25. 01.
Autor: Klára Zárubová
Úterní dopoledne 18. ledna 2011 znamenalo pro mnohé z klientů znojemského TyfloCentra šanci ověřit si šikovnost vlastních rukou. V tento lednový den jsme totiž zavítali do brněnské sociálně terapeutické dílny, kterou poznáte podle příznačného názvu HapAtelier.
Zasedli jsme k podlouhlému pracovnímu stolu a zaposlouchali se do povídání, během kterého nás vedoucí HapAtelieru Jana Pilgrová seznámila se vznikem této dílny. Dále nás zasvětila do tajů nejrůznějších výtvarných postupů a činností, kterým se zde klienti věnují. Pro zájemce bylo možno obeznámit se i s nástroji, které zde mají klienti k dispozici – naši pozornost si jednoznačně získal tkalcovský stav.
Po úvodním představení této výtvarné dílny jsme se už mohli pustit do práce. Když jsme si vyslechli postup výroby, dostali jsme do rukou filc. Měli jsme k dispozici velkou barevnou škálu tohoto materiálu, ze kterého se dá snadno stříhat, trhat, lepit i sešívat. Každý z nás dostal plastové vajíčko, které si podle libosti naplnil – na výběr byly tyto suroviny – čočka, hrách, sůl a rýže. Takto vzniklé chrastítko jsme obalili filcem a spolu s vodou a mýdlem jsem ho začali „hňácat“ do výsledného oválného tvaru. Brzy jsme pochopili, že takový postup potřebuje svůj čas a péči, a tak jsme se zaposlouchali do relaxační hudby a při společném povídání nám výroba chrastítka z filcu utekla jako voda.
Návštěva Sociálně terapeutické dílny se konala v rámci projektu Slepotou život nekončí, který umožňuje připravovat pro vás různé besedy, exkurze, návštěvy a aktivity, které vás mohou obohatit o nové zkušenosti i poznatky. Můžete se tak zapojit do zajímavých činností a strávit čas s druhými lidmi.
Tvořivé dopoledne jsme zakončili prohlídkou interaktivní výstavy prací zrakově postižených klientů sociálně terapeutické dílny HapAtelier v Malé královopolské galerii, při které nás na první dotek zaujala především dešťová hůl, výtvory v neprůhledných krabicích nebo špendlíkové či zvukové obrazy.
Po obědě v nedaleké restauraci jsme se s pocitem dobře vykonané práce vraceli domů.
Fotogalerie
Aktivita se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
21. 01.
Autor: Eliška Škrancová
V rámci projektu Slepotou život nekončí jsme dvakrát připravili interaktivní přednášku Ztracen ve velkoměstě, která byla věnována oblasti překonávání architektonických bariér.
Poprvé jsme s touto tematikou oslovili středoškolské studenty s těžkým postižením zraku a přednáška se konala 8. prosince 2010 v prostorách Střední školy na Kamenomlýnské v Brně, podruhé se zájemci o tuto problematiku sešli 20. ledna v naší klubovně v TyfloCentru na Chaloupkově ulici.
Program byl určen všem, kteří chodí samostatně po Brně a ne vždy se dobře orientují ve všech ulicích, nadchodech, podchodech, v městské hromadné dopravě, na autobusovém a vlakovém nádraží apod.
Účastníci se dověděli
- jak poznat číslo přijíždějící tramvaje
- kam se obrátit, když se člověk ztratí
- jak se vyznat ve všech symbolech, které jsou na dlažbách ulic
- kde a jak si zažádat o bílou hůl, popřípadě kompenzační pomůcku
- jak chodit s bílou holí po městě – orientační body a linie
- jaké využit kompenzační pomůcky pro dobrou orientaci ve městě Brně – např. vysílačka na bílé holi aj.
- co může pomoci při cestování MHD v městě Brně
- co může pomoci při cestování s IDS JMK, novinky v dopravě
- asistenci ve vozidlech DPMB
- jak si poradit, když nefunguje ozvučení nebo řidič pouští špatně zastávky
- jak dát řidiči znamení a informovat jej o naší přítomnosti
- kam se mohu obrátit, když potřebuji pomoc
K dispozici byly hmatové plánky nádraží a některých ulic v Brně, ukázky reliéfních dlažeb, vysílačka, hlasový majáček aj.
Pro účastníky byly připraveny materiály ve zvětšeném černotisku a braillově písmu, popř. si je mohli objednat v elektronické podobě.
Přednášku vedl zkušený odborník na odstraňování barier pro lidi s těžkým postižením zraku, pan Josef Konečný, sám člověk s těžkým postižením zraku, dlouholetý zaměstnanec TyfloCentra Brno, o.p.s.
Mezi klienty byl o přednášku mimořádně velký zájem (na první přednášce bylo 12 posluchačů, na druhé 11 posluchačů), během přednášek byly zodpovězeny četné dotazy účastníků a všichni se shodli na tom, že získané vědomosti jim pomohou při prostorové orientaci a samostatném pohybu po městě Brně případně Jihomoravském kraji.
Fotogalerie
Aktivita se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
4. 01.
