3. 05.
Autor: Radek Pavlíček
Rádi bychom zájemcům připomenuli, že ve dnech 13. a 14. května 2011 se koná 22. ročník Tmavomodrého festivalu. Bližší informace o programu celého festivalu najdete na adrese www.bkc.cz/tmavomodry.php
Společnost TyfloCentrum Brno, o. p. s. již tradičně připravila doprovodné akce, které vám v dalším textu společně s anotacemi přednášek a popisem trasy do místa konání přiblížíme.
Dvoudenní výstava kompenzačních pomůcek proběhne
- v pátek 13. května od 13 do 18 hodin
- v sobotu 14. května od 9 do 13 hodin
Seznam vystavovatelů
- Adaptech, s. r. o., Praha: speciální software a hardware pro nevidomé a slabozraké, kamerové lupy, mobilní telefony
- ACE Design, s. r. o., Brno: speciální software a hardware pro nevidomé a slabozraké
- Elvos, s. r. o., Brno: kamerové lupy, hlasové majáčky
- Galop sro., Praha: speciální software a hardware pro nevidomé a slabozraké, kamerové lupy, mobilní telefony
- Spektra, v. d. n., Praha: speciální software a hardware pro nevidomé a slabozraké, kamerové lupy, mobilní telefony, další kompenzační pomůcky
- Sagitta Ltd., s. r. o., Brno: dodavatel optických pomůcek
- Tyflopomůcky Olomouc: široký sortiment drobných pomůcek
Nebudou chybět ani prezentace škol výcviku vodicích psů před budovou Bílého domu – Středisko výcviku vodicích psů SONS ČR z Prahy a Škola pro výcvik vodicích psů Milana Dvořáka z Adamova, které jsou členy Mezinárodní federace škol vodicích psů (The International Guide Dog Federation).
Po oba dva dny se také budete moci seznámit s novinkami z oblasti přístupnosti mobilních telefonů se systémem Google Android a zařízení od Apple (iMac, iPhone, iPad).
Číst zbytek článku »
18. 04.
Autor: Radek Pavlíček
V dubnu tohoto roku proběhla další konkrétní realizace výměnných krátkodobých pobytů zrakově postižených a lidí, kteří se jim věnují. Brněnské TyfloCentrum navázalo spolupráci se školou pro zrakově postižené děti a mládež ve Vídni Bundes-Blindenerziehungsinstitut (BBI). V rámci naplňování programu příhraniční spolupráce „Ani nevidomé hranice nerozděluje“ se ve středu 6. a ve čtvrtek 7. dubna 2011 šest zaměstnanců BBI zúčastnilo dvoudenní exkurze v TyfloCentrum Brno, o. p. s.
Ve středu kolem poledne už trošku nervózní volám kolegyni Ireně, která byla průvodkyní našich partnerů během prvního dne jejich pobytu a očekávala je v hotelu, kde byli ubytovaní, aby jim pomohla v případě potřeby. Slovy “všechno je v pořádku, Radku, přijeli na čas, teď právě obědvají a za chvilku vyrážíme” mě Irča uklidňuje, takže se ještě mohu věnovat posledním přípravám na jejich návštěvu.
Pracovní výměnu zkušeností zahájili naši partneři v HapAteliéru – sociálně terapeutické dílně pro zrakově postižené na Poděbradově ulici 58. Vedoucí dílny Jana Pilgrová představila činnosti a cíle této služby. Hosté si mohli prohlédnout výsledky práce klientů, a jelikož v dílně v tu dobu několik klientů zrovna pracovalo, měli rakouští kolegové také možnost seznámit se s tím, jak dílna funguje v praxi.
11. 04.
Autor: Radek Pavlíček
TyfloCentrum Brno, o. p. s. vás zve na akci
Brno – centrum Jižní Moravy
V rámci společného projektu TyfloCentra Brno, o. p. s. a partnerského Bundes-Blindenerzihungs Institutu ve Vídni s názvem Ani nevidomé hranice nerozděluje jsme připravili další ze série společných pobytů klientů se zrakovým postižením. Uskuteční se v druhé polovině května v Brně s cílem poznat toto město, jeho tradice a historickou i moderní tvář. Z Vídně přijedou na akci studenti naší partnerské školy, akce je proto vhodná pro jejich vrstevníky z České republiky, kteří si mohou na akci procvičit komunikační dovednosti, cizí jazyky (němčina, angličtina) a navázat nová přátelství.
