7. 10.
Autor: Irena Kocí
Sobota 6. října 2012 byla ve znamení TyfloBrna. Jedenáctého ročníku soutěže v samostatné orientaci a pohybu nevidomých se zúčastnilo 15 soutěžících z celé České republiky.
Letos jsme soutěžili v Brně – Židenicích. Tamní starosta, Ing. Roman Vašina, převzal nad akcí záštitu a TyfloBrno 2012 bylo podpořeno i z rozpočtu městské části. Starosta soutěž nejen zahájil, také osobně po skončení soutěže předával ceny soutěžícím. Zázemí jsme měli v Domě s pečovatelskou službou na Jamborově ulici, kde se nám dostalo vřelého a vstřícného přijetí, děkujeme!
Cenový fond byl – jako ostatně i v minulých letech – tvořen dary našich sponzorů: domácí potřeby Žouželka připravily sadu sklenic na víno, Moravská vinotéka věnovala exkluzivní vína, Dary přírody vytvořily dárkový balíček plný vitamínů, SNIP&CO nabalili mnoho drobnějších upomínkových předmětů, lékárna Adonis přispěla vitamíny, společnost NOWACO věnovala 12 kg kuřecího masa na řízky k obědu a poděkování patří rovněž pekařství Balabán – jejich koláčky za sponzorskou cenu byly fantastické. Všem dárcům a sponzorům velice děkujeme!
Autorem soutěžní trasy byl Josef Konečný. Vytvořil pestrý a docela náročný, 3,2 km dlouhý okruh, vedený starou zástavbou. Soutěžící se přesouvali také tramvají a na tandemu (dvojkole), na dvou stanovištích plnili doprovodné úkoly (hmatové obrázky, chuťové hádanky, čichový kvíz). Na trase byli rozmístěni hodnotitelé – kolegové z brněnského Tyfloservisu, kteří bodovali technické a bezpečnostní postupy při chůzi s bílou holí u jednotlivých soutěžících – zaměřili se zejména na dostatečné vykrývání prostoru, používání echolokace, správné signalizování při přecházení vozovky, hodnotili bezpečné užití kyvadlově-kluzné techniky při dohledávání schodiště a také například vystupování z tramvaje.
Podmínky soutěže byly pro všechny účastníky stejné – trasa se šla opravdu poslepu. K dispozici byl hmatový plánek trasy a popis v braillově písmu, a také ve zvukové podobě, jejímž autorem je Borek Kapitančik, moderátor rádia KissHády, jehož hlas možná znáte i z našeho časopisu Chaloupka. Letos se TyfloBrna zúčastnili i vidící soutěžící, kteří dostali klapky na oči i svého „anděla“.
Jako první z vidících vyrazil na trasu ředitel ústavu sociální péče pro zrakově postižené Chrlice Ing. Miloš Paleček. Jistě pro něj účast v soutěži znamená nejen hlubší vhled do problematiky lidí, žijících ve tmě, ale také cennou osobní zkušenost – jak bylo patrné třeba na stanovišti s hmatovými obrázky.
Nejstarší závodník, Viktor Hlaváč, má 85 let, a přestože se v poslední době běžně pohybuje spíše s opěrnou holí, tady si troufl jít s bílou holí a celou trasu zvládl výborně!
TyfloBrno je soutěž, kde nejde o to být v cíli první, ale především o bezpečný pohyb po ulicích. O bezpečnost soutěžících během celého trvání akce dbali strážníci městské policie a samozřejmě „andělé“ z řad zaměstnanců brněnského TyfloCentra a dobrovolníků.
Před budovou domu s pečovatelskou službou na ulici Jamborově, kde byl start i cíl soutěže, měl svůj stánek HapAteliér, který využil příležitosti i krásného počasí a udivoval kolemjdoucí krásou výtvorů těžce zrakově postižených klientů sociálně-terapeutické dílny…
A jak to celé vlastně dopadlo? Po sečtení bodů všech soutěžících je na prvních třech místech toto pořadí:
3. místo Marek Durila z Kunštátu
2. místo Petr Veselý z Prahy
1. místo Petr Svoboda z Bílovic nad Svitavou
Sláva vítězům, čest zúčastněným! Blahopřejeme všem, kteří našli odvahu a pustili se do neznámého terénu po neznámé trase! TyfloBrnu třikrát na zdar!!!
