3. 04.
Autor: Zuzana Šrámková
Březen je považován za první z jarních měsíců, přesto nás zima stále přesvědčuje, že dokáže udeřit i po ukončení její vlády. V následujících řádcích Vám přiblížíme, jak jsme březen prožili ve vyškovském TyfloCentru.
Po měsíční přestávce, v úterý 5. března 2013 k nám do střediska opět zavítal MUDr. Libor Němec, aby nám přednesl svůj výklad na téma Oko – okno do duše i zdraví. Přednáška byla tvořena třemi pomyslnými oblastmi – oči jako zrakový orgán, historie zkoumání očí a duhovka a její zabarvení. Během tohoto setkání jsme se dozvěděli mnoho zajímavých faktů, například okohybné svaly jsou relativně nejsilnější v těle – jsou 100x silnější, než by na danou činnost bylo třeba. Překvapujícím zjištěním byla pro všechny zúčastněné také informace, že lidské oko dokáže rozeznat světlo svíčky na vzdálenost 22,5 km.
Další z pravidelných akcí konaných ve vyškovském TyfloCentru je Čtenářský klub. Při tomto setkání máme každý měsíc možnost ponořit se do řádků místního a jiného tisku. Tentokrát jsme se sešli v pondělí 11. března 2013. Přečetli jsme časopis pro zrakově postižené ZORA, ve kterém klienty nejvíce zaujaly články týkající se lékařských pokroků v léčbě očních onemocnění, což jsme využili i k následné diskuzi. Zástupcem místního tisku se pro březnové čtení stal Vyškovský zpravodaj, který přinesl jeden z klientů. Vyškovský zpravodaj vychází, stejně jako ZORA, jednou měsíčně, a jelikož byl náš čtenářský klub uspořádán v první části března, mohli jsme si přečíst, jaké kulturní a jiné akce se v tomto měsíci budou konat.
Velikonoce letos připadly na přelom března a dubna, proto jsme se rozhodli uspořádat v pondělí 18. března 2013 v kanceláři TyfloCentra besedu zaměřenou na toto téma. Akce nesla název Velikonoční hrátky, z čehož je snadné odtušit, že na své si přišly zejména hravé povahy. Pracovnice pro klienty připravila tematickou doplňovačku, skládání rozstříhaných velikonočních koled a svůj čich klienti zapojili v rozeznávání netradičních surovin k barvení vajíček. Během plnění úkolů klienti často vyprávěli vlastní poznatky, zkušenosti a zážitky týkající se Velikonoc. Závěr setkání jsme věnovali pranostikám, které se vztahují ke svátkům jara.
Přejeme všem mnoho teplých jarních dní a těšíme se na další setkání.
27. 03.
Autor: Jiřina Falková
Jarní sezónu jsme letos zahájili vážnou a asi nejnaučnější besedou v Městské knihovně Břeclav. Klienti a pracovnice TyfloCentra se v březnu vypravili poslouchat i živě diskutovat o tématu života muslimských žen z Blízkého Východu. „My možná lituje je, ale nemůžeme vědět, jestli naopak oni nelitují nás, je to jejich způsob života a přijde jim to správné,“ zauvažoval Jiří Otčenášek.
Pracovnice knihovny připravily do hodinu a půl dlouhého pořadu řadu informací o zakrývání těl a obličejů na ulicích, hygieně, obřadech i právech žen a mužů. Pomocí obrázků i komentářů jsme se dozvěděli, jak se nazývají jednotlivé části oděvů a jaké mohou mít podoby – Abája („pytel“, zakrývá skoro celou postavu), Nikáb (závoj přes tvář), Hudžáb (šátek, který skrývá vlasy i ňadra), Burkini (šaty na plavání)… Pro muslimské holčičky se dokonce vyrábějí i speciální edice panenek Barbie v burce, obleku, jenž zahaluje ženu od temene až po kotníky. „A jak je technicky ošetřeno, že ony vidí nás?“ Nedalo ženské oblečení spát účastníkovi Miroslavu Příborskému. Dozvěděl se, že žena vidí jen skrz hustou látkovou mřížku.
Další kapitolou byla hygiena a diskuze o „tureckých záchodech“, s nimiž se většina z nás již také setkala. Jsou hygieničtější evropské toalety, na které si sedáme, anebo „bezdotykové“ díry v zemi? Vše má svá pro a proti, jak vyplynulo z diskuze. Zajímavostí byla pak informace o tom, že levá ruka je v muslimském světě „nečistá“ a určená k mytí.
