16. 03.
Autor: Simona Jelečková
Ve středu 2. března jsme se s věrnými návštěvníky výletů Turistické ligy TyfloCentra Brno vydali na první letošní výlet, abychom oficiálně zahájili turistickou sezónu roku 2016. Turistická liga je soutěž, která má za cíl ocenit všechny, kteří se turistice věnují. Nabízí možnost dozvědět se něco o sobě, srovnání s ostatními, ale především má motivovat ke vhodné pohybové činnosti a dávat možnost zvítězit sám nad sebou.
Náš výlet začal v Útěchově. Turistickou sezónu jsme zahájili u turistického ukazatele Nad Útěchovem, 490 m. n. m. a na důkaz jsme se všichni vyfotili. Doufáme, že během letošní sezóny navštívíme spoustu krásných míst a ujdeme mnoho kilometrů.
A když už jsme tu turistickou sezónu zahájili, vydali jsme se vstříc první trase, a to z Útěchova na Vranov. Po chvíli nás ale nemile zaskočilo bláto, které se nám lepilo na boty a znepříjemňovalo chůzi. Zvolili jsme proto raději asfaltovou silnici. Po cestě jsme se také párkrát zastavili, abychom potrénovali svou paměť. Přečetli jsme si pětici slov a zkusili ji po chvíli zopakovat. Poté jsme přidali dalších pět slov a zase zkusili zopakovat. Vypadá, že nám paměť dobře slouží, ale i přesto se budeme snažit ji zlepšovat.
Po necelé hodině a půl jsme dorazili na Vranov. Přečetli jsme si zajímavosti o místním klášteře Paulánů a navštívili kostel Narození Panny Marie. Celoročně je v něm ke zhlédnutí pohyblivý betlém, který jsme si prohlídli. A protože hospůdka, kde bychom se mohli občerstvit, byla zavřená, vydali jsme se zpátky do Brna. Už teď se ale těšíme na naše další výlety do přírody.
Aktivita byla pořádána v rámci projektu Do přírody s bílou holí, realizovaného za finanční podpory Statutárního města Brna.
Fotogalerie
26. 10.
Autor: Elena Výtisková
Obvykle se na stejná místa vracíme s větším časovým odstupem, abychom mohli porovnat změny. Jinak tomu však bylo při našem druhém podzimním výletu do Lednice, který se uskutečnil
13. října. Už při prvním výletu se ukázalo, že jeden den v Lednici je opravdu málo. Proto jsme se s paní Ing. et Ing. Romanou Šnajdárkovou dohodli na výletu dalším. Tentokrát se našim cílem staly historické stavby v lednickém parku a jeho okolí.
Maurská vodárna
Tato stavba byla navržena tak, aby částečně sloužila jako parní lázně a zároveň jako technické zázemí zavlažovacího systému v parku. Turbína, kterou zde instaloval Viktor Kaplan, vyráběla elektřinu pro zámek i část obce. Nyní je původní zachovalá turbína umístěna v Brně v Technickém muzeu. U vodárny jsme nasedli na vůz tažený koňmi, který nás odvezl k našemu dalšímu cíli, Janohradu.
Janohrad
Hrad byl vybudován podle projektu Josefa Hardmutha na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil panstvu jako lovecký zámeček, kde se shromažďovali před honem a jako místo pro konání posledních lečí. Nyní je zde krátký prohlídkový okruh, který jsme vzhledem k nabitému programu neabsolvovali. Cestou zpět nás paní Šnájdárková začala seznamovat s historickým vývojem parku. K nejstarším zásahům do krajiny LVA patřilo vybudování soustavy lednických rybníků ve 14. a 15. století. 17. a 18. století se pak neslo v duchu barokní úpravy krajiny protkané průhledovými alejemi a úpravou lesních porostů pro potěšení šlechty. První zprávy o vysazování dřevin amerického původu do nové zahrady jsou z roku 1801. Po návratu k výchozímu místu u vodárny a malém občerstvení jsme se vydali po cestě na levé straně rybníka.
