12. 05.
Autor: Jiřina Falková
Být nevidomý a řídit auto? To už je „normálka“! Ale být nevidomý a řídit letadlo… To si klienti TyfloCentra Brno poprvé vyzkoušeli – samozřejmě jen teoreticky – ve středu 11. května. Na exkurzi do svých hangárů, přezdívaných „úly“, nás pozvala společnost Blue Sky Service, s.r.o. , provozující na brněnském letišti v Tuřanech školu pro piloty, vyhlídkové lety a aerotaxi. Vydalo se sem deset klientů z Brna a Břeclavi se svými průvodci, kteří více než tři hodiny pozorně poslouchali vyprávění průvodkyně Jany Chalupové a mladého leteckého mechanika Jana Kejdy.
Prohlídku jsme začali v nové hale letiště a následně prošli kontrolou do střeženého prostoru. Oba průvodci z Blue Sky Service nám neúnavně popisovali každý detail vystavených dvou až čtyřmístných letadel, vrtulníků i jedné stíhačky a odpovídali na množství různorodých dotazů počínaje historií letiště, jeho personálního zabezpečení, komunikace mezi věží a piloty až po složité technické detaily strojů, možnosti získat pilotní průkaz a provozovat vlastní letadlo. Z částek, které jsou nutné na zakoupení, údržbu a provoz i malého ultralightu, nás přecházel zrak. Kdo chtěl, usedl za knipl dvoumístného „Zlína“, bývalé policejní helikoptéry nebo si prohlédl podrobně každý kousek křídel či motoru. Viděli jsme zblízka přistávat helikoptéru a slyšeli startovat velký dopravní letoun. Pobytu venku přálo i slunečné a teplé počasí.
„Na exkurzi jsem se přihlásil proto, že mám rád letadla a vše kolem. Letěl jsem už asi čtyřikrát dopravním letadlem a chtěl bych se proletět ve stíhačce. Byl jsem rád, že jsme tady na jednu narazili. Nejvíc mě ale zaujala prohlídka vnitřku letadla a dost podrobné vysvětlení mechanika, co a jak funguje a kde co udělat, aby letadlo odletělo jak má,“ pochvaloval si exkurzi nevidomý Pavel Ondra. Velmi spokojený byl také nejstarší člen skupiny, pětaosmdesátiletý Jaromír Sukup z Břeclavi: „Ráno se mi moc nechtělo, ale teď jsem rád. V kokpitu letadla jsem seděl opravdu poprvé, to už se mi nikdy nepovede!“
Děkujeme pracovníkům Blue Sky Service za ochotu, se kterou se našim klientům věnovali, a vyčerpávající výklad!
Fotogalerie
3. 05.
Autor: Eva Pexová
V mnohých větších městech v poslední době vznikají v muzeích a podobných institucích v rámci
přístupnosti informací oddělení pro nevidomé a slabozraké návštěvníky. Myslím si, že je to určitě
záslužná činnost. Kolikrát ale nevidomý člověk takové oddělení navštíví? Jednou, dvakrát, třikrát…? A
pak už to zná a jeho návštěvy tím končí.
Ve Znojmě na to jdeme trochu jinak. My tady zatím nepotřebujeme speciální oddělení, spíše se
snažíme umožňovat lidem s postižením zraku poznání průběžně a jednotlivé prohlídky připravovat
přímo podle požadavků návštěvníků. Skoro by se mi chtělo napsat, že nepotřebujeme speciální
oddělení, protože máme v JMM dlouhodobého spolupracovníka, který se znojemským TyfloCentrem
aktivně komunikuje a spolupracuje, pana Jaroslava Šmerdu. A jednu takovou prohlídku připravil pan
Šmerda právě tento týden.
Součástí prohlídky bylo seznámení s budovu JMM z hlediska architektury a historie a také seznámení
se s jednotlivými expozicemi, které jsou návštěvníkům k dispozici. Postupně si skupinka klientů
znojemského TyfloCentra a jejich průvodci prohlédli nádvoří JMM, kašnu (kterou dokonce kvůli
prohlídce na chvíli spustili do provozu), sochy na nádvoří. Vše bylo doplněno zajímavým a podrobným
výkladem. Následoval přesun do Křížové chodby, která nás přivítala v dosti strohé podobě, protože
momentálně byla zahájena její rekonstrukce. Zato jsme ale k rekonstrukci malým dílem mohli přispět.
Zájemci dostali škrabku na zeď a vyzkoušeli si na chvíli, jak náročná práce dělníky při rekonstrukci
čeká.
Orientální salonek na nás ale čekal v plné kráse. Byla nám umožněna haptická prohlídka japonského
samuraje i některých jeho zbraní a vybavení.
V horním patře JMM na nás pak čekala opravdová lahůdka. Mgr. Šmerda si pro naše klienty připravil
ukázky z jednotlivých expozic, abychom si udělali představu, co všechno JMM nabízí k poznání.
Postupně tak našima rukama procházela historie v podobě některých předmětů z vykopávek
(archeologická expozice), různé horniny a zkameněliny (geologická expozice), ukázky exponátů
z přírodovědné expozice a stranou nezůstala ani moderní technika – součásti počítače.
Na ty nejodvážnější pak čekal ještě sestup do muzejního sklepení a jeho prohlídka.
