7. 03.
Autor: Martina Ludvíková
Bowling- halový sport, ve kterém se hráč snaží hozenou koulí srazit co možná nejvyšší počet kuželek na konci dráhy. Jeden ze sportů, kde nepotřebujete mít fyzičku, ale jen chuť si srazit pár kuželek. Zábava, při které si odpočinete, pobavíte a přitom zasoutěžíte. Tohle všechno jsme zažili v pondělí 3. března ve sport Balkánu. Vydali jsme se plni sil a optimismu do tohoto klání. Příjemné prostředí a dobrá nálada zvyšovala postupem času naše výkony na dráze a po menším proškolení a domluvě samotným bowlingovým koulím nikdo neodcházel s „čistým štítem“. Každý si připsal nějaký ten bodík na skór kartu. Byla po velmi příjemná podvečerní akce a budeme rádi, když se přidáte na příští klání taky. Ukažte nám Vaše sportovní nadšení. Rádi bychom tuto akci zavedli jako pravidelnou a proto Vás již v dalším programu pozveme na další bowling, který se bude konat ve středu 2. 4. 2014 od 17:00. Děkujeme všem zúčastněným a na dalším „koulení“ se těšíme na shledanou.
Fotogalerie
18. 02.
Autor: Martina Ludvíková
Pravou delikatesou „země vycházejícího slunce“ Japonska je SUSHI. Protože náklady na cestu do Japonska by byly velké, rozhodly jsme se kousek Japonska dovést až sem. V pátek 14. února 2014 jsme se setkaly v naší „japonské kuchyňce“ a
po pečlivé přípravě všech ingrediencí se s pěti odvážnými klientkami pustily do výroby. Letem světem jsme zaskočily na poznávací výlet do Japonska, abychom zjistily z jaké kultury a které části naší zeměkoule budeme tento pokrm připravovat.
Po krátké přednášce nás rozmanitá vůně rýže, lososa, křenu wasabi a dalších ingrediencí donutila začít připravovat tento pokrm. Nejprve jsme si vyzkoušely, jak se dělá nigiri sushi – neboli prstové sushi. Jde vlastně o váleček rýže, na který je položen plátek ryby. Trošku nás zlobila lepkavá rýže, ale i tak jsme zvládly úkol skvěle a nic nebránilo tomu, abychom se pustily do maki rolek. Tyto rolky jsou typické tím, že se na list řasy jménem Nori rozprostře rýže, nějaká náplň (např. avokádo, okurka, losos, apod.) a řasa se zavine do rolky. Tímto způsobem jsme zpracovaly celou misku rýže. Před konzumací samotnou jsme však musely na souboj vyzvat ještě japonské hůlky, kterými se většinou sushi jí. Pravda, boj to trochu byl, ale myslím, že jsme to hravě všechny zvládly. Do misky si každý dle svého uvážení dal wasabi křen a sojovou omáčku a daly jsme se do ochutnání prvních soust tohoto, pro nás netypického, jídla.
Za sebe mohu říci, že jsem velmi hrdá na všechny účastnice, které se tohoto úkolu zhostily výborně. Jejich nadšení pro práci a touhu poznat něco nového jsem velmi ocenila. Patří Vám za to velký dík.
Doufám, že tímto článkem probudím v ostatních špetku zvědavosti a setkáme se na dalším kurzu.
Fotogalerie
7. 02.
Autor: Martina Ludvíková
„Přirozeností člověka je hledání radosti“ říkal pan Werich, a proto jsme se 3. Února 2014 „přenesli k moři“. Měli jsme dost námrazy, která pokryla většinu chodníků v Brně. Utekli jsme společně do solné jeskyně, kde nám průvodce dělal hlas pana Wericha. Jeho poutavé vyprávění povídek nás nejednou přivedlo k úsměvu na rtech a pohodové náladě. Krystalky soli, se kterou si někteří v rukách pohrávali, byly malou připomínkou toho, jak ležíme na pláži a hrajeme si s oblázky, či stavíme hrad z písku na letní dovolené u moře. Báječně jsme si odpočinuli, nadýchali se mořského vzduchu a po hodině strávené relaxací jsme se vydali zpět na cestu domů. Rádi tuto akci zopakujeme a budeme se těšit, že s námi „poletíte kolem světa“. Pan Werich bude jistě zase s námi. Děkujeme za návštěvu.