Děkujeme také novinářům, kteří za námi na TyfloBrno přišli, za jejich podporu a propagaci. Jejich články o akci pak budou k dohledání také na našich webových stránkách. Zde je odkaz na ivysílání České televize Brno, kde hlavní organizátorka akce Terka Kozderová zve k návštěvě TyfloBrna. A tady první článek na internetu od autorů z Brněnského Deníku.
4. 10.
Autor: Eva Pexová
V úterý 21. srpna jsme se vydali navštívit jeskyni Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu, kde návštěvníky provádí nevidomý průvodce, Jenda Pavlíček. Během zimní besedy, která se odehrála v naší klubovně nám Jenda vyprávěl na co se můžeme těšit a naše očekávání bylo velké.
Hned u pokladny nás uvítala paní Zdena Popelková, majitelka jeskyně. Zavedla nás na hmatovou stezku, která se jmenuje Zahrada smyslů a u jednotlivých zastavení nám povídala o tom, jak vznikly a jaký je jejich smysl. Klienti si mohli veškeré exponáty ohmatat, některé dokonce očichat. Nejvíc se klientům líbily keramické otočné nádoby, které vydávaly různé zvuky, podle toho čím byly naplněny.
U vchodu do jeskyně si nás převzal Jenda a povídal nám o tom, jak se s paní Popelkovou seznámil a proč ho práce průvodce zaujala natolik, aby se jí začal sám věnovat. Jenda mluvil i o tom jak se učil v tomto náročném trénu prostorovou orientaci, jaké to pro něj je provádět skupiny vidících návštěvníků a jak je se svou prací spokojen.
Po četných dotazech od klientů už následovala samotná prohlídka jeskyně, Jenda nám vyprávěl o jejím vzniku, pohnuté historii i o jejím autorovi. Své dílo zde v roce 1928 započal amatérský sochař Stanislav Rolínek, jeho první dílo, které zde vytvořil, byla velkolepá socha našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Dnes zde již uvidíte pouze obrovské boty na podstavci, protože socha byla za II. světové války zničena. Rolínek pokračoval ve své tvorbě. Jako ateliér mu posloužily pískovcové skály do kterých dělníci vyhloubili jeskyni a on zde vytvořil bájné blanické rytíře. Vchod jeskyně hlídá obrovská socha lva – strážce, vůdčí postavou celé jeskyně je jezdecká socha svatého Václava, stojící uprostřed spícího vojska. Stanislav Rolínek s prací spěchal, dobře věděl, že mu s postupující nemocí nezbývá mnoho času. Proto jsou některé sochy opracovány jen hrubě, na detailnější zpracování už nebyl čas. I tak budí toto monumentální dílo úctu a obdiv.
Prostředí a příroda v Rudce bylo krásné, průvodce se nám věnoval opravdu svědomitě a klienti si mohli poslechnout jaké strasti a radosti práce průvodce v jeskyni přináší.
8. 06.
Autor: Eva Pexová
V březnu jsme se opět sešli v hojném počtu při Motivačním a podpůrném setkání Na Věčnosti. Tentokrát byly hlavním tématem setkání v rámci projektu Slepotou život nekončí kurzy pracovní rehabilitace, které od dubna připravujeme ve Znojmě.
Jako první proběhne kurz Pracovně právní minimum. Pro účastníky kurzu jsou připraveny ucelené informace z oblasti pracovního práva – dozví se, kdo je uchazečem o zaměstnání, jak vzniká pracovní poměr a informace o zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Následovat bude kurz První kontakt se zaměstnavatelem, v průběhu kurzu si účastníci osvojí základy verbální a neverbální komunikace, oslovování potenciálního zaměstnavatele a také to, jak se připravit na osobní pohovor.
V květnu nás čeká ještě jeden kurz a to kurz Telefonování, zde se účastník naučí základní zásady přípravy a realizace telefonického rozhovoru a jejich uplatnění při hledání zaměstnání.
V červnu pak připravujeme kurz Životopis a motivační dopis, který bude probíhat opravdu prakticky. Každý účastník si zde zkusí vytvořit vlastní životopis a motivační dopis, podle jasných pravidel, s kterými ho seznámí lektorka kurzu. Tyto dokumentu pak může účastník využít při budoucím hledání zaměstnání.
