3. 05.
Autor: Klára Zárubová
Úterý 16. dubna patřilo ve Znojemském TyfloCentru turistické vycházce na Kraví horu – náhorní pláň jihozápadně od historického Znojma mezi údolím Dyje, Sedlešovicemi a Konicemi. Komentovanou vycházku si pro nás připravila paní Holubová, pracovnice Národního Parku Podyjí. Ve skupince 8 lidí jsme se vydali od řeky Dyje, nedaleko znojemské přehrady, jihozápadním směrem.
Kraví hora je již součástí Národního parku Podyjí a je porostlá jednak lesním porostem a jednak ojedinělou vřesovištní vegetací a teplomilnou květenou, které se zde daří kvůli výborným mikroklimatickým a půdním podmínkám. Zajímavostí je, že v péči o místní vřesovištní porosty napomáhá velkou měrou pasoucí se dobytek, zejména pak ovce, ale také pravidelné kosení trávy.
Během vycházky nám naše průvodkyně, paní Holubová, komentovala vše co bylo k vidění – kolem jakých rostlinek jdeme, jak která vypadá, nebo jaké má léčivé účinky. Skoro každého zástupce místní flóry jsme si mohli osahat, nebo si přivonět. Viděli jsme například Plicník lékařský, Violku vonnou, Akát, Břečťan, Dýmnivku plnou a jiné. Procházeli jsme kolem zajímavých stromů. Slyšeli jsme šplouchání řeky, šumění listí a dokonce i stádo ovcí.
V přístřešku, který byl na Kraví hoře, jsme si dali svačinu, načerpali síly a vydali se na zpáteční cestu. Procházka byla opravdu povedená – nejen že se povedlo počasí, ale především se nám pro naše turistické zájmy povedlo oslovit člověka na pravém místě. Průvodkyni, která nám dokáže přiblížit vše, co nemůžeme v přírodě na první pohled sami spatřit.
7. 03.
Autor: Klára Zárubová
Jaro je tu, a my bychom rádi pozvali všechny příznivce turistiky a výletů do přírody na celoroční cyklus vycházek. Bude se jednat o vycházky přírodou Národního parku Podyjí. Tato řada vycházek je určená všem, kdo mají chuť poznávat okolí Znojma a zejména přírodní krásy Národního Parku Podyjí, a sami by se vzhledem ke svému těžkému zrakovému postižení na tyto trasy nevydali.
Pro rok 2013 se společně vypravíme nejdříve v březnu na Kraví horu, kde budeme obdivovat zdejší vřesoviště a dozvíme se něco o péči, kterou jim Správa Národního Parku Podyjí věnuje. V dubnu bude následovat vycházka z Havraníků na Saelsfieldův kámen. V květnu zařadíme výlet z Podmolí přes Šobes k Devíti mlýnům.
Červnový termín bude patřit Hardeggské vyhlídce. Kdo už někdy absolvoval tuto turistickou trasu, nemusí zůstávat pozadu. Při této příležitosti nás totiž čeká výstava exponátů ptáků a poslech jejich hlasů přímo v návštěvnickém středisku v Čížově. Při další vycházce se můžete těšit na povídání a smyslové poznávání z oblasti botaniky a dendrologie na cestě z Hradiště na Králův stolec.
Následující dvě turistické trasy plánované v srpnu a v září budou věnované oblasti Vranovska. Nejdříve se vydáme z Čížova přes Větrník k Lusthauzu a na Lesnou, a poté přes Vranovskou bránu do Vranova – Benátky. V říjnu nás na závěr čeká trasa z Čížova do Lukova.
S kým?
Tento sled turistických výletů pro Vás budeme připravovat společně s paní Svatavou Holubovou, která působí v návštěvnickém středisku Čížov – Správy Národního Parku Podyjí, a která se stane po čas vycházek naší odbornou průvodkyní.
Proč?
Součástí vycházek budou informace o navštívených lokalitách a také smyslové poznávání dřevin, květin a živočichů NP. Nebudou chybět zajímavosti či historické informace o místech, kterými budeme procházet.
Náročnost?
U všech vycházek se bude jednat o lehce náročné turistické trasy v délce 3 až 7 km. Zaměříme se na zpevněné a širší cesty.
Co s sebou?
Pohodlné oblečení a obuv, pití a svačinu, peníze na dopravu či oběd. Kdo potřebuje, měl by mít s sebou svého průvodce. Průvodce nejen doprovází, ale také popisuje okolní prostředí a zprostředkovává smyslové poznávání. Průvodce můžeme zajistit z řad pracovníků nebo našich dobrovolníků.
9. 11.
Autor: Klára Zárubová
V úterý 30. října jsme využili posledních pěkných podzimních dní, abychom vyrazili na výlet mimo Znojmo. Pro naše klienty jsme totiž naplánovali exkurzi do ruční papírny Stará Škola v Želeticích. Tato papírna funguje v Želeticích od roku 1998 a vyrábí zde papír tradičním způsobem. Součástí papíru jsou kvítky, lístky, stébla a tak se stává každý druh papíru v něčem výjimečný.
V počtu 11 zájemců jsme vyrazili autobusem do Želetic. Pan Karel David, majitel rodinné papírenské firmy, nám nejdříve vysvětlil podstatu výroby papíru metodou, jež je stará dva tisíce let. Jde o ruční čerpání papíroviny dřevěnou formou opatřenou sítem. Ale nezůstalo jen u slov, pan David měl připravené suroviny na výrobu papíru i k hmatové prohlídce. A tak se nám do rukou dostal třeba bavlník nebo bambus.
