30. 05.
Autor: Petra Šeneklová
Co je bouldering jsme si mohli vyzkoušet v pondělí ve Znojmě na umělé boulderingové stěně. Sešli jsme se na zastávce a šli jsme na stěnu. Na začátku jsme si sedli a paní provozovatelka nám pověděla, co to boulder vlastně je. Název pochází z anglického slova boulder, což v překladu znamená „balvan“. Bouldering je druh lezení krátkých cest nízko nad zemí bez použití lana. Jak ze samotného názvu vyplývá, typickým terénem pro bouldrování jsou různé balvany a malé skalky. Lezou se rovné cesty, převisy, ale může se lézt i do strany, čemuž se říká traverzování. Pod stěnou je silná matrace, takže když někdo padá, tak se nemusí bát, že si ublíží. Je lepší, když každý lezec má pod sebou někoho, kdo by ho v případě pádu mohl zachytit. Měli jsme možnost osahat si chyty různých velikostí a také ocelové kartáče, kterými se chyty čistí, aby neklouzaly. Další pomůckou, kterou lezci při lezení používají, je magnézium proti pocení rukou a také speciální boty, kterým se říká lezečky. Po této přednášce jsme si mohli samotný bouldering vyzkoušet. Hned se našlo několik zájemců, kteří si řekli, že lezení bez lana vyzkouší. Všem to šlo dobře, někdo si troufl i na převis. V převisu jsou cesty náročnější, ale ti kteří lezení v převislé stěně zkusili, byli úspěšní. Byl to výborný adrenalinový zážitek a všem klientům se akce moc líbila. Všichni si odnesli zážitek z lezení bez lana.
Fotogalerie
14. 05.
Autor: Eva Pexová
Uprostřed klidné pohraniční vesničky Nový Přerov na Mikulovsku leží stará zemědělská usedlost, jejímž dávným hospodářem byl statkář Jáně s rodinou. Na jaře roku 1998 statek koupili manželé Kosmákovi jako chátrající objekt. Po několika letech trpělivé rekonstrukce vybudovali hospodářkou usedlost, obklopenou krásnou přírodou a ochočenými zvířaty, vždycky svolnými k pohlazení a podrbání za uchem. Do této oázy klidu jsme se vydali v úterý 6.5. s klienty znojemského a brněnského TyfloCentra.
Pan Kosmák se nás ujal a provedl nás celou usedlostí, vyprávěl nám o historii sídla a zvířatech, které se rozhodli chovat. Naše první zastávka směřovala k ohradě, kde na nás už netrpělivě čekal kozlík Kvido, který se nechal hladit i krmit speciálními granulemi. Dozvěděli jsme se o výrobcích z kozího mléka, které paní Kosmáková vyrábí, na příští rok prý chystají i kozí zmrzlinu. Kolem usedlosti je i rozsáhlá louka s ovocnými stromy, z nichž veškerá úroda se zpracovává na výrobu domácích marmelád, sirupů a pálenek.
Procházkou jsme pokračovali k ohradě s koňmi, zájemci mohli jít přímo do ohrady, pohladit si koně opravdu zblízka. Koníci Lentilka a Sametka si všímali hlavně našich batohů se svačinami a nechali se ochotně drbat. Přiběhlo se na nás podívat stádo všetečných kamerunských koziček. Pokračovali jsme do výběhu k ovečkám a kravičce Amálce, opět následovalo hlazení a drbání, tentokrát měli klienti možnost vyzkoušet si i krmení oveček suchým chlebem přímo z ruky. Čekalo nás nejatraktivnější zastavení, klienti měli možnost zažít projížďku na krásných koních. Ne všichni se odvážili, ale ti kteří na hřbet koně vylezli, byli nadšení.
