17. 07.
Autor: Martina Ludvíková
Psal se rok 2014, přesnější datum je známo, bylo to ve středu 16. července, kdy se do Moravského zemského muzea vydala skupinka z brněnského TyfloCentra. Navštívili jsme výstavu Domov za Velké války.
„Tak nám zabili Ferdinanda,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustiv před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny.
Kromě tohoto zaměstnání byl stižen revmatismem a mazal si právě kolena opodeldokem.
„Kerýho Ferdinanda, paní Müllerová?“ otázal se Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena, „já znám dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u drogisty Průši a vypil mu tam jednou omylem láhev nějakého mazání na vlasy, a potom znám ještě Ferdinanda Kokošku, co sbírá ty psí hovínka. Vobou není žádná škoda.“
„Ale, milostpane, pana arcivévodu Ferdinanda, toho z Konopiště, toho tlustýho, nábožnýho.“
„Ježíšmarjá,“ vykřikl Švejk, „to je dobrý. A kde se mu to, panu arcivévodovi, stalo?“
„Práskli ho v Sarajevu, milostpane, z revolveru, vědí. Jel tam s tou svou arcikněžnou v automobilu.“
„Tak se podívejme, paní Müllerová, v automobilu. Jó, takovej pán si to může dovolit, a ani si nepomyslí, jak taková jízda automobilem může nešťastně skončit. A v Sarajevu k tomu, to je v Bosně, paní Müllerová. To udělali asi Turci. My holt jsme jim tu Bosnu a Hercegovinu neměli brát. Tak vida, paní Müllerová. On je tedy pan arcivévoda už na pravdě boží. Trápil se dlouho?“
„Pan arcivévoda byl hned hotovej, milostpane. To vědí, že s revolverem nejsou žádný hračky. Nedávno taky si hrál jeden pán u nás v Nuslích s revolverem a postřílel celou rodinu.“
Jistě jste poznali, že se jedná o úryvek z knihy Jaroslava Haška. Tímto vyprávěním jsme se přesunuli do doby před 100 lety, kdy se začalo schylovat k velké válce, která poznamenala celý svět.
Atentát na Františka Ferdinanda d’Este se uskutečnil 28. června 1914 v Sarajevu. Byl za něj zodpovědný bosensko-srbský aktivista Gavrilla Princip, který zasáhl výstřelem ze zbraně Františka Ferdinanda do krční tepny a druhý výstřel zasáhl Žofii Chodkovou, manželku následníka trůnu do oblasti žaludku. Tento útok se stal jednou ze záminek proto, aby Rakousko- Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. V den útoku byl v Brně sokolský slet, který byl kvůli této události předčasně ukončen. Od okamžiku válečného stavu byli povoláni k odvodům všichni muži od 18 let. Protože si však válka vyžádala mnoho obětí, bylo přistoupeno k odvodům i mladších ročníků, odvody tedy byli již od 16 let. Válka nebyla pro vojáky ani pro obyvatelstvo nikterak příjemná, mnoho vojáků padlo, bylo velmi mnoho raněných a i život na vesnicích a ve městech byl plný strachu.
Na výstavě jsme si mohli prohlédnout mnoho zajímavých artefaktů – zbraně, výstroj a výzbroj vojáků, ale také chirurgické náčiní, které se používalo. Odznaky Červeného kříže, ale i autentické výtvory, které vojáci v zákopech a během svého působení ve válce nebo v zajetí vyráběli. Jednalo se například o svícny z nábojů, náramky a prstýnky z obručí bomb a podobně.
Děkujeme průvodkyni za její slova a přiblížení této velké historické události, která se vepsala do dějin celého světa. Děkuji všem zúčastněným i čtenářům tohoto článku.
Fotogalerie
10. 07.
Autor: Tereza Kozderová
Pétanque est un jeu social français. Že jste nerozuměli tomuto řádku? Vůbec nevadí! V následujících řádcích se dozvíte, co jsme podnikli tentokrát.