Termín: 20. až 22. května 2011
Zahájení pobytu: v pátek 20. května v 18:00 hodin na Internátu Škol pro zrakově postižené v Brně, Kamenomlýnská 2
Ukončení pobytu: v neděli 22. května ve 13:00 hodin v Brně
Doprava: vlastní
Ubytování: Internát Škol pro zrakově postižené v Brně, Kamenomlýnská 2
Strava: plná penze
Účastníci: Akce je určena pro 5 účastníků ve věku 15 až 26 let, a 5 průvodců (rozhoduje pořadí přihlášených). Každý účastník si zajistí vlastního průvodce. Znalost německého jazyka vítána!
Příspěvek na akci za 2 osoby (účastník + průvodce): 1 000 Kč. Platí se předem spolu se zasláním závazné přihlášky na akci.
Touto částkou si účastníci přispívají na část nákladů v rámci programu, ostatní náklady na pobyt jsou hrazeny z prostředků projektu Ani nevidomé hranice nerozděluje, který je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Z programu:
- návštěva Expozice kultura nevidomých Technického muzea v Brně,
- oběd v restaurantu l´Eau Vive na Petrově,
- prohlídka kasemat hradu Špilberku,
- návštěva Aquaparku v Kohoutovicích,
- dopoledne u Brněnské přehrady (hřiště Mraveniště, plavba lodí).
Celý program bude tlumočen do českého i německého jazyka a je připraven s ohledem na potřeby účastníků s těžkým postižením zraku (možnost haptické prohlídky exponátů, rezervace hřiště, atp.).
Zájemci o přihlášky nechť se co nejdříve ozvou Radku Pavlíčkovi na e-mail pavlicek@tyflocentrumbrno.cz nebo na telefon 774 715 101. Počet míst je omezen, s přihlášením proto neotálejte 😉
28. 03.
Autor: Tereza Kozderová
Ve čtvrtek 24. března jsme se v menší skupince sešli při další zajímavé besedě, která byla zařazena do aktivit v rámci probíhajícího projektu Slepotou život nekončí.
Kdo chtěl znát odpověď např. na tyto otázky:
- znáte ve svém okolí člověka se zrakovým postižením, kterému pomáhá pes i v zaměstnání?
- víte v čem může čtyřnohý pomocník usnadnit každodenní úkoly?
mohl se přihlásit a aktivně zapojit do diskuse.
Při této příležitosti jsme si pozvali slečnu Světlanu Karfusovou a její čtyřnohou pomocnici – fenku Aimee. Slečna Karfusová je členkou a pracovnicí Klubu držitelů vodících psů, studuje vysokou školu a můžeme ji běžně potkávat v ulicích Brna.
Celé povídání se odvinulo od samého začátku – tedy od toho, jak se štěně dostane do výcviku vodících pejsků. V jakých základních denních činostech může vodící pes pomoci.
Velmi zajímavou částí bylo vyprávění, kdy slečna Karfusová popisovala svoje zkušenosti se sháněním práce.
Potenciální zaměstnavatelé nevěřili tomu, že je samostatná. Mnozí se domnívali, že bude potřebovat všude doprovázet, bude muset mít ještě svého stálého asistenta atp.
Někteří z přítomných se s touto situací setkali také a podělili se se svými pocity, že není lehké těmto argumentům čelit.
Mezi účastníky besedy byli i lidé, kteří už svého vodícího psa mají ve výcviku. Právě pro ně byly slečna Karfusová a její čtyřnohá pomocnice Aimee velkým povzbuzením. Vodicí pes znamená pro svého pána rychlost, samostatnost a bezpečnost. „Pes je úspora času“, říká Karfusová. „To, co jsem s bílou holí musela jít půl hodiny, ujdu teď se psem za deset minut.“ Pohyb se psem je nejen rychlejší, ale také bezpečnější. Nevidomý s vodicím psem se dokáže bezpečně vyhnout překážkám ve výši hlavy. Pokud má jenom bílou hůl, nemusí se to vždycky podařit.“
Aktivita se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
Fotogalerie
14. 12.
Autor: Irena Kocí
Brněnské TyfloCentrum navázalo spolupráci se školou pro zrakově postižené děti a mládež ve Vídni Bundes – Blindenerzihungs Institut (BBI). V rámci naplňování programu příhraniční spolupráce „Ani nevidomé hranice nerozděluje / Keine Grenze trennt die Blinden“ se v prosinci roku 2010 šest zaměstnanců zúčastnilo dvoudenní exkurze na škole ve Vídni. Ve dnech 7. a 8. 12. proběhla další konkrétní realizace výměnných krátkodobých pobytů zrakově postižených a lidí, kteří se jim věnují.