Akvadukt
Cestou k akvaduktu nám naše průvodkyně ukázala další zajímavá místa. Podle vysazených tisů, které mají navozovat změnu, lze i v dnešních dnech zjistit, kde původně byly umístěny mosty v zámeckém parku. Až někdy budete stát před akvaduktem, všimněte si vyvýšeného místa. Dříve na něm stával Čínský pavilon., který byl zbořen v roce 1892. Z blízkého přístaviště lze spatřit už jen torza kamenů. Romantická stavba akvaduktu s umělou jeskyní stylově napodobuje římské vodovody. Kamenný akvadukt podpírá 8 pilířů. Z uměle „zhrouceného“ devátého pilíře pak voda padala do rybníka a tvořila vodopád. Jeskyně a poustevna začleněná do této stavby měla přidat parku romantiku. Přes restaurovaný čínský most jsme se vydali k Minaretu.
Minaret
Možná uhodnete, co má společného většina staveb, které jsme navštívili. Až na Maurskou vodárnu je vyprojektoval Josef Hardmuth. Pravděpodobně už ho nespojíte s vynálezem, který mnozí z nás používají denně. Když uvidíte Minaret, zamyslete se nad tím, co vám připomíná. Pokud se vám vybaví obyčejná tužka, uhodli jste správně. Hardmuth nevymýšlel jen stavby, ale došel i na nápad, jak obalit tuhu dřevem tak, aby nešpinila a dala se ořezávat. Minaret měří téměř 60 m a na jeho horní ochoz jsme vystoupali po 302 schodech. Výhled vzhledem k zatažené obloze nebyl velký, přesto nás potěšil sportovní výkon při jeho zdolání.
Posledním zážitkem byla projížďka lodí po zámecké Dyji. V přístavišti nedaleko Minaretu jsme nasedli na loď, která nás přivezla do výchozího bodu u Maurské vodárny. Během cesty jsme měli možnost sledovat nejen krásně vybarvené podzimní listí, ale pan kapitán nám ukázal i jak dokáže bobr evropský ohryzat strom, aby z něj vytvořil hráz.
Na závěr jsme poděkovali paní Šnajdárkové za její poutavý výklad o stavbách a parku. Po náročném dni přišlo vhod posezení u kávy a čaje v zámecké restauraci. Hodnocení akce bylo pozitivní, a proto se možná do Lednicko-valtického areálu na jaře vydáme znovu. Obujeme turistické boty a prohlédneme si další drobné stavby.
Fotogalerie
18. 09.
Autor: Tereza Kozderová
Výlet za poznáním historie i přírody – tak by se dal definovat náš výlet 15. 9. 2015 do Lednice.
Prohlídka zámku
Zámek byl několikrát přestavován do různých slohů, dnešní vzhled pochází z let 1846-1858, kdy kníže Alois II. z Liechteinsteina usoudil, že Vídeň je pro pořádání letních slavností nevhodná a nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Pro pořádání velkolepých setkání evropské šlechty sloužily reprezentační sály v přízemí, které jsou vybaveny vyřezávanými stropy, dřevěným obložením stěn a vybraným mobiliářem. Díky průvodkyni a prohlídce, nám šitou na míru, jsme si mohli osahat mnoho exponátů. Mezi nejzajímavější patřily schody vyřezané z jednoho stromu, autoři zde místo svých podpisů skryli tři zvířátka (ještěrka, ptáček, žabka). Tyto zvířátka jsme našli a zhodnotili jsme, že práce to byla odvedena vskutku kvalitně. V poslední místnosti na nás čekal nadějný hudebník, který reprodukoval krásnou hudbu a tóny kytary nás vyprovodil ven na terasu zámku, kde naše putování za historií skončilo. Jak ideální zakončení, na čerstvém vzduchu a před námi se rozprostíral park, do kterého jsme se pustili odpoledne.
