12. 06.
Autor: Hana Dvořáková
Dne 2. dubna 2012 jsme s klienty byli pozváni na výstavu Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme, kterou pořádalo občanské sdružení Klub přátel červenobílé hole a byla věnována životnímu uplatnění našich spoluobčanů s hluchoslepotou.
V průběhu této výstavy jsme se dověděli mnoho zajímavého ze života hluchoslepých spoluobčanů. Ústy paní Hanusové jsme se dověděli jakým způsobem mohou tito lidé trávit svůj volný čas, s jakými těžkostmi se potýkají při každodenních činnostech a jak se vyrovnávají se svým postižením. V prostorách Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově, kde se beseda konala, současně probíhala i výstava výtvarných prací klientů Klubu přátel červenobílé hole. Naši klienti si tak mohli hapticky prohlédnout betlém z keramické hlíny, různé tvary motýlků z drátků a korálků, drhané náramky či vyšívaná vánoční přáníčka.
Podle ohlasů klientů byla tato výstava přínosná a všem se moc líbila.
Beseda se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
1. 06.
Autor: Hana Dvořáková
Dne 29. května jsme se vydali na výlet do Kroměříže, kde jsme společně navštívili jednu z dominant zahradní architektury Květnou zahradu, kterou založil v roce 1665 biskup Karel II. Lichtenstein-Kastelkorn, který se nechal pro výstavbu tohoto díla inspirovat italskými a holandskými prvky zahradní architektury. Průvodcem po této raně barokní památce nám byl pan Jiří Sigmund, který nás nejprve seznámil s historií zahrady, a poté jsme se mohli společně vydat poznávat tropické rostliny, které jsou umístěny ve dvou velkých sklenících hned u vchodu do zahrady.
Klienty při návštěvě skleníků nejvíce zaujaly vzrostlé rostliny Agáve, které jsme si mohli také hapticky prohlédnout a velká sbírka kaktusů, o kterých nám pan Sigmund popovídal mnoho zajímavého, ale nedoporučil nám na ně sahat. I přes toto varování si někteří klienti zkusili kaktusy osahat, což se naštěstí obešlo bez bolestivých následků, a tak jsme mohli bez újmy na zdraví dál pokračovat v prohlídce. Po návštěvě skleníků nás pan Sigmund přivedl k neméně významnému skvostu, zahradní kolonádě, která je 244 metrů dlouhá a je vyzdobena pískovcovými sochami antických bohů. Zajímavá byla kolonáda, která nás fascinovala svojí akustikou. Pokud se na jedné straně mluvilo do zdi, tak člověk stojící na druhé straně kolonády slyšel, co první člověk vyslovil.
Návštěva byla pro klienty velice zajímavá a to i přes to, že jsme se nedostali do samotného srdce zahrady – rotundy, která je ale momentálně v rekonstrukci.
Pan Sigmund nás též upozornil na aktuální instalaci panelů jejichž úkolem bude mluveným slovem popisovat jednotlivé exponáty a tudíž zpřístupnit informace osobám se zrakovým postižením.
Fotogalerie
9. 05.
Autor: Hana Dvořáková
Jarní období přímo láká k delším vycházkám a sportovním aktivitám. Neváhali jsme a s klienty jsme tedy v pátek 4.května 2012 vyrazili z Vyškova do sousední vesnice Drnovice, která je dnes známá především železnou příhradovou konstrukcí zbudovanou koncem roku 2010.
Rozhledna se nachází na kopci Chocholík. Abychom se mohli rozhlédnout do okolí, museli jsme vyjít 144 schodů, které jsme pečlivě počítali. I když bylo počasí zatažené, mohli jsme vidět Drahanskou vrchovinu, Ždánický les, Chřiby. Z rozhledny je podle údajů na ceduli též vidět Pálava, Beskydy a Hostýnské vrchy, prý i Alpy.
Cestu jsme si zpříjemnili povídáním zážitků ze života a vtipy. Výlet se zdařil, protáhli jsme si nohy a pak už nám ani nevadil vlahý deštík, který se spustil až na samotném konci trasy.
2. 05.
Autor: Hana Dvořáková
Duben je měsíc charakteristický především proměnlivým počasím. Nám však počasí přálo a tudíž jsme mohli uskutečnit aktivity, které byli zaměřeny jak na protažení těla, tak i získání nových informací či tvorbu „výtvarných děl“.
Začátek měsíce byl věnován projektu Slepotou život nekončí, kdy jsme s klienty vyrazili na besedu s osobami s hluchoslepotou s názvem „Kolem ticho, kolem tma aneb Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme“. Na besedě jsme se seznámili s různými komunikačními prostředky, které tito lidé využívají, dozvěděli jsme se, jak osoby s hluchoslepotou tráví svůj volný čas a jak se realizují ve výtvarném oboru.
