16. 02.
Autor: Jana Puchegger Chadalíková
Tradiční cestovatelská beseda, tentokrát o Maďarsku, přilákala do moravsko-krumlovské knihovny mnohé zájemce o poznání. Ze Znojma přijela klientka Petra, která se besedy ve Znojmě nemohla zúčastnit a přivítala proto možnost jet do Moravského Krumlova. Původně plánovaná paní Aniko Dvořáková se nemohla dostavit a tak ji zastoupila pracovnice znojemského TyfloCentra Jana Puchegger Chadalíková.
Povídali jsem si o maďarské kuchyni, o kultuře, o životě běžných obyvatel. Přítomné zaujalo vyprávění o tom, že guláš byl vlastně původně jídlem pro turecké otroky, že Maďaři milují štrúdl, a že i dnes často vaří na zahradě v kotlíku guláš nebo „zlatou“ svatební polévku. Krásně se povídalo, když jsme si v klidu přikusovali vynikající tvarohovo-višňový štrúdl. Při vyprávění jsme nevynechali lázně – dozvěděli jsme se podrobnosti o lázních antických, tureckých i současných. Všechny najdeme na území dnešní Budapešti a všechny jsou nám při návštěvě k dispozici. Lázně bez Budapešti a Budapešť bez lázní si totiž představit nelze. Pro mnohé neznámým místem byl Labyrint, který se nachází na hradním vrchu a je přístupný pro turistické prohlídky. V Labyrintu se setkáváme s expozicí prehistorických maleb a ukázkami života pravěkých lidí. Novověk reprezentuje nikdy nevysychající kašna se stolním vínem. V expozici budoucnosti nacházíme „zkamenělý mobil či PC klávesnici“ – neodmyslitelné symboly dnešní doby.
K haptické prohlídce byly připraveny různé drobnosti, dokreslující atmosféru Maďarska – sladká i pálivá mletá paprika z budapešťského trhu, keramická paprika – kořenka na uchování mleté papriky, sušená pálivá paprika navlečená na šňůrce, klobouk, náramek a korálky na krk, miska z vyšívaného ubrousku – na briošky, obraz budovy Parlamentu, mince ze současného Maďarska, staré mince a bankovky, vyřezávaná tužka – lidové umění, mapa Budapešti a dvě knihy receptů maďarské kuchyně.
Na podzim pro vás TyfloCentrum ve spolupráci s knihovnou připravuje besedu o Kanárských ostrovech a doufáme, že bude stejně úspěšná jako ta o Maďarsku. Těšíme se na viděnou.
26. 01.
Autor: Tereza Skoupilová
Regionální pracoviště ve Vyškově se 26. ledna dopoledne rozhodlo uspořádat besedu o medu, která by klienty alespoň na chvíli přenesla z mrazivé zimy na rozkvetlou voňavou louku a připomenula jim tak teplé slunné letní dny…
Klienty hned na úvod přivítala vůně medového čaje, který si mohli dochutit – jak jinak – oblíbeným zlatavým včelím produktem.
Poté se již ujal slova přímo náš host – chovatele a šlechtitel včel – pan Tauš z Hamilton. A že bylo co poslouchat! Pan Tauš je totiž vlastníkem několika včelstev a svému koníčku se věnuje bezmála 40 let, proto ho nezaskočily žádné otázky ze strany klientů ani pracovníků TyfloCentra. Kromě odpovědí na zvědavé dotazy týkající se chovu včel a výroby medu došlo také k osvětlení a vyvrácení nejznámějších mýtů, které panují kolem včel samotných.
Příjemným zpestřením bylo představení několika medových vzorků vlastní výroby, které mohly klienti nejen ochutnat, ale také si je mohli vyzkoušet rozpoznat prostřednictvím specifické vůně. Asi nejzajímavější specialitou bylo představení medu míchaného se zrnky pylu, který se jen tak nevidí! Přínosem pro klienty byla také možnost hapticky si prohlédnout medové svíčky, vyráběné ze stočeného včelího vosku.
Příjemné dopoledne v teple kanceláře, provoněné medovou vůní, přineslo našim klientům nejen nové informace o všem, co se týká včel, medu a jeho produktech, ale i nevšední hmatový, čichový a především chuťový zážitek.
Fotogalerie
 |
| Medové dopoledne ve Vyškově, 26. 1. 2010 |
19. 01.
Autor: Jana Puchegger Chadalíková
Besedovat za námi do Znojma přijela paní Světlana Kartušová se svou Aimie.