Ve středu 9. července se nám na chvíli schovalo slunce za mraky a tak bylo docela příjemné počasí na zábavu po francouzsku. Nezavedli jsme kroužek francouzštiny, ale hráli jsme pétanque. Jde o společenskou hru původem z Francie. V této hře se hází kovovými koulemi na prasátko (menší kulička). Kdo dohodí nejblíže k prasátku, má bod. Protože oficiální pravidla jsou velmi namáhavá, upravili jsme si je tak, aby vyhovovali co nejvíce našim potřebám. Sešel krásný počet 7 klientů, hra velmi dobře ubíhala, s dalšími přibývajícími koly jsme se stále zdokonalovali ve svých hodech. Ověřili jsme si, že na tuto hru není třeba velkého úsilí, stačí pouze sportovní duch, soutěžní nasazení a dobrou trefu. Někdy byly hody o štěstí, někdy o skvělém zamíření na křičící prasátko, ale i tak bylo naše francouzské dopoledne plné přátelské a soutěživé atmosféry. Pokud i vy chcete s námi příště zkusit své štěstí a ukázat sportovního ducha, pozorně sledujte náš program, jistě se ještě tato aktivita objeví. Budeme se na Vás těšit a nezapomeňte, že sportovat se dá i nenáročně a se správnou partou lidí i velmi zábavně.
Fotogalerie
8. 07.
Autor: Irina Tkačová
V letošním roce pokračujeme v naší tradiční činnosti – pořádání exkurzí a besed pro školy. V prvním pololetí nás navštívily děti a studenti z různých organizací.
V únoru se k nám přišly podívat zvědavé děti ze střediska volného času Lužánky a ze sdružení SOS dětské vesničky. Paní učitelka ze sdružení SOS dětské vesničky, Mgr. Pavla Štochlová, Ph.D., napsala o této návštěvě pěkný článek.
Dítě, které ještě většinou nemá předsudky dospělé populace, může přijmout odlišnost jiného přirozeně a beze strachu. Paní Helena Grůzová nám zprostředkovala besedu na základní škole Mikulov, Hraničářů 617E, která se uskutečnila 19. března. Kromě pracovníků brněnského TyfloCentra se besedy zúčastnila i krasavice Claire – vodicí fenka, která, samozřejmě, byla hvězdou programu. Na tomto místě bychom chtěli poděkovat učitelkám obou tříd, 2. B a 3. B, paní magistře Masaříkové a paní magistře Buchtové. Dětí se zajímaly o problematiku, byly aktivní, ale ne hluční, příjemně se nám s nimi pracovalo. Třída 2. B nás dokonce uvítala písničkou. Žáci měli možnost seznámit se s různými pomůckami pro nevidomé, vyzkoušet chůzi s bílou holí, psaní a luštění Braillova písma. Velkým přínosem pro děti byla možnost promluvit s naším kolegou Honzou Pokorným, který jim mohl přiblížit život člověka se zrakovým handicapem a ukázat, že „všechno jde, když se chce“.
V březnu a květnu jsme s velkým potěšením přivítali návštěvy studentů střední odborné školy knihovnické, v dubnu – třídu ze střední zdravotnické školy Jaselská. Začátkem června k nám zavítali studenti ze sportovního gymnázia Ludvika Daňka. Jsme rádi, že se mladí lidé zajímají o problematiku zrakového postižení. Snažíme se jim umožnit alespoň na okamžik ponořit se do světa nevidomých, plného zvuků, vůní a hmatových vjemů. Všem děkujeme za zájem a ve fotogalerii nabízíme kromě fotografií i obrázky, které nám věnovaly děti ze SVČ Lužánky.
Fotogalerie
27. 06.
