8. 06.
Autor: Klára Zárubová
V úterý 21. února jsme se sešli v prostorách znojemského TyfloCentra, abychom zahájili další z řady akcí konaných v rámci projektu Slepotou život nekončí. Pro ty, kdo se potýkají každý den s obtížemi, které jim způsobuje jejich zrakové postižení. Pro ty, kdo se zajímají o novinky z oblasti optických pomůcek a kdo chtějí být informováni o sortimentu těchto kompenzačních pomůcek…. Pro ty všechny byla určená beseda o pomůckách, které často značnou měrou usnadňují život, ale i práci lidem s těžkým zrakovým handicapem.
Besedou nás provedl pan Jaroslav Kavan, pracovník firmy Sagitta, který přivezené pomůcky nejdříve představil a poté už jsme se mohli pustit do praktického zkoušení. Nechyběla řada dotazů na pana besedujícího, co se týká možností využití předvedených pomůcek. Byly připravené příložní lupy, lupy s podstavcem, lupy s osvětlením a další, ale nejvíce z celého prezentovaného sortimentu zaujala klienty pomůcka s názvem Read Easy+. Při seznamování s tímto čtecím zařízením jsme zjistili, že se dá snadno ovládat a že je možné ji docela dobře využít pro čtení knih a větších vazeb, ale i nejrůznějších dokumentů či čtení textu z kulatých předmětů. Myslím, že tato beseda byla dobrou inspirací pro všechny, kteří hledají cesty jak být co nejvíce samostatní, jak v domácnosti tak i v zaměstnání.
17. 04.
Autor: Renáta Štípová
10.dubna se v rámci projektu Slepotou život nekončí uskutečnilo setkání s panem Antonem Mészárosem, který uvedl besedu zvanou I život ve tmě je bohatý aneb Pod rouškou tmy. Pan Mészáros vtáhl své posluchače průřezem hudebních ukázek do tajů svého světa hudby, se kterou žije 31 let.´
Jeho hudební začátky byly všelijaké. Od 6ti do svých 17 let pobýval v deprimujícím prostředí ústavu pro nevidomé v Levoči, které popisuje ve své knížce Vzpomínky ve tmě, vydané v roce 2002.
Po základní škole absolventskými koncerty ukončil Konzervatoř pro zrakově postiženou mládež v Praze obor klavír a varhany. Zde získal hráčské zkušenosti a konečně také lepší pocity ze studií než měl ve škole v Levoči. Svůj absolventský koncert si připomněl ukázkou C. Franka – 3.chorály , kdy jsme se i my mohli na chvíli zaposlouchat do malebných tónů varhan.
Jednoho květnového dne se v Praze seznámil se svojí ženou, nyní matkou jejich synů – Jana, Daniela a Jakuba. Tím se mu změnil jeho dosavadní mládenecký život, kdy nevěděl ještě nic o tom, co mu jeho život přinese za překvapení. Konstatuje však, že nikdy neměl problém s hledáním práce, jak přísloví praví „byl v pravý čas na pravém místě“.
Po přestěhování celé rodiny do Brna v roce 1983 byl zaměstnán do roku 1989 jako korepetitor a učitel hry na klavír na Taneční konzervatoři, kde je tzv.“hudební společník“ tanečního pedagoga, kdy musí reagovat na jeho stručný popis hudebního žánru. Od roku 1992 působí na Konzervatoři v Brně jako korepetitor dramatického oboru a učitel hry klavírní improvizace. Vyslechli jsme v další hudební ukázce s názvem „Léto“ čtyřruční improvizaci studenta a učitele, která nám v kostce ukázala mistrovské umění improvizace, které není dáno každému.
Své povídání p. Mészáros obohatil hrou svých klavírních skladeb a tuto zajímavou besedu zakončil improvizací na námět jedné klientky – Delfín, plovoucí podmořskou hladinou…
Beseda se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.¨
Fotogalerie
2. 04.
Autor: Tereza Kozderová
Dne 23. března 2012 se naši klienti mohli zúčastnit výstavy s názvem „Portréty nového tisíciletí“. Výstava byla zaměřená na prezentaci děl, které pochází z dílny Mezinárodního centra Axmanovy techniky modelování pro zdravotně postižené v Tasově. Toto centrum bylo založeno z iniciativy sdružení Slepíši v roce 2001 a jeho hlavním smyslem je výuka nevidomých či slabozrakých řemeslům jako jsou výtvarník, učitel a lektor výchovně-vzdělávacích programů.