Už v průběhu setkání někteří klienti projevili o kurzy zájem a přihlásili se na ně, s dalšími jsme se pak dohodli na individuální schůzce, kde se s kurzy podrobněji seznámí. Těšíme se na další motivační a podpůrné setkání s klienty, které proběhne v září.
2. 04.
Autor: Tereza Kozderová
Dne 23. března 2012 se naši klienti mohli zúčastnit výstavy s názvem „Portréty nového tisíciletí“. Výstava byla zaměřená na prezentaci děl, které pochází z dílny Mezinárodního centra Axmanovy techniky modelování pro zdravotně postižené v Tasově. Toto centrum bylo založeno z iniciativy sdružení Slepíši v roce 2001 a jeho hlavním smyslem je výuka nevidomých či slabozrakých řemeslům jako jsou výtvarník, učitel a lektor výchovně-vzdělávacích programů.
Výjimečnost expozice spočívala především v tom, že si naši klienti mohli veškeré vystavené výrobky osahat a zároveň si i vyslechnout o způsobu a technice jejich tvorby z úst jedné z nevidomých absolventek Axmanovy školy Aleny Stanické. Expozice byla zaměřena především na tvorbu modelovaných portrétů z pálené hlíny, které jsou podle Aleny Stanické vrcholem umění Amanovy techniky.
Výstavy se účastnil i samotný pan Axman, který se chopil prezentace centra v Tasově. Především však mluvil o všestranném rozvoji jeho žáků a možnostech jejich uplatnění v budoucím životě. Expozice u našich klientů vzbudila velké nadšení, není tedy vyloučené, že se někdy v budoucnu podíváme i do samotného centra v Tasově.
Návštěva výstavy se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR
Fotogalerie
27. 03.
Autor: Hana Dvořáková
Dne 15. března 2012 klienti vyškovského TyfloCentra navštívili spolu se sociálními pracovníky Úřad práce České republiky a to Kontaktní pracoviště Vyškov, kde pro ně pracovníci Ing. Danuše Růžičková, Lukáš Bozděch, Ing. Dagmar Přikrylová a Bc. Jarmila Jelínková připravili velice zajímavé dopoledne. Po přivítání nás paní Bc. Jarmila Jelínková provedla celou budovou Kontaktního pracoviště Vyškov a představila nám jednotlivá oddělení. Po absolvování této prohlídky jsme se s klienty přesunuli do zasedací místnosti, ve které se beseda konala.
Nejprve nás výše uvedení přednášející podrobně seznámili s tím, jak Kontaktní pracoviště Vyškov funguje a jaké jsou jeho hlavní funkce. Poté nám vysvětlili, jak správně postupovat, když se člověk poprvé přijde zaregistrovat a jak bychom měli postupovat při hledání zaměstnání. Jako druhé téma přišlo na řadu tak zvané podporované zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kdy nám přednášející představili možnosti a organizace, ve kterých se mohou uchazeči o práci z řad postižených občanů na okrese Vyškov nechat zaměstnat.
Postupně jsme také byli seznamováni s novou sociální reformou, která je v řadách občanů a to především těch s postižením přijímána s velkými obavami a rozpaky, ale také s očekáváním, co přijde. V průběhu tohoto zajímavého dopoledne jsme se seznámili také s oblastí pracovního práva, abychom získali podvědomí o tom, jak se chovat ve specifických situacích, se kterými se může člověk na trhu práce a později i v zaměstnání setkat. Nad touto oblastí se strhla zajímavá diskuse a přednášející museli odpovídat na řadu zajímavých dotazů. Myslím si, že tato beseda byla velice zajímavá nejen proto, že jsme se dověděli celou řadu potřebných a zajímavých informací, které nám všem určitě pomohou se snáze vyrovnat s nástrahami pracovního trhu, ale také nám pomohou k tomu, abychom na úřad práce nechodili pouze s obavami a ostychem.
Chtěli bychom poděkovat všem zaměstnancům Kontaktního pracoviště Vyškov a popřát jim, aby se dařilo co nejvíce nezaměstnaných navracet zpátky do pracovního procesu co nejrychleji.
Beseda se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
