínu stromů povídala o tom, jak a co žije v Lužánkách.
Věděli jste, že se v Lužánkách nachází buk lesní, jinan dvoulaločný (Ginkgo Biloba), javor dlanitolistý, platan javorolistý, dub uherský, ořešák černý nebo svitel latnatý?
Díky naší průvodkyni mohli všichni účastníci tyto stromy poznat, osahat a přivonět k jejich listům. V 2. polovině 19. století byl park, zejména zásluhou uměleckého zahradníka Antonína Šebánka, doplňován domácími i cizími druhy dřevin. Na konci 19. století byly v Lužánkách zastoupeny veškeré dřeviny vyskytující se na Moravě a více jak 150 druhů cizokrajné vegetace.
Lužánky jsou velkým lákadlem pro odpočinek všech věkových skupin. Najdeme zde dopravní hřiště a prolézačky pro naše nejmenší, tenisové kurty a hřiště na pétanque pro ty starší a starší ročníky si mohou zacvičit na venkovních cvičebních strojích pro dospělé, posedět na lavičce, nebo si dát občerstvení v jedné z restaurací, které v parku jsou.
Lužánky jsou místem, kde si každé přijde na své, vhodné jsou nejen pro sport, ale i pro odpočinek. Na takový piknik je zde místa habaděj.
Roku 1855 byl uprostřed parku na místě stržené restaurace podle plánů vídeňského architekta Ludwiga Förstera postaven novorenesanční pavilon s velkým sálem pro plesy, koncerty a slavnosti.
S rozvojem průmyslu na konci 19. století se z říčky stále více stávala zapáchající odpadní stoka, která se stala pro park nežádoucí, a byla tedy v letech 1907 – 1910 zatrubněna v téměř celé trase toku skrz město. V Lužánkách zbyl po této úpravě val, kterým dnes prochází stoka, a skutečná Ponávka je svedena do tunelu už v Králově poli a protéká pod sídlištěm Lesná.
Že byste se k nám rádi přidali? Určitě se do Lužánek vrátíme, vyžití je tu opravdu velké. Buďte u toho i Vy! Paní Koutné děkujeme za výklad a všem účastníkům za účast.
5. 06.
Autor: Petra Šeneklová
V úterý jsme se s klienty vydali na výlet na Starou vodárnu ve Znojmě. Odpoledne jsme se sešli v TyfloCentru a vydali se Karolíninymi sady ke Staré vodárně, kde jsme se sešli s vodáckým instruktorem Ondřejem Antošem, který nám popovídal o historii vodárny a vodáctví na Znojemsku. Dozvěděli jsme se například, že Znojemská přehrada slouží jako zásobárna pitné vody, a že tu kdysi byly bazény na čištění vody. Prohlédli jsme si areál vodárny a šli jsme na prohlídku do věžičky, která je součástí budovy vodárny. V prvním podlaží věžičky je na terase botanická zahrada, složená z typických zástupců rostlin, rostoucích v Národním parku Podyjí. Dozvěděli jsme se také o tom, jaké je volnočasové vyžití na vodárně a prohlédli jsme si tělocvičnu, kam chodí veřejnost cvičit. Po prohlídce jsme zavítali do půjčovny lodí, která je součástí vodárny. Všichni jsme dostali vesty a pádla a ještě na souši jsme si zkusili jak pádlo držet a jak zabírat. Po této zkoušce už nastala slíbená vyjížďka. Projeli jsme pod několika mosty a někteří si prohlíželi malebnou přírodu, která byla všude kolem nás. Na konci vyjížďky nám začalo mírně pokapávat, ale všichni byli s výletem moc spokojení. Děkujeme Davidu Grossovi za zapůjčení lodí a instruktorům za vstřícnost a ochotu.
Už se těšíme někdy příště na další svezení.
Fotogalerie