Čtyřpatrová budova institutu poskytuje zázemí zrakově postiženým dětem od mateřské školy přes základní školu až po vzdělání mládeže, která zde po úspěšném zakončení studia obdrží výuční list. Součástí labyrintu institutu je kromě učeben internát, družina i plavecký bazén. Institut je financován státem a jsou zde mladí zrakově postižení z celého Rakouska.
Třída pro nejmenší školáky je kombinovaná, navštěvuje ji pět dětí, z toho jsou dva s praktickou slepotou a ostatní slabozrací. Učení je založeno na osvojení si Braillova písma, v každé lavici je Pichtův psací stroj. Během prvních školních let získají schopnost psát všemi deseti prsty na klávesnici. Hlasové výstupy nepoužívají, počítač obsluhují přes braillský řádek v délce 80 znaků.
Starším žákům jsou k dispozici speciální učebny na výuku fyziky, chemie a matematiky – tam jsme měli příležitost zúčastnit se hodiny, v níž se děti seznamují s elektrickým proudem: každý student má kus dřívka se dvěma kovovými šrouby, spojenými drátem. Šrouby děti propojí kabely se zdrojem elektřiny, na drát položí kousek jemného papíru, který při procházení proudu začíná doutnat. Zrakový vjem procházejícího proudu byl nahrazen vjemem čichovým. A díky individuálnímu přístupu ke každému žákovi si to všichni během hodiny zkusili sami. Než se ozvalo gongové ukončení hodiny, které ovšem neřinčelo jak jsme zvyklí v našich školách, stihli si ještě studenti zopakovat geometrické tvary. Dřevěné modely trojúhelníků rovnoramenných, pravoúhlých a jiných tvarů dostal každý student do rukou, aby je pak na vyzvání učitelky určovali a poznávali.
Všichni žáci mají od prvních let studia na institutu povinně minimálně jednu hodinu týdně „prostorovky“ – nácviku chůze s bílou holí. Ovšem po škole se děti pohybují bez holí, s prostorem jsou důvěrně seznámeni a při pohybu po chodbách a schodišti se řídí pravidlem pravé ruky. Ti žáci, kteří nejsou ubytováni na internátě, mohou po skončení vyučování být až do 18 h. v družině, kde jim vychovatelé pomáhají s domácími úkoly a vedou je ke smysluplnému trávení volného času.
Počty žáků jsou proměnlivé, kdykoli během školního roku se do vzdělání na institutu mohou zapojit zrakově postižení, kteří nezvládají integraci.
Internát je rozčleněn do deseti buněk. Každá má svou čajovou kuchyňku, společnou místnost, pokojíky pro starší studenty jsou dvoulůžkové, menší děti spí v jedné místnosti a k dispozici mají i hernu a studovnu s Pichtovými stroji i počítač s braillským řádkem. V každé skupině je nejvýše sedm dětí, z toho pět z internátu a dvě z družiny. Vychovatelé jsou na skupinu dva až tři a osvědčuje se jim, aby ve skupinách byly děti mladší i starší, tak, jak to bývá v rodinách.
Spolupůsobí zde speciální pedagog, který pomáhá dětem se sebeobsluhou. Součástí péče o děti je fyzioterapie, psychoterapie, na institut dochází oční i dětský lékař. Každý druhý víkend tráví studenti doma, institut usiluje o co nejlepší spolupráci mezi rodinou dětí, internátem a školou.
V budově institutu je i tiskárna. Digitálně tady zpracují texty a pak tisknou v Braillově písmu učebnice, knihy i časopisy.
Košíkář, telefonista, masér, hudebník – z těchto oborů je tady možno vybírat. Po úspěšném absolvování tříletého oboru obdrží výuční list a asi třetina absolventů pak najde uplatnění na trhu práce.
Během dvoudenního procházení komplexu institutu jsme se dozvěděli více také o systému sociální péče o zrakově postižené v Rakousku. Rodiče zrakově postižených dětí dostávají nejen přídavky na děti, jako všichni ostatní a jak jsme zvyklí i u nás, ale také tzv.příspěvek na péči, ze kterého hradí část nákladů spojených s pobytem na institutu, k dispozici mají i další příspěvky – např. na bydlení a na dopravu.
Společným cílem všech pedagogů a vychovatelů je připravit zrakově postižené na život v běžném světě, vést je k co největší míře samostatnosti, budovat a posilovat v nich odvahu sebevědomě čelit životu za branami institutu.
Pracovní návštěva byla velkou příležitostí poznat způsoby práce s těžce zrakově postiženými dětmi u našich jižních sousedů.
Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Fotogalerie