Před Velikonočním pondělkem jsme si vyrobili „haptické“ kraslice a to pomocí nalepování vlny, šnečků z vlny, koření či dalšími technikami, které si sami klienti vymysleli.
S panem Mgr. Lukášem Šínem jsme se vydali do pravěku v brněnském muzeu Anthropos, kde jsme nejen obdivovali známého mamuta s mládětem, ale měli jsme možnost si hapticky prohlédnout kosti pravěkých zvířat či nástroje, které tamější obyvatelé používali ke svému přežití.
Společně s klienty brněnského TyfloCentra jsme se zúčastnili besedy I život ve tmě je bohatý aneb Pod rouškou tmy, kdy nám o svém životě a profesní dráze povídal pan Anton Mészáros, opět v rámci projektu Slepotou život nekončí.
V duchu Velikonoc jsme pokračovali i v polovině dubna, kdy jsme zavítali do Muzea Vyškovska, které prezentovalo práce a velikonoční výtvory žáků základních škol a základních uměleckých škol okolí Vyškova a současně jsme měli možnost si prohlédnout nádherné výrobky tvořené patchoworkem.
Nesmíme opomenout ani tradiční setkání s očním lékařem panem MUDr. Liborem Němcem, jež nás seznámil s metodami čínské medicíny akupresurou a akupunkturou jako dalšími způsoby jak pozitivně působit na naše oči.
Velice zajímavá byla exkurze u dobrovolných hasičů města Vyškova a odborný výklad pana Vojtěcha Suráka, při níž jsme nejen zjistili jak těžký je dýchací přístroj, jak vypadají proudnice, ale také jsme se usadili i do hasičského auta.
Konec dubna byl spíše odpočinkový, věnovaný besedě o tradicích, které se pojí k jarnímu období, a tvorbě čarodějnic.
Start nového ročního období máme úspěšně za sebou a už teď se těšíme na další setkání.
2. 05.
Autor: Hana Dvořáková
Krásný slunný den 17. dubna 2012 si klienti a sociální pracovníci vyškovského TyfloCentra zpříjemnili nevšedním zážitkem, kterým byla návštěva hasičské zbrojnice dobrovolných hasičů ve Vyškově. Naše první kroky vedli do garáží hasičů, kde nás už očekávali členové sboru dobrovolných hasičů v čele se svým velitelem panem Vojtěchem Surákem, který nám byl velmi příjemným průvodcem po celé odpoledne.
Po krátkém představení tohoto sboru už na nás čekala prohlídka hasičských vozů i s jejich vybavením, které musí hasiči vozit ke každému zásahu. Klienti si tak mohli hapticky prohlédnout například, hadice, proudnice, ventilátory vysoušeče a jiné součásti hasičského vybavení, ke kterému nám pan Vojtěch Surák podal odborný výklad. Klienti si mimo jiné mohli na vlastní kůži vyzkoušet, poponést na zádech i dýchací přístroj a vžít se tak zčásti do situace hasičů, kteří s těmito přístroji často pracují. Všichni přítomní tak zjistili, že i když to na první pohled může vypadat jednoduše, není to žádná legrace. Mohli jsme se také posadit do hasičských aut. Po důkladném seznámení s hasičskou technikou jsme se mohli v klidu přesunout i do ostatních prostor zbrojnice a poznat tak i zázemí hasičů, které slouží k odpočinku a přípravě mužstva.
Největší obdiv a to hlavně ze strany přítomných žen, sklidila nově vybudovaná prádelna a sušárna výstroje. Po celou dobu prohlídky pan Surák vyprávěl zajímavosti ze života hasičů. Dozvěděli jsme se také, co všechno musí člověk zvládnout, když se chce k hasičům přihlásit a jaké nástrahy na něho mohou číhat v terénu. Pan Surák musel také odpovídat na řadu zajímavých dotazů od klientů a podle jejich ohlasů pro všechny byla návštěva hasičské stanice, nejen zajímavým zpestřením, ale přinesla nám také mnoho užitečných informací a rad, jak se v krizové situaci zachovat.
Touto cestou bychom chtěli poděkovat nejen panu Vojtěchovi Surákovi, ale všem dobrovolným hasičům z Vyškova a popřát hodně štěstí při jejich namáhavé práci, které věnují veškerý svůj volný čas a odhodlání pomáhat lidem v těžkých situacích při záchraně života a majetku.