Prohlídka parku
Zámecký park prošel za 550 let úctyhodným vývojem. V parku se vystřídaly všechny zahradní styly, jejichž stopy dávají parku jedinečnou atmosféru. Návštěvníci parku procházejí rafinovanými kompozicemi, aniž by tušili o tajemství jejich tvorby. Naší průvodkyní byla Ing. Et Ing. Romana Šnajdárková, která si pro nás připravila velmi poutavé vyprávění. Podívali jsme se nejen na květiny a stromy, které jsou v blízkosti zámku, byli jsme ale i ve skleníku, kde jsou zajímavé rostliny, o které zde pečuje kolem 20 zahradníků.
Po příjemné procházce jsme si sedli do místní cukrárny, vychutnali si kávu a dezert, pro doplnění energie a debatovali jsme nad tím, jaký ten dnešní výlet byl.
Děkujeme paní Šnajdárkové za její precizní přípravu a ochotu ukázat nám taje parku v Lednici. Těšíme se za měsíc na pokračování!
Fotogalerie
23. 06.
Autor: Martina Ludvíková
Pověst od pověsti, budova od budovy, asi tak nějak probíhala naše procházka po Brně v pátek 19. 6. 2015. Naše pověstné putování začalo na Petrově, dozvěděli jsme se, proč se zvoní na Petrově poledne již v 11 hodin, proč se mluví v souvislosti s Petrovem také o Projezené věži.
Procházka městem Brna byla přínosná nejen v tom, že jsme se dozvěděli něco o městě, ve kterém bydlíme, ale také proto, že jsme aktivizovali svoje svaly a orientační smysly během krátké procházky.
Ne všechny památky a pověsti jdou osahat, tak volíme cestu popisování. Při posledním zastavení jsme využili haptického modelu města Brna a mohli se tak zorientovat, co kde je a jaké jsou vzdálenosti, vyzkoušeli jsme také, zda nápis v Braillu je opravdu nápisem a proto nám jedna z klientek přečetla, co je na modelu Brna napsáno.
Krátká zastavení s kvízem nás dostala od Petrova až ke kostelu svatého Tomáše. Všichni si v kvízu vedli velmi dobře. Krásné odpoledne jsme zakončili s radostí, úsměvem a obohacení o nové skutečnosti, které jsme o našem městě nevěděli.
22. 05.
Autor: Tereza Kozderová
Na samém konci dubna jsme se s klienty vypravili do čajového ráje Sonnentor v Čejkovicích na jižní Moravě. Tato firma má za sebou více než 20letou tradici a její hlavní činností je výroba bio koření, různých zdravých pochutin a především bio čajů z bylin nejen z Česka, ale i z Albánie, Rumunska nebo z Afriky. Principy obchodování této společnosti jsou nadmíru zajímavé – pracovníci se snaží dbát na šetrné využití přírodních zdrojů bez umělých přidaných látek a podporovat drobné pěstitele. Prohlídku továrny jsme započali zhlédnutím krátkého dokumentu, který mapoval historii a principy Sonnentoru. Prošli jsme sklady, ve kterých se intenzivně linula vůně heřmánku, slézu, máty, dobromyslu, a dalších bylinek. Klienti si měli možnost osahat
sušené bylinky, čajové sáčky, a další důležité čajové propriety. Podívali jsme se takřka pod ruce pracovníkům ve výrobě, kteří drtí bylinky na menší kousky, čistí je od prachu a třídí do velkých pytlů. Další příjemnou fází bylo nakupování všelijakých dobrot a čajů s roztodivnými názvy, např. Klid v duši, Srdeční záležitosti, Pohodář, Čaj štěstí, Kouzlo krbu, a další.
Také se nám poštěstilo setkat se s panem Johannesem Gutmannem z Rakouska, zakladatelem a majitelem Sonnentoru. Pan Gutmann z nás měl také radost a svolil ke společné fotografii. Příjemnou tečkou na závěr bylo vystoupání na střechu továrny, kde nás čekal krásný výhled na všudypřítomné vinice. Pak už jsme se vydali malebnou vesnicí zpátky na autobus. Děkujeme za profesionální přístup pracovníkům Sonnentoru!
Fotogalerie
