11. 09.
Autor: Michal Ptáček
Počátek prázdnin a dovolených jsme, jak jste si mohli přečíst, přivítali příjemným grilováním v Přírodní zahradě u smrku. Na konci měsíce srpna bylo tedy nutno náležitě oslavit fakt, že jsme dovolené, prázdniny a vůbec letní radovánky přežili ve zdraví. V posledním jeho týdnu proto proběhlo Grilování v Zahradě u Smrku II.
Všichni zúčastnění se posadili kolem velkého stolu pod širým nebem a postupně připravili pochoutky na grilování. Ač všichni masožravci, největší úspěch sklidil v marinádě naložený nad ohýnkem ogrilovaný žampion. Cukety, klobásky, špízy z vepřového masa naloženého v marinádě s jogurtem a zmíněné žampiony to je výčet nejvybranějších pochoutek, které bylo možné při tomto grilování ochutnat.
A chutnalo se dlouho. U stolu s dobrými lidmi s dobrým jídlem a dobrou náladou čas přestával poklidně plynout a začal zběsile ubíhat závratnou rychlostí.
Klienti, lektorky kurzu nácviku sebeobsluhy tentokráte v polní kuchyni i paní správcová krásné zahrady všichni do jednoho odcházeli z tohoto setkání plni dojmů společenských i chuťových.
Při odchodu jsme mysleli jen na to, že všechno má svůj začátek i svůj konec. To je holý fakt, se kterým smrtelník nic nezmůže.
Ale co kdybychom si to letos ještě jednou zopakovali???
FOTO: ZDE
Autorka příspěvku: Tereza Rejtharová, DiS, sociální pracovnice
30. 07.
Autor: Michal Ptáček
Baťův kanál. Byl vytvořen díky velkému snu propojit evropské veletoky a potřebě převážet lignit z dolu do továren. V současnosti je Baťův kanál uznávanou turistickou vodní cestou. A právě tam jsme se díky Jihomoravskému kraji s klienty vypravili i my!
Společně jsme autobusem vyrazili z Brna do Veselí nad Moravou. Ve Veselí jsme nasedli na loď, která nebyla ani malá, ani velká, prostě tak akorát. Měla dvě patra, a protože jsme si chtěli užít čerstvého vzduchu, vystoupali jsme nahoru na nekrytou palubu. Ozval se klakson parníku, kapitán zvedl pomyslnou kotvu, chopil se kormidla a šlápl na plyn. To jsme však ještě netušili, že nás čeká několik malých dobrodružství. Jednoho z nich jsme se nadáli hned při výjezdu v přístavu. Loď totiž musela projet pod velmi nízkým mostkem. Byla tak nízký, že jsme se museli všichni ohnout v pase hlavou dolů. Z překvapení nad nastalou situací nás vytrhnul plavčík, který nás na palubě přivítal a oznámil nám, že takových mostků nás čeká ještě 7. Výrazy přítomných byli užaslé a pobavené zároveň. Plavba se pro nás tak stala nejen příjemným zážitkem, ale také posilovnou břišních a zádových svalů. Druhá část dobrodružství spočívala v průjezdu plavebními komorami, které slouží k vyrovnání hladiny kanálu. Bylo velmi zvláštní a nezvyklé vplout do komory a nechat se pomalu pomocí vypouštění vody snižovat na spodní úroveň hladiny či naopak napouštěním stoupat vzhůru.
Připluli jsme, přežili jsme a po zásluze jsme se odměnili výborným obědem v místním Skanzenu. Výprava však nebyla u konce. Ač začalo mírně pršet, neodradilo nás to od návštěvy Průžkova mlýna, kde jsme měli domluvenou komentovanou prohlídku. Již při vstupu do mlýna na nás dýchla jeho historie a díky autentickému a obsáhlému komentáři jsme se vrátili o několik desítek let zpátky.
Po návratu z minulosti jsme se plni zážitků vydali zpět do Brna. V hlavě nám stále zněl šum Baťova kanálu a všichni jsme oplývali závanem sentimentu.
Akce byla finančně podpořena Jihomoravským krajem v rámci projektu „Poznávání přírody s bílou holí v JMK 2018“.
FOTO: ZDE
Autorka článku: Lucie Fildánová, DiS, sociální pracovnice (aktivizace a asistence)
13. 04.
Autor: Michal Ptáček
Den, kdy první člověk vyletěl do vesmíru, jsme oslavili „při Zemi“.
Byl krásný letní den, tedy vlastně nebyl – je teprve duben. I vypravili jsme se s naší oblíbenou průvodkyní paní Ing. Alenou Prýmkovou na další z našich společných vycházek, tentokrát již podruhé na Lesnický Slavín do bílovických lesů. Do kouzelného prostředí spisovatele Těsnohlídka a jeho lišky Bystroušky. A užili jsme si to! Sluníčko skoro až pálilo, žáby v rybníku začínali provozovat svoje každoroční „rituály“ s pářením, ptáci zpívali a první jarní květinky kvetly „o sto šest“.
Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí ohledně péče o les. Naše průvodkyně nám předčítala úryvky z básní a knížek spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. T o vše jsme si zpestřili poslechem úryvku z opery Příhody lišky Bystroušky od Leoše Janáčka, který do těchto míst také rád se svými přáteli chodíval. Zastavili jsme se u pomníku Josefa Ressela – lesníka, spisovatele a hlavně vynálezce, kde jsme se od naší skvělé průvodkyně z jejího vyprávění a následného kvízu dozvěděli, že nejen lodním šroubem, ale spoustou dalších užitečných vynálezů přispěl k technickému rozvoji lidstva. Během našeho putování jsme měli několik dalších drobných zastavení u pomníčků či u Studánky Leoše Janáčka, která nás osvěžila ledovou vodou. Rozpoznávali jsme nejrůznější jarní byliny, a také už víme, že prolamovanou kůru habru poznáme zcela bezpečně, zatímco kůru buku ani náhodou – tam nám muselo pomoci loni spadané listí s jeho charakteristickými tvary.
Celou cestou nás provázela liška Bystrouška. Tedy vlastně neprovázela, ale dala se tušit v okolí „její“ hájenky, kolem které jsme také procházeli. Možná, že to tajuplné občasné zašustění v lese pocházelo od ní, možná to byl jen vítr, možná se nám to jen zdálo, ale možná nás někde tam ve skrytu opravdu pozorovala. A když ne ona, tak určitě jiní obyvatelé lesa.
FOTO: ZDE
Autorka článku: Mgr. Magda Ambrožová, DiS., vedoucí Centra aktivizačních a poradenských služeb
6. 04.
Autor: Michal Ptáček
V úterý, hned po velikonočním pondělí, jsme s klienty zajeli na jedno “ tajné“ místo. Nedaleko brněnské městské části Černovice roste medvědí česnek. Je to bylina, která má ráda vlhko. Když jsme tudy procházeli, linula se kolem nás jemná česneková vůně. Nad hlavou nám rostly neolistěné stromy, na zemi keře bez listů, zelenou parádu nám udělal koberec z česneku. Při jeho sběru jsme plánovali, co z rostlinkou doma provedeme. Věřte tomu, že jsme v tom lese pusou navařili spoustu dobrot. Jeden recept přidávám…
Pesto z medvědího česneku
čerstvě natrhaný medvědí česnek
- ořechy (vlašské, lískové, kešu, podle osobní preference/podle obliby a chuti)
- olivový olej (může být i lněný, lískový apod.)
- sůl
- chilli
- citrón
FOTO: ZDE
Autorka příspěvku: Regina Holíková, pracovnice v sociálních službách
12. 03.
Autor: Michal Ptáček
Ve středu 7.3. jsme se vypravili na již druhou vycházku z cyklu Putování po městských čtvrtích. Tentokrát jsme se byli podívat do Líšně. Vybrali jsme okruh dlouhý cca 4 km a sešlo se nás opravdu hodně! Zpočátku to vypadalo na dámskou jízdu, nakonec nás ale jeden statečný muž přece jen zachránil svou přítomností.
Startovali jsme u líšeňského zámku Belcredi, kde se nás ujal místní úžasný zahradník, který nás provedl po nádvoří, hotelu a zámeckých zahradách. Ty nám opravdu přiblížil všemi smysly. Komentoval každý strom i keř a nechal nás po hmatu poznat listy dubu červeného či kmen lípy. Čich jsme si pak procvičili v místních stájích. V jeho poutavém výkladu jsme se také dozvěděli něco o rodu Belcredi a neváhal odpovídat na naše zvídavé dotazy. A že jich bylo. Na závěr jsme pana zahradníka skupinově pasovali na nového průvodce.
Po obsáhlé prohlídce zámku jsme se stále plní sil vypravili konečně na to naše putování. Zastavili jsme se u kostela sv. Jiljí a poté jsme zamířili ke Kapli Panny Marie Pomocnice. Ta oplývá zajímavou historií a váže se k ní pověst o nevidomém dítěti, kterému zde Panna Marie zrak zázračně vrátila.
Plni magického nádechu jsme následně putovali až do Mariánské údolí. Terén byl sice náročnější, ale nakonec jsme jej úspěšně zdolali a ve zdraví a s dobrým pocitem ze sebe samých jsme putování zakončili společnou fotografií.
FOTO: ZDE
Autorka příspěvku: Lucie Fildánová, DiS, sociální pracovnice (aktivizace a asistence)