Při obědě si klienti vyprávěli, který zážitek pro ně byl nejpůsobivější. Ocenili, že se ke zvířatům dostali opravdu blízko, mohli si je pohladit, nakrmit a vyzkoušet i jízdu na koních. Líbila se jim i místní rovinatá krajina a v budoucnu by sem rádi opět přijeli na turistický výlet. Děkujeme manželům Kosmákovým za jejich čas a místnímu personálu za vstřícný přístup.
Fotogalerie
7. 05.
Autor: Eva Pexová
Nestává se často, aby se klienti Znojemského a brněnského TyfloCentra sešli na jedné akci, proto jsme rádi přijali pozvání našich kolegů z Brna a společně se vypravili na výlet lesnickou stezkou okolo Buchlova.
V Brně jsme za slunečného počasí společně nasedli do autobusu, který nás dovezl do Buchlovic. V kopcích nám počasí už tolik nepřálo, začalo jemně pršet, ale my se přesto neohroženě vydali na cestu. Nejdřív jsme procházeli vesničkou a pak jsme začali stoupat lesem k Buchlovu. Cesta byla různorodá, místy tráva, místy bláto a kameny, ale vše se dalo zvládnout.
Naši průvodkyní na tomto výletě byla lesní inženýrka Alena Prýmková, kterou brněnští klienti dobře znají. Cestou pro nás připravila několik poznávacích zastávek, na té první nám představila místní rostliny, klienti si je pak mohli prohlédnout, očichat i osahat. Seznámili se tak s kůrou Habru, rostlinkou Jetele lučního – latinsky „Trifolium“, Jetelem plazivým, Mařinkou vonnou a dalšími. Po chvíli jsme dostoupali do podhradí a čekala nás druhá zastávka, tentokrát nám paní Prýmková představila místní stromy, opět jsme si je mohli osahat a zjistit jak typicky tvarované listy má dub zimní, habr obecný, nebo lípa srdčitá. Na této zastávce jsme se také rozhodovali, jak bude naše cesta pokračovat, vzhledem k deštivému počasí jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat na hrad a lesnickou stezku tentokrát vynecháme. Když jsme dostoupali k hradu, někteří z nás se šli schovat do tepla místní restaurace a my vyrazili na Buchlov. Navštívili jsme zdejší výstavu keramické tvorby, prohlédli si nádvoří a nakoupili suvenýry, samotná prohlídka hradu by byla protentokrát příliš dlouhá a tak jsme se s klienty dohodli, že hrad navštívíme při dalším výletu. Po krátké pouze jsme se vydali zpět k autobusu, cestou nás ještě čekala poslední zastávka, na které jsme se dozvěděli něco o semenářství a o tom jaká zde žijí zvířata. Potkat tu můžete třeba prase divoké, jelena obecného, daňka evropského a srnce obecného. Výklad naší průvodkyně všechny zaujal, klienti pokládali doplňující otázky a byli znalostmi paní Prýmkové nadšeni. Proto jsme už při čekání na autobus začali plánovat další společný výlet, při kterém se na lesnickou stezku už opravdu podíváme a snad nám bude víc přát i počasí.
Fotogalerie
7. 03.
Autor: Klára Zárubová
Jaro je tu, a my bychom rádi pozvali všechny příznivce turistiky a výletů do přírody na celoroční cyklus vycházek. Bude se jednat o vycházky přírodou Národního parku Podyjí. Tato řada vycházek je určená všem, kdo mají chuť poznávat okolí Znojma a zejména přírodní krásy Národního Parku Podyjí, a sami by se vzhledem ke svému těžkému zrakovému postižení na tyto trasy nevydali.
Pro rok 2013 se společně vypravíme nejdříve v březnu na Kraví horu, kde budeme obdivovat zdejší vřesoviště a dozvíme se něco o péči, kterou jim Správa Národního Parku Podyjí věnuje. V dubnu bude následovat vycházka z Havraníků na Saelsfieldův kámen. V květnu zařadíme výlet z Podmolí přes Šobes k Devíti mlýnům.