Výjimečnost expozice spočívala především v tom, že si naši klienti mohli veškeré vystavené výrobky osahat a zároveň si i vyslechnout o způsobu a technice jejich tvorby z úst jedné z nevidomých absolventek Axmanovy školy Aleny Stanické. Expozice byla zaměřena především na tvorbu modelovaných portrétů z pálené hlíny, které jsou podle Aleny Stanické vrcholem umění Amanovy techniky.
Výstavy se účastnil i samotný pan Axman, který se chopil prezentace centra v Tasově. Především však mluvil o všestranném rozvoji jeho žáků a možnostech jejich uplatnění v budoucím životě. Expozice u našich klientů vzbudila velké nadšení, není tedy vyloučené, že se někdy v budoucnu podíváme i do samotného centra v Tasově.
Návštěva výstavy se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR
Fotogalerie
28. 03.
Autor: Marie Švejdová
V pondělí 19. března odpoledne jsme se v klubovně TyfloCentra v Brně sešli s lidmi, kteří se potkali v době, kdy měli za sebou kus cesty nejen profesní, ale i osobní. Do Brna za námi přijeli manželé Anna Ryzá a Zdeněk Ryzý.
Oba manželé jsou od mládí těžce zrakově postižení a tak není divu, že při příchodu pozvaných hostů se s nejedním z nich vítali jako s dávnými známými, se kterými se znali už od školních let nebo z někdejšího zaměstnání.
Po prvních dojmech se shledání si vzal slovo Zdeněk. Těžké postižení zraku má od dětství a jeho vada se zhoršila až téměř k úplné slepotě.
Po změnách v roce 1989, kdy přišly změny a změnily se i pracovní příležitosti u jeho zaměstnavatele v družstvu invalidů, začal přemýšlet, kde hledat nové jistoty. Původní dělnická profese značně omezila možnost výdělku. Přišla doba rozhodování, kdy Zdeněk zvažoval: Co bude dál a jakým směrem se dát, na co mám schopnosti a co by mě mohlo bavit?… Číst zbytek článku »
27. 03.
Autor: Hana Dvořáková
Dne 15. března 2012 klienti vyškovského TyfloCentra navštívili spolu se sociálními pracovníky Úřad práce České republiky a to Kontaktní pracoviště Vyškov, kde pro ně pracovníci Ing. Danuše Růžičková, Lukáš Bozděch, Ing. Dagmar Přikrylová a Bc. Jarmila Jelínková připravili velice zajímavé dopoledne. Po přivítání nás paní Bc. Jarmila Jelínková provedla celou budovou Kontaktního pracoviště Vyškov a představila nám jednotlivá oddělení. Po absolvování této prohlídky jsme se s klienty přesunuli do zasedací místnosti, ve které se beseda konala.
Nejprve nás výše uvedení přednášející podrobně seznámili s tím, jak Kontaktní pracoviště Vyškov funguje a jaké jsou jeho hlavní funkce. Poté nám vysvětlili, jak správně postupovat, když se člověk poprvé přijde zaregistrovat a jak bychom měli postupovat při hledání zaměstnání. Jako druhé téma přišlo na řadu tak zvané podporované zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kdy nám přednášející představili možnosti a organizace, ve kterých se mohou uchazeči o práci z řad postižených občanů na okrese Vyškov nechat zaměstnat.
Postupně jsme také byli seznamováni s novou sociální reformou, která je v řadách občanů a to především těch s postižením přijímána s velkými obavami a rozpaky, ale také s očekáváním, co přijde. V průběhu tohoto zajímavého dopoledne jsme se seznámili také s oblastí pracovního práva, abychom získali podvědomí o tom, jak se chovat ve specifických situacích, se kterými se může člověk na trhu práce a později i v zaměstnání setkat. Nad touto oblastí se strhla zajímavá diskuse a přednášející museli odpovídat na řadu zajímavých dotazů. Myslím si, že tato beseda byla velice zajímavá nejen proto, že jsme se dověděli celou řadu potřebných a zajímavých informací, které nám všem určitě pomohou se snáze vyrovnat s nástrahami pracovního trhu, ale také nám pomohou k tomu, abychom na úřad práce nechodili pouze s obavami a ostychem.
Chtěli bychom poděkovat všem zaměstnancům Kontaktního pracoviště Vyškov a popřát jim, aby se dařilo co nejvíce nezaměstnaných navracet zpátky do pracovního procesu co nejrychleji.
Beseda se konala v rámci projektu „Slepotou život nekončí“, který je financován z evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