Autor: Klára Zárubová
Ve středu 15. prosince přišla do znojemského TyfloCentra Jana Puchegger Chadalíková, aby už poněkolikáté zavzpomínala na léta strávená v Rusku. Její vyprávění se neslo v duchu běžného života, a to hlavně proto, že v této zemi žila sedm let (1986 – 1993) se vším co k tomu patřilo.
Celé povídání doprovázelo velké množství předmětů, určených k haptické prohlídce – šátky, šperky z jantaru, samovar, dětské hračky, ozdoby na stromeček, drobné předměty denní potřeby, peníze i fotografie. Mnozí z přítomných měli k Rusku či Petrohradu nějaký osobní vztah, takže o dotazy nebyla nouze. Povídalo se nejen o krásných památkách, ale také o strastech bydlení v „komunálních bytech“, o potravinách na lístky, o městské hromadné dopravě, o zdravotnictví a osobních zkušenostech s ním, o dětech, jeslích a školkách v Rusku.
Zastavili jsme se i u „Bílých nocí“, neobyčejně přitažlivých pro návštěvníky Petrohradu. Nebylo možné vynechat ani přípravu čaje – oblíbeného nápoje v Rusku. Beseda nám přinesla spoustu nových poznatků o této netypické zemi. Už teď se můžeme těšit na další díly cestovatelských besed, které nás v roce 2011 čekají.
Fotogalerie
30. 11.
Autor: Eva Pexová
Jak jste si mohli přečíst v předchozím článku, ve Znojmě jsme si pro vás připravili cyklus historických besed. Součástí každé besedy bude i návštěva konkrétní památky. Jako první proběhla beseda o kostelu sv. Mikuláše a tak jsme se ve středu 10. listopadu vydali na prohlídku tohoto monumentálního chrámu. Našim průvodcem byl tento den farář a děkan Monsignor Jindřich Bartoš. Ukázal nám spoustu zajímavostí a rarit, které se zde nacházejí a všechno nechal naše klienty prozkoumat opravdu zblízka i hmatem. Prohlédli jsme si různé druhy krásně zdobených svícnů, dřevěné vyřezávané sochy, ale i gotické ornamenty na zdech. Vyvrcholením celé návštěvy byla ukázka varhan. Mons. Bartoš nám ukázal celou škálu zvuků, které varhany vydávají a užili jsme si i to, jak se tóny nesou celým chrámem. Jedna z našich klientek využila nabídky hru na varhany si vyzkoušet. Zahrála i zazpívala nám krásnou píseň. Naši návštěvu jsme zakončili v kryptě, která se nachází pod kostelem. Zde jsme si prohlédli zbytky náhrobků a soch, které byly nalezeny v okolí kostela a jsou tu vystaveny. Naše poděkování patří Monsignoru Bartošovi za poutavý a zasvěcený výklad. A vy, naši klienti, se můžete těšit na prohlídku kláštera Louka, kterou jsme pro vás připravili na únor příštího roku.
Fotogalerie
25. 11.
Autor: Klára Zárubová
Už podruhé jsme se sešli v klubovně pečovatelského domu, abychom se přenesli do historie našeho města Znojma. Tentokráte nám přednášející Petr Čtveráček přiblížil historii i současnost premonstrátského kláštera.
Nejprve jsme se pustili do kontrolního testíku, který zpracovával informace z minulé historické besedy o kostele sv. Mikuláše. Těžký souboj svedly naše dvě klientky, které měly při vyhodnocení stejný počet bodů. Závěrečný rozstřel rozhodl a vítěz si mohl domů odnést dárkový stolní kalendář. Poté jsme mohli zahájit besedu o klášteře Louka. Dozvěděli jsme se více o řádu premonstrátů, ale i o jeho zakladateli – svatém Norbertovi.
Ale nebyla to jenom strava duševní, ale i fyzická. Během celého povídání jsme si totiž mohli pochutnat na znojemských okurkách. Naše díky tedy patří družstvu „Znojemská okurka“ , které ve Znojmě sídlí a tuto dobrotu nám na naše setkání jako sponzorský dar poskytlo.
Jak jsme zanedlouho zjistili, klášter Louka zažil doby rozkvětu, ale i pádu. Za husitských válek byl tábority pobořen. V druhé polovině 16. století zde opat Šebestián Freytag z Čepiroh zavedl pěstování okurek a založil tak Znojmu jeho pozdější světový věhlas. Největší rozkvět ale klášter Louka zaznamenal až v 18. století, kdy byl přestavěn vídeňským architektem Janem Lukášem Hildebrandtem. Tehdy dosahovalo celkové jmění kláštera asi 1 500 000 zlatých. V klášteře v této době působil také doktor bohosloví a filozofie – Prokop Diviš, který se proslavil vynálezem bleskosvodu, hudebním nástrojem Denisdor a léčením elektřinou. Za císaře Josefa II. byl klášter zrušen. Po několika dotazích, které byly panem Čtveráčkem zodpovězeny, jsme se s památnými slovy jedné naší klientky – „Tudy kráčela historie“ všichni rozešli ke svým domovům.
Fotogalerie