Zda má zvláštní význam číslo čtyři jsme nezjistili, ale u svatby musí být čtyři svědci a muž si podle Koránu může vzít až čtyři ženy. V dnešní době to již není tak obvyklé, protože málokterý by dokázal zajistit všem ženám stejný blahobyt i dělit svou pozornost. Ani v moderní době nesmí muslimské dívky s muži mluvit, proto jim v seznamování pomáhá moderní technika. Dívka například upustí u výlohy obchodu papírek se svým telefonním číslem, který zvedne mladý muž. Nebo prostě prozvoní vymyšlené telefonní číslo… K rozvodu potom stačí jen poslat třikrát tutéž zprávu, obsahující slova: „Zapuzuji tě.“ Také proto nosí muslimské ženy všechen svůj majetek – šperky neustále na sobě, i když jdou třeba jen k řece prát prádlo. Kdyby ženu muž zapudil, měla by z čeho žít.
Protože jsme byli v knihovně, dotkli jsme se i literatury o životě muslimek. Ve zvukové podobě máme namluvené některé z řady knih, vydávajících svědectví o tom, jak se ženám pod závojem žije. Paní knihovnice se také zmínila o poprasku, který vzbudil před rokem významný islámský vzdělanec knihou Dar pro muslimské páry. Měla by být rádcem pro mladá manželství, ale současně v ní autor mužům radí, aby své manželky bili. V knize se tak muslimové dočtou, že mohou mlátit ženu rukou či klacíkem, tahat ji za uši či zabavovat jí peníze.
Tentokrát jsme odcházeli opravdu velmi zamyšlení. „Buďme rádi za to, co máme tady,“ uzavřela téma Zdenka Osuská. Pracovnicím knihovny jsme na závěr zatleskaly a těšíme se na další zajímavosti, které pro nás připraví! V nejbližší budoucnosti nás čeká hudební kavárna s kapelou Beatles a povídání s poslechem o divadle Semafor.
28. 02.
Autor: Eva Pexová
Masopust – na Moravě fašank, byla doba od Tří Králů do Popeleční středy. Nejznámější a zároveň nejveselejší jsou poslední dny masopustu, spojené s radovánkami a hodováním. Masopustní tradice, spojená s průvody maskovaných lidí byla jakýmsi klínem mezi Vánocemi a Velikonocemi.
Přirozený běh někdejšího hospodářského roku vymezil masopustu úkol sympatický všem jedlíkům: Řádně se nasytit a užít si dostatku před obdobím, které do spíží nepřinese zásoby jídla z nové úrody ani z chovu a které potrvá více než měsíc až do jarního probouzení přírody, do Velikonoc.
Masopustní posezení ve Znojemském TyfloCentru jsme letos pojali v duchu tradiční české kuchyně. Spolu s klienty jsme se pustili do příprav božích milostí a škvarkové pomazánky. Začali jsme přípravou těsta na boží milosti, každý dostal svůj úkol – někdo připravoval suroviny a míchal těsto, někdo vyvaloval těsto na tenký plát a vykrajoval různé tvary. Pak už přišlo na řadu smažení a obalování božích milostí v cukru, klienti sami zhodnotili výsledek své práce jako výborný a pustili se do jídla.
Jelikož je pro masopust typická konzumace zabíjačkových specialit, jako druhý chod jsme si připravili škvarkovou pomazánku. Zapojili se opět všichni, po sladkých božích milostech, měli na slanou pomazánku chuť. Následovalo míchání škvarků, strouhání vajíček a okurků, loupání a krájení cibule a finální dochucování pomazánky. O chutnosti výsledné pomazánky svědčí i to, že k ní klienti snědli celý chleba.
V průběhu celého odpoledne bylo pro klienty připravené povídání o tradicích a zvycích masopustu v Čechách i ve světě. Mnozí zavzpomínali i na své dětství a na to jak masopust probíhal u nich ve vsi. Těšíme se na další setkání s klienty u dobrého jídla, které proběhne 26.3. tentokrát na téma Velikonoce na talíři.
Fotogalerie
13. 02.