Fotogalerie
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Na výstavě hraček let minulých
Na výstavě hraček let minulých
30. 01.
Autor: Jiřina Falková
Po dlouhé době zavítalo břeclavské TyfloCentrum na návštěvu do Městského muzea a galerie. V úterý 21. ledna si nenechalo pět klientů ujít výstavu hraček z let 1890 – 1980, díky které se mnozí vrátili do časů dávno minulých – do dětství.
Pracovníci muzea byli velmi vlídní, některé z vystavených exemplářů si mohli návštěvníci dokonce osahat, pokud nešlo o sbírky soukromých sběratelů. Texty předčítala pracovnice Jiřina Falková. Dozvěděli jsme se tak mnoho zajímavého o stoletém vývoji hraček, připomněli si, jak se hračky mění nejen s ohledem na dobu, ale i na materiály. Zastoupeny zde byly hračky všech druhů, barev, tvarů i velikostí. Od houpacích koní, plyšových hraček, přes loutky, divadélka, hry, chybět pochopitelně nemohly ani panenky, kočárky, vláčky nebo autíčka. Zkrátka, každý si z vystavených exponátů našel ten svůj, který ho přenesl o několik let nazpět. A tak se není co divit, že tváře zahalila nostalgie a v očích se zaleskly slzy. „Tyto panenky jsme malovali v Gumotexu! A miminům jsme montovali ruce a nohy, to si ani nedovedete představit, jaká to byla dřina!“ Usmívala se nad vitrínami s místními výrobky klientka Zdenka Osuská. Asi nejlépe vystihl pocity Jiří Otčenášek, když jsme při zápisu do knihy návštěv dumali, jak naši návštěvu co nejlépe shrnout: „V duchu jsme si hráli s vámi, hračky!“
Návštěvu muzea jsme zakončili diskuzí o podobě hraček tehdy a dnes. Všichni jsme odcházeli moc spokojení a už teď se těšíme na další návštěvu. Děkujeme!
Napsala Šárka Nádeníčková, foto Jiřina Falková
9. 12.
Autor: Jiřina Falková
„Já nic vyrábět nemůžu, protože na to nevidím!“ Tento argument znají sociální pracovnice TyfloCentra, které poskytuje služby lidem se zrakovým postižením, velmi dobře. Ať se jedná o výrobu výzdoby klubovny, adventních věnců anebo motaných svíček z voňavých plátů včelího vosku. Na nich je, aby přesvědčily klienty, kteří celý život viděli, že ztrátou zraku jejich život nekončí. A že věci jdou, když se chce, jenom trochu jinak. Tím jinak myslí především hmat, sluch i čich. A nikdy na takovou práci není člověk sám.
Letošní advent nepatřil po třech letech výrobě klasických věnců, pustili jsme se do motání medově vonících svíček. Ze sedmi účastníků dílny se chtěli aktivně zapojit tři klienti, pro něž pracovnice připravila materiál – voskové pláty, knoty, lýko, podložky a nářadí. Do skupiny seniorů dokonce poprvé přišel mladý klient, který je zcela nevidomý, na výrobu se moc těšil a ukázal všem, že to jde i bez koukání!
Ti, kteří nechtěli sami vyrábět, alespoň nasávali vánoční atmosféru, popíjeli čaj a kávu, povídali si i pomáhali. Třeba odměřovat potřebnou délku knotů, přidržovat je před smotáním válečku anebo vymýšlet netradiční postupy. Hotové svíčky jsme dozdobili mašlemi z lýka a přívěsků z křížal, které vlastnoručně nasušil především k jídlu jeden z účastníků. Na závěr velmi příjemného tvoření nechybělo obdivování všech výrobků a padaly samé pochvaly. Rozcházeli jsme se po dvou hodinách krásně vánočně naladění a s úsměvy na tvářích.
Ve vánočním ladění budeme pokračovat ještě následující týden, kdy se vydáme na besedu o adventu, lidových zvycích a tradicích do Městské knihovny Břeclav (v úterý 10. prosince ve 14.00 hodin) a krásné svátky si popřejeme na posledním setkání v tomto roce – v úterý 17. prosince od 14.00 hodin. Sejdeme se v restauraci Pohoda na břehu Dyje na tradičním posezení. Je možno přinést vlastní cukroví na ochutnání. Srdečně zve Jiřina Falková.
Fotogalerie
