28. 11.
Autor: Klára Zárubová
V úterý 25. října se v rámci projektu Slepotou život nekončí uskutečnila návštěva sociálně rehabilitačního ateliéru Samuel Znojmo. Skupinka klientů TyfloCentra Brno a Znojmo v počtu celkem 10 zájemců se vydala směr Hradiště u Znojma, kde se Samuel nachází.
Tato dílna nabízí pracovní aktivity lidem s mentálním a kombinovaným zdravotním postižením, mimo jiné i s postižením zraku. Služby sociální rehabilitace jsou poskytovány ambulantně v pronajatých prostorách kláštera ve Znojmě – Hradišti.
Po příchodu do prostor Samuela na Hradišti nás přivítala vedoucí ateliéru, která nás uvedla do fungování celého zařízení. Představila nám jednotlivé dílny a jejich pracovní náplň. Zde klienti získávají nácvik pracovních dovedností jako je pletení košíků, keramické, šicí práce, výroba svíček, výtvarné a rukodělné práce, zahradnické práce, prodej výrobků atd. Služba sociální rehabilitace je poskytována bezplatně a kapacita celého zařízení je v současné době 12 klientů.
Ještě než jsme se rozešli do samotných dílen, pokládali jsme vedoucí Samuela dotazy, tak například: Co musí udělat člověk se zdravotním postižením, aby se stal uživatelem služeb ateliéru? Co musí zájemce o službu sociální rehabilitace doložit? Během osobní schůzky se zájemce, případně s jeho opatrovníkem, seznámí s místním prostředím a obě strany si nejprve ujasní své představy. Zájemce by měl doložit zdravotní diagnózu a vyplnit podrobný dotazník.
V současné době jsou v Samuelu tři dílny: papírenská, šicí a keramická. Při procházení dílnami jsme se na techniky práce ptali klientů i vedoucích jednotlivých dílen. Plni zážitků jsme se vydali na oběd a ještě před tím, než se skupina brněnských klientů vydala na autobus směr Brno, strávili jsme společný čas posezením u kávy a čaje ve znojemském TC.
Fotogalerie
22. 11.
Autor: Tereza Kozderová
Ve čtvrtek 20. října se skupinka zájemců sešla na brněnském výstavišti, aby si mezi sebou, formou brainstormingu, vyměnili zkušenosti ze zaměstnání z dřívějších let a zároveň se podívali, jaké pracovní uplatnění se pro lidi se zdravotním postižením nabízí dnes.
Skupina se rozpovídala o tom, že sehnat práci v dřívějších letech bylo o něco snazší než dnes. Na zdravotně postižené nebyly kladeny tak vysoké nároky a do zaměstnávání příliš nezasahoval stát.
Mladý muž, který se kulatého stolu účastnil, si postěžoval, že někteří zaměstnavatelé se mu ani neobtěžují na e-mail odpovědět. Rád by našel práci, kde by mohl využít své znalosti práce s PC. Práci aktivně vyhledává sám pomocí internetu, má dobře zvládnutou prostorovou orientaci a sebeobsluhu, pracovní zkušenosti a praxi z doby než přišel o zrak, ale práci se mu nedaří najít. O podobných problémech hovořili i další účastníci diskuse, mluvili o těžkých začátcích svého zaměstnání, postupném odbourávání předsudků zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené a nevidomé. Účastníci získali i kladné poznatky ze zaměstnání zdravotně hendikepovaných a možnostech jejich – omezeného zaměstnání.
Po úvodní diskusi jsme se rozptýlili do prostor pavilonu, kde se prezentovali jednotliví poskytovatelé sociálních služeb a chráněné dílny. Někteří z účastníků se osmělili a ptali se, jakým způsobem je možné se o pracovní místo ucházet.
Při závěrečném setkání znovu u diskusního stolu proběhlo hodnocení akce, seznámení se zkušenostmi a se získanými poznatky, z úst účastníků zaznívalo, že velká většina vystavovatelů byla „mimobrněnská“, tudíž najít na veletrhu možnost pracovního uplatnění, je nereálné. Zároveň však ocenili, že mohou zjistit jaké jsou dnes možnosti a jak se problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením mění.
15. 11.