Červnový termín bude patřit Hardeggské vyhlídce. Kdo už někdy absolvoval tuto turistickou trasu, nemusí zůstávat pozadu. Při této příležitosti nás totiž čeká výstava exponátů ptáků a poslech jejich hlasů přímo v návštěvnickém středisku v Čížově. Při další vycházce se můžete těšit na povídání a smyslové poznávání z oblasti botaniky a dendrologie na cestě z Hradiště na Králův stolec.
Následující dvě turistické trasy plánované v srpnu a v září budou věnované oblasti Vranovska. Nejdříve se vydáme z Čížova přes Větrník k Lusthauzu a na Lesnou, a poté přes Vranovskou bránu do Vranova – Benátky. V říjnu nás na závěr čeká trasa z Čížova do Lukova.
S kým?
Tento sled turistických výletů pro Vás budeme připravovat společně s paní Svatavou Holubovou, která působí v návštěvnickém středisku Čížov – Správy Národního Parku Podyjí, a která se stane po čas vycházek naší odbornou průvodkyní.
Proč?
Součástí vycházek budou informace o navštívených lokalitách a také smyslové poznávání dřevin, květin a živočichů NP. Nebudou chybět zajímavosti či historické informace o místech, kterými budeme procházet.
Náročnost?
U všech vycházek se bude jednat o lehce náročné turistické trasy v délce 3 až 7 km. Zaměříme se na zpevněné a širší cesty.
Co s sebou?
Pohodlné oblečení a obuv, pití a svačinu, peníze na dopravu či oběd. Kdo potřebuje, měl by mít s sebou svého průvodce. Průvodce nejen doprovází, ale také popisuje okolní prostředí a zprostředkovává smyslové poznávání. Průvodce můžeme zajistit z řad pracovníků nebo našich dobrovolníků.
28. 02.
Autor: Eva Pexová
Masopust – na Moravě fašank, byla doba od Tří Králů do Popeleční středy. Nejznámější a zároveň nejveselejší jsou poslední dny masopustu, spojené s radovánkami a hodováním. Masopustní tradice, spojená s průvody maskovaných lidí byla jakýmsi klínem mezi Vánocemi a Velikonocemi.
Přirozený běh někdejšího hospodářského roku vymezil masopustu úkol sympatický všem jedlíkům: Řádně se nasytit a užít si dostatku před obdobím, které do spíží nepřinese zásoby jídla z nové úrody ani z chovu a které potrvá více než měsíc až do jarního probouzení přírody, do Velikonoc.
Masopustní posezení ve Znojemském TyfloCentru jsme letos pojali v duchu tradiční české kuchyně. Spolu s klienty jsme se pustili do příprav božích milostí a škvarkové pomazánky. Začali jsme přípravou těsta na boží milosti, každý dostal svůj úkol – někdo připravoval suroviny a míchal těsto, někdo vyvaloval těsto na tenký plát a vykrajoval různé tvary. Pak už přišlo na řadu smažení a obalování božích milostí v cukru, klienti sami zhodnotili výsledek své práce jako výborný a pustili se do jídla.
Jelikož je pro masopust typická konzumace zabíjačkových specialit, jako druhý chod jsme si připravili škvarkovou pomazánku. Zapojili se opět všichni, po sladkých božích milostech, měli na slanou pomazánku chuť. Následovalo míchání škvarků, strouhání vajíček a okurků, loupání a krájení cibule a finální dochucování pomazánky. O chutnosti výsledné pomazánky svědčí i to, že k ní klienti snědli celý chleba.
V průběhu celého odpoledne bylo pro klienty připravené povídání o tradicích a zvycích masopustu v Čechách i ve světě. Mnozí zavzpomínali i na své dětství a na to jak masopust probíhal u nich ve vsi. Těšíme se na další setkání s klienty u dobrého jídla, které proběhne 26.3. tentokrát na téma Velikonoce na talíři.
Fotogalerie