Autor: Silvie Stehlíková
Kdo si sobotního rána 21.6. přivstal a zúčastnil se leteckého dne pro handicapované na letišti u Náměště nad Oslavou, nelitoval ani na chvíli. Společná akce znojemského a brněnského TyfloCentra, na kterou se všichni těšili, se velmi vydařila. Největším lákadlem, kvůli kterému jsme se akce zúčastnili, byly bezesporu vyhlídkové lety. Letělo se letounem L 410 Turbolet z letiště až nad Brněnskou přehradu a nazpět. Vyhlídkový let trval asi 20 minut a byl pro mnohé nezapomenutelným zážitkem, pro některé dokonce splněným snem. Příjemným zpestřením, při čekání mezi jednotlivými lety, byl také bohatý doprovodný program připravený pracovníky letecké základny. Měli jsme možnost prohlédnout si a osahat hasičskou techniku, pozemní letištní techniku a dokonce si i sednout do kokpitu vojenského vrtulníku. Pro milovníky zvířat byla připravena ukázka výcviku poslušnosti služebních psů a také ukázka dravců. Na své si přišli i obdivovatelé zbraní. Po návštěvě letiště, vyhlídkových letech a skvělém vojenském guláši, jsme se vydali na prohlídku Náměště na Oslavou. Po dobré kávě a zákuscích z místní cukrárny jsme ještě stihli navštívit Muzeum řeznictví rodiny Pavlíčkovi. Muzeem nás, s bohatým komentářem a množstvím předmětů k osahání, provedla Jaroslava Pavlíčková, která spolu s bratrem pokračuje v odkazu svého otce, jež byl vášnivým sběratelem historických řeznických nástrojů. Měli jsme tak možnost si vyslechnout poutavé vyprávění o historii řeznictví v Čechách a prohlédnout si největší sbírku unikátních řeznických nástrojů v ČR. Náš velký den se poté nachýlil ke konci a my jsme plni zážitků a dojmů, ač neradi, zamířili zpět k domovu.
Velký dík patří všem vojákům a letcům z Náměště nad Oslavou a Hradce Králové za prožití nádherného a nezapomenutelného dne a splnění dětských snů.
21. 06.
Autor: Radek Pavlíček
Jsem čerstvá dobrovolnice v TyfloCentru Brno. Má práce začala zaškolením. Martina Smrčková se mi velice věnovala. Přiznávám, že praktická část zaškolení nebyla jednoduchá. Bylo pro mne dost těžké dělat asistenta. Martina představovala nevidomou klientku a já se měla postarat o bezpečnou procházku po Brně. Převzít tuto zodpovědnost nebylo vůbec jednoduché. Po zaškolení, které pro mne bylo velice silným zážitkem, přemýšlím o vcítění se a pochopení nevidomých klientů. Jaké překážky jim klademe my vidomí v běžném životě a ani nás nenapadne, jaké potíže mohou způsobit.
Moje práce pro HapAteliér začala prodejem výrobků na tradiční Velikonoční výstavě v Předklášteří., která se konala 19. a 20. 4. 2014. Měla jsem radost, že návštěvníci mají o výrobky ateliéru zájem. A nejen o výrobky, ale školáci se zajímali o informace o ateliéru a TyfloCentru. Zájema přinesl i své první ovoce. Studentka Střední odborné školy v Lomnici předala informační letáček paní učitelce Mgr. Evě Juríkové, která se domlouvala v TyfloCentru na návštěvě žáků.
Mé první setkání s klienty HapAteliéru bylo na velikonočních dílnách 17. 4. 2014. Byla jsem natěšená a zvědavá poznat se s pracovnicemi i klienty ateliéru. Ono je mnohem příjemnější prodávat výrobky dílny a vědět kdo zrovna ten konkrétní košíček, šperk nebo přáníčko vyrobil. Celý den měl moc prima atmosféru. Všichni klienti nadšeně pracovali a vyzkoušeli si všechny připravené techniky. Slečna Dana byla velice šikovná a vyrobila snad nejvíce výrobků. Přiučila jsem se novým technikám zdobení kraslic.
Duben jsem uzavřela prodejem výrobků na akci Podhoráckého muzea v Předklášteří – Dětské jarní hry. I na této akci projevili návštěvníci zájem o výrobky. Nejvíc „frčely“ magnetické záložky. Všichni obdivovali zajímavý nápad. Jeden ze zákazníků projevil zájem o keramiku a vzal si letáček s kontaktem na ateliér, tak doufám, že se rozhodne pro některý keramický výrobek a udělá radost dál. Zákazníci obdivovali výrobky z pediku, keramiky. Velice se líbily knoflíky, zápichy a přáníčka.
Děkuji za možnost pracovat pro TyfloCentrum a těším se na další zajímavé akce a setkání.
Milada
