15. 02.
Autor: Tereza Kozderová
Zelný trh je místem, které od 13. století sloužilo obchodníkům s potravinami a svůj specifický ráz si uchovává dodnes. Prohlídková trasa vede vzhůru k Malému Špalíčku.
V mrazivých dnech, kdy příroda příliš nepřeje vycházkám, jsme se vydali do labyrintu pod Zelným trhem. Čekala nás komentovaná prohlídka spletitých chodem a sklepů. Prohlídku jsme si objednali na 14.2.2012.
Byla nás skupina o dvaceti lidech a společně jsme zdolali 212 schodů, často jsme ohýbali hlavu v nízkých chodbách, trasu jsme šli téměř dvě hodiny, pohybovali se v hloubce 6-8 metrů pod zemí.
Prohlídka začala v části, kde se uchovávalo víno a pivo, mohli jsme si osahat původní koštýř, který se dříve vyráběl z dýně. Plynule jsme přešli do části pro ukládání potravin. Tady nás čekal interaktivní čichací test, kdy jsme zkoušeli rozpoznat nasušené bylinky.
Velice zajímavé a interaktivní byly expozice svítidel a dílna alchymisty. Někteří z nás si zkusili vykřesat pár jisker starým dobrým způsobem, zkrátit knot tzv. kratiknotem a zajímavé bylo prohlédnout si různé druhy svítidel.
V dílně alchymisty se nám dostaly do rukou kleště, naběračka na odlévání olova, kovářské kladivo a mohli jsme náhlédnout do alchymistiké knihy. Expozice archeologických nálezů byla pro nás rovněž zajímá díky skvělému popisu naší průvodkyně. Dobrou půlhodinku jsme strávili v trestnici, protože jsme si mohli vyzkoušet většinu mučících nástrojů – španělskou botu, železné masky, pranýř, důtky a mnohé další. Závěr prohlídky se pak nesl ve veselejším duchu, kdy jsme míjeli studnu splněných přání a poseděli jsme ve Středověkém šenku.
Prohlídkou jsme byli nadšeni a doufáme, že se nám podaří v brzké době dostat i do Mincmistrovského sklepa.
Fotogalerie
15. 02.
Autor: Eva Pexová
Do světa nevidomých a neslyšících nás 31.1. uvedl klient brněnského TyfloCentra Jan Pavlíček. Sám je hluchoslepý, takže má zkušenosti s oběma druhy postižení. Společně s námi se tohoto setkání zúčastnili i členové klubu neslyšící. Besedu Jenda zahájil povídáním o tvůrci hmatové abecedy pro hluchoslepé Hieronymu Lormovi. Následovalo i praktické předvedení hmatové abecedy, každý účastník si nejprve jednotlivá písmena vyzkoušel na své dlani a poté si klienti ve dvojicích psali krátké věty do dlaně navzájem. V průběhu besedy Jenda zodpověděl množství otázek, téma přítomné opravdu zaujalo.
Součástí besedy bylo i sdílení zážitků ze světa nevidomých a neslyšících. Nevidomí a neslyšící účastníci besedy si s pomocí tlumočnice do znakového jazyka vzájemně sdělovali své zkušenosti , které získali při hledání zaměstnání, jednání na úřadech, ale i s každodenního života. Problémy, na které klienti narazili při hledání práce jsou z velké části stejné a to především nedostatek pracovních míst a často i neochota zaměstnavatelů lidi s postižením zaměstnat. Neskončili jsme ale pesimisticky, stejně tak jak se podařilo najít práci několika klientům TyfloCentra i někteří neslyšící zaměstnání našli a jsou v něm spokojení. My jen doufáme, že se řady zaměstnaných lidí s postižením budou do budoucna postupně rozšiřovat.
14. 02.
Autor: Tereza Kozderová
„Věřím, že opravdu dobrý učitel by měl být uvnitř dítětem, věnovat své práci srdce i duši, být schopen své studenty zaujmout…“
Tato věta, uvedená v pozvánce, naprosto vystihuje naši besedu s Michaelou Latíkovou. Energická Míša totiž už v úvodním kolečku naučila účastníky pár jednoduchých anglických vět, se kterými jsme si vydrželi „hrát“ asi půl hodiny.
Po tomto úvodním kolečku spadnul vzájemný ostych a Michaela mohla vyprávět o svých studiích na VŠ. Její diplomová práce na téma Výuka konverzace zrakově postižených otevřela pomyslné dveře profesní dráhy.