Autor: Zuzana Šrámková
Zasněžené pondělní dopoledne, 11. února, jsme se v TyfloCentru ve Vyškově sešli na besedě zaměřené na kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením. Akce byla pořádána ve spolupráci s Tyfloservisem o.p.s., jehož tři zástupkyně, paní Žižlavská, Cicha a Charvátová nám přijely povyprávět o službách Tyfloservisu a předvést široký sortiment lup a jiných pomůcek. Místem setkání výjimečně nebyla kancelář vyškovského TyfloCentra, ale čítárna Základní školy Letní pole. Pracovnice Tyfloservisu tak měly k dispozici mnohonásobně větší prostor k vystavení a po té i předvedení pomůcek.
Po usazení všech návštěvníků zahájila svou řeč paní Žižlavská a představila nám služby, které Tyfloservis nabízí. Jak jsme se dozvěděli, jedná se kurzy prostorové orientace, počítačové kurzy, kurzy čtení a psaní Braillova písma, kurzy sebeobsluhy a také nácvik vlastnoručního podpisu. Následovala druhá část besedy, která spočívala v individuální práci s účastníky. Každá pracovnice postupně pracovala s jednotlivými návštěvníky, dokud nebyla všem poskytnuta konzultace. Podle očekávání byl největší zájem o zvětšovací lupy. Většina účastníků již přicházela s potřebou lupy a pracovnice Tyfloservisu jim pomáhaly s výběrem té nejvhodnější. V případě zájmu si pracovnice převzaly kontaktní údaje o návštěvníkovi a dohodly s ním vystavení doporučení na danou pomůcku.
Besedy se zúčastnilo celkem 8 návštěvníků, z toho 4 klienti, 2 zájemci o službu a 2 osoby jako doprovod. Účastníci, kteří nepatřili mezi klienty TyfloCentra, se o akci dozvěděli z týdeníku Region, v němž byla otištěna pozvánka na akci. Všem zúčastněným děkuji a návštěvníkům, kteří si vybrali nějakou pomůcku, přeji, aby se stala užitečným pomocníkem v jejich každodenním životě.
Fotogalerie
6. 02.
Autor: Zuzana Šrámková
První akcí v měsíci únoru uskutečněnou v TyfloCentru ve Vyškově byla beseda o včelařství. Naše pozvání do střediska přijal pan Jaromír Tauš, včelař z nedalekých Hamilton, a tak jsme se v pondělí 4. února mohli nechat omámit kouzlem včelařství.
Po zahájení besedy jsme se věnovali nejznámějšímu a nejoblíbenějšímu produktu včel – medu. Díky poutavému vyprávění jsme se dozvěděli, v jakém pořadí jednotlivé druhy medu vznikají a čím se vyznačují. Jako první se sbírá takzvaný kočičkový med, který produkují vrby. Dále od včel získáváme med z javorů, z travin a po té z ovocných stromů. Mimo to máme med řepkový, akátový, lipový, lesní a modřínový. Velmi nás potěšilo, že během povídání o medu pan Tauš zapojil také naše čichové a chuťové buňky. Měli jsme možnost ochutnat jarní, lesní a pastový med a dlužno říci, že byly opravdu výborné.
Od povídání o medu jsme se přirozeně přesunuli k tématu práce včel v úle a mimo něj a k životu včel všeobecně. Například jsme zjistili, že nejdéle žijí „zimní“ včely – a to až šest měsíců. Jsou to včely, které se líhnou v srpnu a mají za úkol starat se o úl v zimním období. Jak nám pan Tauš potvrdil, včely jsou opravdu velmi pracovité: „Včelám nemusí nikdo říkat, co mají dělat. Kdyby to tak bylo i u lidí, tak žijeme jako v ráji.“
Posledním větším tématem, kterému jsme se věnovali, byly včelí produkty a výrobky z medu. Dozvěděli jsme se, jak se vyrábí medovina a jaký je rozdíl mezi ní a pálenkou z medu. Pan Tauš nám povyprávěl také o propolisu, o jeho vzniku a využití a navíc nám jej přinesl ukázat. Jak jsme se shodli, všichni z nás o něm už slyšeli, ale málokdo jej viděl v původní podobě.
Ukázalo se, že o včelařství lze povídat dlouho a velmi zajímavě. Původně naplánovanou délku setkání jsme přesáhli a pořád bylo o čem vyprávět. Klienti byli spokojení a překvapení, kolik zajímavých informací se dozvěděli. Děkujeme panu Taušovi za skvěle strávené odpoledne a doufejme, že nebylo poslední…
Fotogalerie