„Aimie mi vrátila 95% mé svobody“, řekla na úvod paní Světlana. Dále vysvětlila klientům, že pes je zároveň starost. Denní režim člověka mu je podřízen, je tu péče o srst, obstarávání krmiva.
Proč jsme zařadili právě toto téma do naší nabídky besed pro klienty na Znojemsku?
V současné době je na Znojemsku 5 našich klientů, kteří mají vodícího psa, z toho 2 klienti si ho pořídili nedávno. Někteří další lidé s těžkým postižením zraku k nám s vodícími psy přijíždějí, pohybují se městě i regionu, navštěvují různé kulturní, sportovní i jiné akce. Někteří naši klienti o pořízení vodícího psa uvažují.
Co jsme se od paní Karfusové dověděli?
- Jak se vybírá štěně k výcviku
- K čemu je vodící pes určen
- Jak probíhá výcvik, jak dlouho trvá
- Jaké rasy se k výcviku používají
Mnozí z přítomných ,např., nevěděli, že výcvik vodícího psa trvá 6 – 7 měsíců, že pes je předtím v tzv. předvýchově, kde se učí základy pro život ve společnosti (např. hygienické návyky apod.). Hlavní úkol předvýchovy je, aby pes byl šťastný. Nejdříve se učí základní poslušnost. Ve věku jednoho roku projde pes veterinárním vyšetřením a vyšetřením charakterových vlastností. Výcvik trvá až sedm měsíců. Pes se naučí 41 povelů. Nedávno se v Brně zavedly dva nové povely – madlo a světla.
Je třeba také dbát, z jaké školy si klient vodící psa vezme. Škola by měla zajistit 100% klientský servis.
Reakce klientů
„Pro klienty“, jak odpověděla např. paní Nikol, „to byla zajímavá beseda, na které jsem se opět dozvěděla něco nového.“
Vodící pes je tedy významným pomocníkem nevidomého a může mu ulehčit orientaci v prostoru, vrátit svobodu a v neposledním řadě může být dobrým společníkem.
Fotky z akce najdete zde:
http://www.flickr.com/photos/radlicek/sets/72157623267223295/
13. 01.
Autor: Jana Puchegger Chadalíková
Beseda se uskutečnila v pozdějších odpoledních hodinách, abychom umožnili účast i našim zaměstnaným klientům.
Proč jsme nabídli klientům besedu právě na toto téma právě teď?
Mnozí naši klienti se v běžném životě setkávají se situacemi, kdy potřebují pomoc od vidomých. Bariérou v komunikaci bývají často mýty a předsudky vázané na těžké postižení zraku.
Chtěli jsme naše klienty upozornit na možnost navštěvovat v Brně Kurz rozvoje sociálních dovedností, který od tohoto školního roku vede právě Vráťa Bareš.
Kdo měl o besedu zájem?
Kromě našich klientů a jejich průvodců mezi nás zavítala paní Smíšková (vozíčkářka) a pan Šmerda (geolog). Zájem paní Smíškové vycházel především z toho, že v rámci komunitního plánování se zajímá o problematiku bariér ve Znojmě, pan Šmerda zase připravoval výstavuPutování kamenů aneb Pravidla chaosu s popiskami v braillu a chystá se podobně zpracovat další téma.
O čem se mluvilo?
Besedu zahájila nejdříve obecná témata, ale velmi brzy se plynule přešlo na konkrétní dotazy a problémy našich klientů. Beseda probíhala spíše formou příjemného dialogu (což klienti po besedě hodnotili velmi kladně). Jedním z témat, které na besedě zaznělo, byl dost obvyklý nešvar mnohých úředníků, a nejen jich, kdy se při řešení čehokoliv obracejí ne přímo ke klientovi, ale k jeho průvodci. Velmi zkreslené představy často panují mezi lidmi i o tom, že zrakové postižení zároveň omezuje komunikační schopnosti lidí. Dotkli jsme se i tématu možné změny předsudků ve společnosti i reakce na neadekvátní jednání vidomých s lidmi s těžkým postižením zraku. Sami účastníci pak hovořili o nutnosti aktivně o sobě poskytovat informace, hovořit o svých potřebách a adekvátní formě pomoci.
Závěrem
Ke konci besedy požádal Vráťa účastníky o zpětnou vazbu. Zajímalo ho, jaká témata, by mohla být předmětem příštích přednášek. Jako jedna z možností zazněla problematika osob s kombinovaným postižením, z nichž jedno je zrakové.
Vráťovi za zajímavou besedu děkujeme.
