9. 04.
Autor: Martin Bořivoj Novosad
V pondělí 7. 4. 2014 jsme se vydali (klienti z Brna i Vyškova) za slunného a teplého počasí na turistický výlet za poznáním okolí Vyškova.
V 10.00 jsme společně odjeli autobusem z Vyškova do obce Ruprechtov, kde jsme navštívili zajímavou dobovou chalupu s doškovou střechou. Poté jsme společně pokračovali za poznáním největší pamětihodnosti v obci, která je ojedinělá nejen u nás, ale i v Evropě. Jedná se o větrný mlýn holandského typu s Halladayovou turbínou, který se nachází na konci obce. Je navržen do seznamu dědictví UNESCO. Mlýn jsme si důkladně prohlédli a vyslechli poutavý odborný komentář. Po prohlídce mlýna a okolí, nás čekala asi 7 km dlouhá procházka lesem, cílem byla vesnice Rychtářov. Cesta nám příjemně ubíhala, sluníčko svítilo a my jsme si měli pořád o čem povídat. Bylo také několik zastávek na občerstvení, které jsme si ještě zpestřili informacemi o zajímavých místech z této oblasti. Asi po třech hodinách chůze jsme přišli do obce Rychtářov, kde jsme chvíli čekali na příjezd autobusu. Zpáteční cesta do Vyškova nám rychle ubíhala, stále bylo hezké počasí a my jsme pozorovali okolní krajinu. Po příjezdu do Vyškova jsme společně zašli do nově otevřené cukrárny nedaleko od náměstí. Nad šálkem výborné kávy se sladkým zákuskem jsme si povídali o vydařeném výletu. Opravdu se vydařil, prožili jsme krásný slunečný den v přírodě a navštívili jsme zajímavá místa. Po ukončení akce jsme se rozloučili a klienti z Brna odjeli domů. Všem, kteří se na akci podíleli a zúčastnili se jí, moc děkujeme a těšíme se na další.
Fotogalerie
25. 10.
Autor: Alžběta Sedláková
Kdo má rád vycházky, možná už zabrousil do Mokré Hory a okolních lesů. Teplé babí léto vylákalo ven i nás. V pondělí 21. října 2013 jsme vyrazili autobusem z nádraží v Králově Poli a z Mokré Hory pokračovali po naučné Stezce zdraví k jehnickým rybníkům. Na břehu prvního jsme spatřili dřevěné lavičky, které vypadaly jako dolmeny památného Stonehenge. A na nich, světe div se, vodník! Ale ne, to byl jen správce rybníku. Přisedli jsme si a požádali ho, aby nám o rybnících něco pověděl. „Ono dohromady není co vyprávět…“ si možná pomyslel, ale přesto jsme se něco málo dozvěděli. Třeba, že tento rybník je vlastně jakási rybí školka. Kapři a jim podobné rybky se zde krmí a rostou, aby při potřebné velikosti byly přesazeny do novomlýnských nádrží a jiných rybářských revírů. To může trvat rok i více.
Posilněni svačinou i novými znalostmi jsme se vydali dál proti proudu bublajícího potůčku Ponávka, který napájí rybníky. Překvapil nás bahnitý terén a kaluže na cestě, ale vyhrnuté nohavice to vyřešily. Inu – Mokrá Hora. A proč je vlastně mokrá? Vysoká hladina Ponávky podmáčí okolní louky a na soutoku s potokem Rakovcem vytváří širokou údolní nivu. Louky byly v minulosti vysoušeny a zaváženy, avšak neúspěšně. Proto je zde hojnost mokřadní vegetace a živočichů. Prý zde žijí i raci. V rybníce roste orobinec, typická zdejší rostlina. Sáhli jsme si na její úzké dlouhé listy. Byli jsme zvědaví i na místní slípky zelenonohé, ale ty jsme nespatřili.
Z hráze mezi 3. a 4. rybníkem jsme viděli bývalou železniční zastávku Jehnice, kterou pozdější majitelé přestavěli na rekreační objekt. Tato trať vedoucí z Brna do Tišnova je velmi frekventovaná i dnes, jak jsme poznali. Jen už zde vlaky nestaví.
Minuli jsme starý lom na granodiorit a stoupali k Jehnicím. Duby a buky na okolních svazích pomalu shazovaly žluté listí, které příjemně vonělo. Stálo nás trochu úsilí vyškrábat se na kopec do Jehnic, ale pak jsme si v parku odpočinuli, občerstvili se a pokračovali přes les do Mokré Hory. U rozcestníku na Rakovci jsme zjistili, že například Adamov je vzdálen jen 6,5 km a Ořešín pouhého 0,5 km.
Cestou do Mokré Hory jsme míjeli udržované chaty a postupně došli k zastávce MHD, kde naše cesta začala.