V současné době Michaela učí konverzační angličtinu soukromě i na Sugestopedické jazykové škole. „Hlavním cílem mé výuky je především odstranění strachu z komunikace, relaxace, radost z výuky a pozitivní atmosféra.
Moje diplomová práce byla v Německu vydána i jako kniha s podtitulem „Zapoj se do světa kreativity, imaginace a osobních pocitů.“
Účastníci besedy měli zájem „zažít na vlastní kůži“, jak může hodina výuky angličtiny vypadat. Toho se nám dostalo už na začátku při představování, kdy jsme se naučili otázku What is your name a odpověď My name is.
Míša si pro nás připravila i řízenou relaxaci, kterou nejprve vedla v angličtině a po chvíli plynule přešla do češtiny.
Ukázka této relaxace je i součástí putovní výstavy o synestézii. Na této výstavě spolupracují vidící umělci s nevidomými a sama Míša se do Budapešti v únoru chystá.
Beseda se konala ve čtvrtek 19. 1. 2012 v rámci projektu Slepotou život nekončí.
Děkujeme Míše za velice zajímavou besedu a přejeme ať ji práce nadále baví a naplňuje!
3. 02.
Autor: Hana Dvořáková
Dne 24. ledna 2012 naše TyfloCentrum ve Vyškově navštívil nevidomý spisovatel pan Jiří Maršálek. Tento velice charismatický a vtipný muž však nepřišel sám, doprovázela ho jeho přítelkyně a čtyřnohý věrný přítel a pomocník, vodící pes César.
Po krátkém seznámení s klienty nastal okamžik pravdy. Dověděli jsme se, jak to bylo se spisovatelskou dráhou samotného autora, co bylo tím „pošťuchnutím k tomu, aby své příběhy, zážitky a myšlenky neschovával jen do šuplíku a podělil se o ně také se svými přáteli a přinášel tak radost a smích nejen jim, ale také svým obdivovatelům a posluchačům. v neposlední řadě jsme měli možnost nahlédnout do již vydaných pokladů zvaných kniha.
Protože poslední aktuální novinkou je kniha s příběhy o již zmiňovaném vodícím pejskovi, která nese název César tropí hlouposti. Protože autor nechtěl z obsahu díla nic prozradit, takže to musel napravit samotný hlavní hrdina César, který mluvený projev pana Jiřího Maršálka doprovázel „psí řečí“.
Tímto bych chtěla za pracovníky vyškovského TyfloCentra poděkovat za milé a inspirativní setkání. Také bych chtěla popřát panu Jiřímu Maršálkovi mnoho úspěchů s novou knihou a také co nejvíce prodaných titulů a Césarovi další povedené „psí kousky“.
Beseda se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR
2. 02.
Autor: Eva Pexová
Je nevidomý a kdyby neměl v uchu dobrá naslouchadla, tak by ani neslyšel. Přesto ani to nebrání Janu Pavlíčkovi, aby provázel turisty jeskyní Blanických rytířů v Rudce na Blanensku jako oficiální průvodce.“
Je podzim a do znojemského TyfloCentra přijela kolegyně Tereza s Jendou Pavlíčkem. Všichni Jendu známe jako klienta, ale dnes zaujme roli besedujícího. Jeho život se hodně změnil, když se mu podařilo najít práci a o té nám dnes přijel vyprávět.
Jenda chtěl vždycky pracovat, ale pro člověka se zrakovým i sluchovým postižením není snadné práci najít. On to však nevzdal a jednoho dne se k němu štěstí obrátilo čelem a on potkal paní Zdenu Popelkovou, majitelku jeskyně Rudka u Kunštátu. Netrvalo to dlouho a dohodli se na spolupráci, Jenda se stal průvodcem v jeskyni Blanických rytířů Rudka.
Jeho cesta k průvodcovství ale nebyla jednoduchá. Nejprve se s pomocí kolegů musel naučit trasu na které bude provázet a následoval samozřejmě výklad plný zajímavostí, který si Jenda musel dokonale zapamatovat a nacvičit. Během celé sezóny Jenda v Rudce sám bydlí a intenzivně se věnuje své práci.
Musím říct, že Jendu jako klienta TyfloCentra znám několik let, ale změna která u něj nastala za poslední dva roky je veliká. Sám o své práci říká, že našel smysl života, způsob jak se realizovat a zdokonalovat své schopnosti a dovednosti. Myslím, že je perfektním příkladem pro další klienty, v tom jak vytrvat a cestu k zaměstnání nevzdávat.