Autor: Eva Pexová
Je to s podivem, TyfloCentrum ve Znojmě existuje už skoro 5 let a ještě jsme s klienty nebyli ve Vídni. Přitom je to od nás co by kamenem dohodil a i klienti se nás často ptali, jestli podobnou akci neplánujeme. A tak jsme se rozhodli, že to vezmeme z gruntu. Nejprve pro klienty naše hlavní průvodkyně, Jana Puchegger Chadalíková nachystala přípravnou besedu, kde nám nastínila kam se podíváme a na co se máme připravit. 15. října jsme tedy mohli vyrazit směr Vídeň. Naše průvodkyně sebou tentokrát vzala i svého manžela Winfrieda Puchegger. Ten ve Vídni dlouhá léta žil, takže výklad k jednotlivým památkám a historickým událostem opravdu stál za to a byl jak se patří autentický.
Ve Znojmě jsme nasedli do dvoupatrového vlaku, Weisel (lasička) a za hodinu a půl už jsme vystupovali na zastávce Vien, Pratersterne. Od nádraží jsme došli pěšky do centra města ke katedrále sv. Štěpána a vystoupali jsme na věž, odkud je rozhled na celou Vídeň. Vedle katedrály stojí její zmenšený kovový model, který si mohli naši nevidomí klienti prohlédnout i hapticky. Poté jsme se vydali k Hofburgu, prošli jsme na hradní nádvoří a prohlédli si budovy, ve kterých úřadují prezident a předseda vlády Rakouska. Dál jsme pokračovali na náměstí Hrdinů a prohlédli si dvě velké jezdecké sochy – prince Evžena Savojského a Arcivévody Karla. Došli jsme až na náměstí Marie Terezie a prohlédli si její sochu, odtud jsme kolem knihovny a kolem Domu motýlů došli zpět do centra. Někteří z nás si dali oběd, ale většina se vydala do slavné kavárny Havelka, z které přímo sálá atmosféra vídeňského kavárenského života. Po obědě jsme kolem Státní opery prošli ke Karlskirche, směrem k největšímu vídeňskému tržišti Nashmarkt. Nebyl problém tu strávit skoro další dvě hodiny. Nejprve jsme si prošli celé tržiště a objevovali široký sortiment zboží, které se tu prodává. Najdete tu vše od mořských ryb, maso, sýry, ovoce, zeleninu, až po turecké sladkosti a olivy. Odpoledne už pokročilo a my se museli vydat na zpáteční cestu k nádraží. Šli jsme kolem budovy Secession a prohlédli si sošky několika želv před vchodem. Nakonec jsme se zastavili o Donnerovy kašny, která představuje 4 největší řeky Rakouska a v centru kašny je socha Prozřetelnosti. Pak už nás čekala jen cesta metrem na nádraží a vlakem zpět do Znojma. Velké poděkování klientů i pracovníků patří našim průvodcům Janě Puchegger Chadalíkové a jejímu manželovi, díky nim byl náš zážitek z návštěvy Vídně opravdu bezchybný.
Fotogalerie
10. 11.
Autor: Marie Švejdová
Na Vysočině máme jedno velmi oblíbené místo, které se nám nechce ani trochu měnit. A tak sem jezdíme už od roku 1999 a to třikrát do roka.
V roce 2011 jsme si užili pobytů na Kuklíku podle zaběhnuté tradice také třikrát a to vždy v početném obsazení. Zabydleli jsme celý penzion Kukla a při týdenním letním pobytu dokonce i apartmán sousedního penzionu Na mlýně.
Už první pobyt na jaře jsme absolvovali v mimořádně velkém počtu. Přijelo několik nových a po několika letech i několik staronových účastníků.
Číst zbytek článku »
9. 11.
Autor: Irena Kocí
Brno, Praha, Ostrava, Jihlava, Hradec Králové, České Budějovice a osm dalších měst v celé České republice se ve čtvrtek 3. 11. 2011 připojilo k průvodu dobrovolníků. Tato akce byla vyvrcholením Evropského roku dobrovolnictví, vyhlášeného Radou ministrů EU pro rok 2011. Hlavní myšlenkou celé akce bylo podněcovat a podporovat úsilí pro vytvoření podmínek pro dobrovolnictví.
Brněnské TyfloCentrum se, spolu s dalšími brněnskými organizacemi – Nesehnutí, IQ Roma servis, Greenpeace aj.- aktivně zúčastnilo. Od 16 hodin jsme na stánku na náměstí Svobody prezentovali naši práci. Rozdávali jsme letáky a brožury, nabízeli k vyzkoušení chůzi se zaklapkovanýma očima.
V půl páté se naši dobrovolníci připojili k ostatním asi sto padesáti dalším a vytvořili tak průvod, který procházel centrem města Brna. Průvod byl zakončen v 17 hodin opět na náměstí Svobody, vytvořením písmene D.
Brněnský deník otiskl o průvodu zprávu s fotografiemi.