Potom jsme se přesunuli do samotné výrobny papíru, kde nám náš průvodce komentoval tradiční manufakturní postup výroby papíru. Ten jsme si mohli později sami vyzkoušet. A tak někteří z nás vyráběli papír, někteří si zkoušeli složit obálku a jiní si povídali s majiteli papírny, která vyrábí cca 30 různých druhů ručního papíru. Nakonec nás čekala prohlídka místní prodejny, kde jsme prohlíželi obálky, notesy, přání, složky, krabičky a kabelky, fotoalba nebo třeba různé grafiky – vše z ručního papíru. Za komentovanou prohlídku a možnost vše co jsme nemohli prohlédnout očima, poznat hmatem chceme poděkovat majitelům papírny.
Po exkurzi ruční papírny jsme zamířili do místního zámeckého parku, ve kterém jsou nově umístěné dřevěné zvířecí sochy. Na další turistické a poznávací výlety se můžete těšit na začátku jara.
8. 11.
Autor: Klára Zárubová
V tomto roce zahájilo znojemské TyfloCentrum spolupráci s SOU a SOŠ Přímětická Znojmo. Společně s paní Ing. Andreou Jančíkovou, specialistkou na přípravu kávy, která na této škole působí, připravujeme besedy pro příznivce kávy.
Tentokrát jsme se sešli v počtu 9 účastníků, abychom se zaposlouchali do vyprávění o kávě připravované v džezvě. Džezva je většinou kovová konvička s dlouhým rovným držadlem. Na horním okraji má rozšířený límec, kam může káva vyběhnout aniž by přetekla, a dále hubičku, která usnadňuje nalévání. Na začátku nás čekala čerstvě namletá káva v kelímcích, ve kterých jsme podle hmatu poznávali hrubost připravené kávy. Pro naše klienty s těžkým postižením zraku je to neocenitelná pomůcka, jak přiblížit samotnou podstatu přípravy kávy.
A vůně kávy nás neopustila ani později, protože studenti oboru hotelnictví nám postupně připravili asi na šest druhů kávy připravované v džezvě. A tak jsme se postupně seznámili s přípravou kávy na způsob turecký, makedonský, bosenský a další. Veškeré činnosti nám studenti komentovali, takže ti účastníci, kteří nemohli na přípravu vidět, byli o všem informováni. Po uvaření kávy nás samozřejmě čekala ochutnávka připravené kávy. Při ztrátě zrakových vjemů je velice vhodné využít při poznávání svého okolí jiné smysly – bývá to sluch, ale pak i čich a chuť. A tuto možnost – přiblížit okolní skutečnost čichem a chutí, na těchto kávových besedách hojně využíváme.
Paní Jančíkovou jsme zahrnuli spoustou dotazů a ona měla tolik trpělivosti, že stihla na všechny odpovědět. Děkujeme a těšíme se na další setkání nejen u kávy!
16. 10.
Autor: Klára Zárubová
„Kavárna POTMĚ tentokrát v Brně!“ Tak zněl titulek, který nás nenechal dlouho na pochybách, a návštěvu zatemněného autobusu s neobvyklou kavárnou Potmě jsme naplánovali hned jak to bylo možné, tedy na úterý 11. září. Každého z nás napadala před samotnou exkurzí řada otázek: Jak asi funguje obsluha v absolutní tmě? Kolik číšníků je třeba na jednu kavárnu? Musí se speciálně školit? Jaké jsou požadavky na potenciální číšníky? Jak probíhá provoz a kolik pracovníků se na něm podílí? A protože otázek bylo opravdu mnoho, obrátili jsme se na realizátory tohoto zajímavého projektu a požádali je o krátký rozhovor. A podařilo se, po exkurzi nás měl čekat rozhovor s panem PaedDr. Michalem Kuchařem, který stál u zrodu myšlenky vytvořit Kavárnu Potmě.
Ale jak to vlastně v Kavárně Potmě fungovalo?
Hned před vchodem se nás ujala slečna (hosteska), která organizovala usazování k jednotlivým stolům uvnitř kavárny. Pomocí magnetické tabule, na které byly rozmístěné magnetky tak, jak byli návštěvníci ke stolům usazováni. Pak jsme po krátkém proškolení vypnuli všechny mobilní telefony a už se prvních odvážlivců ujímal náš průvodce. V kavárně bylo celkem šest stolů, průvodce nás pomocí slovního popisu usadil k jednomu z nich. Když se s námi rozloučil, nečekali jsme dlouho a ze tmy nás oslovil hlas číšnice. Ta se o nás starala po celou dobu posezení v kavárně.
Po originálním zážitku nás čekala krátká beseda s panem Kuchařem. Zahrnuli jsme ho našimi dotazy a on vyprávěl o tom, jak vznikla myšlenka zrealizovat Kavárnu potmě. Dozvěděli jsme se, jak probíhá výběr a proškolení budoucích číšníků. Jak je důležité, aby nevidomý číšník ovládal srozumitelný a přesný řečový projev nebo jaké jsou další předpoklady pro tuto práci. Návštěva Kavárny Potmě pro nás byla setkáním s lidmi, kteří jsou nadšení pro to, co dělají. Ale určitě i vzpruhou a nadějí pro nové pracovní příležitosti.