Spolupráce pana Jaroslava Šmerdy s TyfloCentrem se již pomalu stala tradicí. V loňském roce
proběhla výstava Putující kameny aneb Pravidla chaosu, na jejíž přípravě se podílelo JMM (Mgr.
Šmerda především) a znojemské TyfloCentrum, na letošní zajímavou prohlídku by v budoucnu mohla
navázat další akce, která se zatím pomalu rodí v hlavě pana Šmerdy – „Ozvěny muzejní noci“ 2012.
18. 04.
Autor: Radek Pavlíček
V dubnu tohoto roku proběhla další konkrétní realizace výměnných krátkodobých pobytů zrakově postižených a lidí, kteří se jim věnují. Brněnské TyfloCentrum navázalo spolupráci se školou pro zrakově postižené děti a mládež ve Vídni Bundes-Blindenerziehungsinstitut (BBI). V rámci naplňování programu příhraniční spolupráce „Ani nevidomé hranice nerozděluje“ se ve středu 6. a ve čtvrtek 7. dubna 2011 šest zaměstnanců BBI zúčastnilo dvoudenní exkurze v TyfloCentrum Brno, o. p. s.
Ve středu kolem poledne už trošku nervózní volám kolegyni Ireně, která byla průvodkyní našich partnerů během prvního dne jejich pobytu a očekávala je v hotelu, kde byli ubytovaní, aby jim pomohla v případě potřeby. Slovy “všechno je v pořádku, Radku, přijeli na čas, teď právě obědvají a za chvilku vyrážíme” mě Irča uklidňuje, takže se ještě mohu věnovat posledním přípravám na jejich návštěvu.
Pracovní výměnu zkušeností zahájili naši partneři v HapAteliéru – sociálně terapeutické dílně pro zrakově postižené na Poděbradově ulici 58. Vedoucí dílny Jana Pilgrová představila činnosti a cíle této služby. Hosté si mohli prohlédnout výsledky práce klientů, a jelikož v dílně v tu dobu několik klientů zrovna pracovalo, měli rakouští kolegové také možnost seznámit se s tím, jak dílna funguje v praxi.
1. 04.
Autor: Tereza Kozderová
V úterý 22. března 2011 vyrazila početná skupinka klientů z Brna a Znojma nahlédnout do prostor a života hasičské záchranné stanice Brno – Lidická.
Na vrátnici nás čekal Ondřej Lerch, který nám byl průvodcem. Hned na začátku nás upozornil, že stanice je v plné pohotovosti a tudíž můžeme zažít zásah a výjezd. Jeho slova se naplnila a tak popis, jak hasiči opravdu sjíždějí po tyči ke svým autům, byl rázem doplněn praktickou ukázkou.
Měli jsme možnost potěžkat a osahat si hasičskou výstroj a vybavení pro různé příležitosti, resp. zásahy – mechanické nůžky a rozpínák, hadice o různé délce a hmotnosti, oblek, dýchací přístroj, helmu a spoustu dalšího. Do rukou nám byla zapůjčena i termovize
Do detailu jsme slyšeli, jakým způsobem probíhá zásah, co musí zájemce o tuto práci splňovat, jak se školí a průběžně cvičí. Prohlídka byla nabita informacemi a spoustou zážitků.
Děkujeme stanici hasičské záchranné služby za umožnění exkurze, panu Lerchovi za výborný výklad s možností haptické prohlídky veškerého hasičského vybavení, které bylo v tu chvíli k dispozici.
Fotogalerie
23. 02.
Autor: Klára Zárubová
V Moravském zemském muzeu v Brně odstartovalo v poslední době několik zajímavých výstav, které jsme si ve znojemském TyfloCentru nemohli nechat ujít. A proto jsme si v úterý 15. února naplánovali, že navštívíme hned výstavy dvě. První v pořadí byla výstava Koloniál u pana Bajzy aneb historie obchodu a obchodování, za kterou jsme se vydali do Dětského muzea. Pro nikoho z nás nebyl problém zapátrat ve vzpomínkách na kouzelný televizní seriál, jemuž vévodila dětská postava Péti Bajzy a jeho tatínka pana Bajzy – obchodníka koloniálu. Měli jsme si možnost hapticky prohlédnout většinu vystavených exponátů, a tak jsme se postupně seznámili se zbožím prvorepublikového koloniálu, cukrárny, hospůdky, obchodu s textilem a řeznictvím. Na závěr nás čekal tradiční trh, trafika a herna s dobovým hokynářstvím. Součástí byla ukázka tehdejšího zboží, historických platidel či dobových pokladen. Zážitek byl o to cennější, když jsme si každý v této výstavě našli to svoje, s čím jsme se ještě jako malí potkávali v posledních kamenných obchodech, kdy ještě platil proslavený slogan firmy Baťa „Náš zákazník – náš pán“.
Druhou výstavou dnešního dne byla expozice s názvem Moravský Kras známý i neznámý, na který jsme se přemístili do Dietrichsteinského paláce. Po úvodním seznámení s historií krasového podzemí, nás čekali vystavené nerosty, ale i ukázky živé přírody – jako např. vycpané exempláře ptáků, žijících na tomto území. Dále jsme měli příležitost osahat si kostru medvěda jeskynního. Volně k prohlédnutí byly i zkameněliny. Na závěr jsme nasedli do loďky, která se používá při plavbě punkevními jeskyněmi.
Fotogalerie