Snad nám tak hezké počasí vydrží ještě nějakou dobu. Hodilo by se to třeba na vycházku s nordic walkingovými holemi 15.11. v okolí Palackého vrchu, co myslíte?
Fotogalerie
28. 05.
Autor: Tereza Kozderová
Už počtvrté jsme naplánovali komentovanou vycházku na Velkou Babu a opět jsme byli odrazeni deštěm a blátem.
Přesto jsme se sešli na Chaloupkove a na zdolání Velké Baby se připravili prozatím virtuálně. Vyšli jsme z Řečkovic, kde údajně stojí nejmohutnější javor na Moravě, spočítali jsme kolik známe druhů dubů, na fotografiích se podívali, jaké vzácné a léčivé rostliny na Velké Babě rostou, jací ptáci tam hnízdí, a zapletli jsme se do diskuse, jaký je rozdíl mezi lesem a hájem.
Velkým zpestřením pro nás byla část přednášky, jak vzniká lesnická mapa. Vyslechli jsme, jak funguje laserový dálkoměr, výškoměr a sklonoměr, vyzkoušeli jsme metrické pásmo a seznámili se s turistickou navigací GPS. Z blízka jsme taky mohli prozkoumat těžební, typologickou a lesnickou mapu.
Díky dnešní přednášce už si umíme představit, jak vypadá pracovní den lesního inženýra, s jakými přístroji a kolika mapami musí umět pracovat, aby svoji práci odvedl na jedničku.
Chcete se i Vy dozvědět, jaká je práce lesního inženýra? Vydejte se s námi v pondělí 24.6. na komentovanou vycházku a vše si vyzkoušíte v praxi na vlastní kůži!
Fotogalerie
17. 05.
Autor: Vladimíra Nováková
Květnové úterý s datem 14. 5. nás svým krásným počasím vylákalo na celodenní výlet do Olomouce. Cílem naší cesty se stala bazilika na Svatém Kopečku, kterou v minulosti navštívil i papež Jan Pavel II. Průvodkyní na cestě k bazilice nám byla řádová sestra Dagmar Trojanová. Netradiční trasu, kterou zvolila, bychom pravděpodobně nenašli v žádném turistickém průvodci, ale možná právě tím byla tato pouť „cestou necestou“ pro mnohé z nás zajímavější a dobrodružnější.
Krátce po příchodu na Svatý Kopeček se nás ujal místní kaplan Ambrož Šámal, který si pro nás připravil komentovanou prohlídku baziliky Navštívení Panny Marie. Měli jsme možnost prohlédnout si model baziliky, celé vnitřní prostory s bohatou sochařskou a reliéfní výzdobou i navštívit ambit s kaplí Jména Panny Marie. Zajímavostí byl například oboustranný oltář, který při větší návštěvě poutníků umožňoval sloužit dvě mše či bohoslužby současně. Závěrečná hra na dřevěné varhany v podání pana kaplana byla příjemným zpestřením celé návštěvy.
Po návštěvě baziliky jsme neodolali lákadlům v místní cukrárně – posezení v ní bylo takovou sladkou tečkou na závěr. Nakonec byl ještě čas i na prozkoumání okolí baziliky na vlastní pěst a nákup suvenýrů a potom už nás čekala cesta zpět do Brna. Vraceli jsme se příjemně unavení, ale obohaceni o množství nových zážitků a dojmů. A protože nám v nabitém programu už nezbyl čas na prohlídku centra Olomouce, shodli jsme se na tom, že se sem v budoucnu rádi vrátíme.
Fotogalerie
19. 03.
Autor: Tereza Kozderová
V pátek 15. března 2013 jsme se navzdory ledovému větru vydali na komentovanou prohlídku obory Holedná. Kde tuto oboru v Brně najdeme? Mezi sídlišti Kohoutovice, Jundrov a Bystrc. Přesto jsou lidé, kteří oboru neznají.
Komentovanou vycházku jsme zahájili v Kohoutovicích, odborný výklad zajistila Ing. Alena Prýmková, v doprovodu své fenky Bely.
Při první zastávce jsme se dozvěděli něco z historie obornictví a konkrétní historii obory Holedná. Založena byla 10.1.19983 a měla rozlohu 411 ha. Současná rozloha je 327 ha, kde můžeme potkat daňky, jelena siku, muflony nebo prase divoké. Na místních rybníčcích jsou nejčastěji vidět kachny březňačky. Další zastávky byly věnovány jednotlivým druhům zvěře, doplněné haptickou prohlídkou např. malého paroží.
Za celé odpoledne jsme ušli téměř 6 km, nakrmili divoká prasátka, odolávali vysokým poryvům větru a v samotném závěru vycházky nám bylo odměnou setkání se skupinou daňků, kteří od nás stáli ani ne 10 metrů.
Děkujeme Alči Prýmkové za přípravu trasy, vynikající poutavý výklad a těšíme se na další společnou vycházku. Vydejte se s námi i vy!!!