23. 06.
Autor: Eva Pexová
„Podívej, to je ale nešika, je celý odřený, asi se vyboural na kole,“ je slyšet rozechvělý hlas. „A jestlipak měl cyklistickou helmu,“ konstatuje druhý hlas. „Au, au, to bolí, au, pomoc, pomoc!“, ozývá se pro změnu ze schodů za rohem. Takhle nějak začínal náš dnešní terénní kurz první pomoci na Hradišti – výkřiky zraněných, různorodé reakce účastníků. A na to vše dohlíželo shora usměvavé sluníčko, které našim akcím letos prostě přeje.
Během dopoledne si klienti znojemského TyfloCentra společně s klienty z Ateliéru Samuel v praxi vyzkoušeli ošetřit:
- Cizí těleso v ráně (hřebík ve stehně)
- Otevřený pneumotorax
- Rozsáhlé odřeniny na noze, ruce a hlavě
- Zavřenou zlomeninu předloktí
Kromě praktického nácviku v simulovaných situacích se dostalo i na opakování práce s laickým defibrilátorem. Naučili jsme se obvaz hlavy pomocí dvou obinadel – Hippokratovu čepičku. Zopakovali jsme si umělé dýchání a nepřímou masáž srdce. Zájemci si připomněli i oživování miminka. Pomocí cvičných obvazů jsme zkoušeli rozbíhavý obvaz kolene, překládaný obvaz stehna a předloktí. Zopakovali jsme i práci s šátkovými obvazy a také pravidla poskytování první pomoci.
Celé dopoledne proběhlo v plné práci. Klienti ocenili především to, že měli možnost si jednotlivá zranění osahat namaskovaná skoro jako v reálu a porovnat je se svými dosavadními představami o charakterech jednotlivých zranění.
Dnešní terénní kurz první pomoci uzavřel dvouletou výuku první pomoci ve znojemském středisku. Klienti si v praxi vyzkoušeli většinu z toho, co se během jednotlivých besed učili teoreticky. Akce se všem účastníkům velmi líbila. Závěrem nezbývá než popřát, aby získané vědomosti klienti nikdy nemuseli využít ve svém reálném životě.
Fotogalerie
22. 06.
Autor: Tereza Skoupilová
Jedna z dalších červnových akcí zavedla klienty a pracovníky vyškovského TyfloCentra do malebné hanácké vesničky, která se nachází na úpatí nejvyšší hanácké „hory“ – Velkého Kosíře. Nádherná příroda obklopující tyto končiny a teplé slunné počasí přímo lákali k výletu.
Po příjezdu do vesničky jsme zamířili do prvního, hlavního bodu našeho výletu – unikátního muzea historických kočárů, které je ojedinělým projektem z grantů Evropské unie v ČR. Po uvítání milým a velice vstřícným personálem jsme vstoupili do muzea, které je tvořeno pouze jednou velkou místností, zato skrývá na 50 nejrůznějších historických kočárů, saní, povozů, koňské výstroje atd.
Milým gestem ze strany průvodkyně bylo nejen vstupné zdarma, ale především možnost haptické prohlídky všech vystavených exponátů, což je vzhledem k jejich vzácnosti přísně zakázáno. Klienti si tak mohli za bohatého výkladu průvodkyně udělat alespoň malou představu, jaká úskalí a naopak jaké kouzlo mohlo mít přepravování se těmito dopravními prostředky .
Asi nejvíce nás zaujal svatební kočár zlacený pravým ryzím zlatem, který si běžně půjčují filmaři do zahraničních filmů a jehož pojištění dosahuje částky až 1,2 mil. Euro/den. Dalším unikátem byl bezesporu prosklený pohřební kočár, jehož délka dosahovala 6m a který se tyčil do výšky 4,5 m. Velice nás také potěšilo zjištění, že většina exponátů se dá půjčit i civilním osobám k nejrůznějším společenským příležitostem, a to včetně koňského spřežení a dobových kostýmů. V zimě se také pravidelně provádí vyjížďky v historických saních tažených koňmi po místním zámeckém parku a nádhernou malebnou přírodou v okolí Velkého Kosíře.
Na závěr výletu jsme navštívili přilehlý zámecký park, který zahrnuje nejen zámek samotný, dvě jezera, gotickou věž, gotický skleník a Mánesovu výstavní síň, ale především láká turisty celou řadou vzácných chráněných stromů, které jsou naprosto unikátní svým druhem i stářím (např. kmen jednoho z nich s přehledem obejme pět osob, což sami klienti vyzkoušeli :-).
Poté již následoval zasloužený oběd a vydání se na cestu domů. Ze spokojenosti klientů bylo zřejmé, že se nám podařilo uskutečnit jednu z nejzdařilejších akcí, což nás nejen potěšilo, ale také navnadilo na akce příští.
18. 06.
Autor: Jana Puchegger Chadalíková
„Na Okoř je cesta jako žádná ze sta, vroubená je stromama…“, znělo v úterý nad rozhořívajícím se táborákem v prostorách Ateliéru Samuel na Hradišti. Sešli jsme se totiž v hojném počtu, abychom zavzpomínali na uplynulý školní rok, zazpívali si za doprovodu kytar a abychom si užili opékání špekáčků a jiných dobrot. Bylo fajn, že kromě znojemských klientů mezi nás zavítali i klienti odjinud (Brno, Kyjov) a také naši dobrovolníci a pěkné odpoledne užívali s námi. Sedělo se, opékalo, povídalo a zpívalo 3 hodiny. Spolupráce znojemského TyfloCentra s Ateliérem Samuel má již dlouhou tradici. „Samueláci“ nás pozvali do svých prostor a připravili posezení, ohniště a špekáčky, my jsme obstarali kytaristy (kterým tímto moc děkujeme) a další občerstvení (sponzorovala firma TLT Speedition ). Počasí nám nadmíru přálo – sluníčko na nás jen pokukovalo zpoza mraků a nijak nepálilo a déšť se také rozhodl ušetřit nás své přítomnosti. Při hřejivém táborovém ohni se vzpomínalo na akce právě končícího školního roku a plánovalo se i do budoucna. Právě táborák a opékání špekáčků byl jednou z aktivit, kterou by klienti přivítali i v dalších letech. Snad se tedy zadaří jej zařadit do programu pravidelně.
Fotogalerie
11. 06.
Autor: Tereza Skoupilová
První červnový den tohoto roku byl ve vyškovském TyfloCentru zahájen dlouho očekávaným výletem na plumlovský zámek. O to větší bylo zklamání, když nás ráno přivítal déšť a silný vítr. Po dlouhém váhání jsme se ale nakonec rozhodli vydat se k cíli našeho výletu a získat tak další nové zážitky.
Plumlovský zámek, který stojí na úpatí rozlehlé Plumlovské přehrady, tvoří již z dálky viditelnou dominantu zdejší krajiny. Po nedávné rekonstrukci byl po mnoha letech otevřen pro širokou veřejnost s možností komentované prohlídky. Návštěvníci tak mohou navštívit nejen všechna patra napůl zchátralého zámku, ale i jeho podkroví, mohou nahlédnout do zatím neopravených částí, kde se dříve nacházelo např. divadlo či schodiště pro koně nebo navštívit sklepení, které dříve sloužilo jako hladomorna. Součástí prohlídky je také návštěva přilehlých zrekonstruovaných výstavních sálů i síně, kde se pravidelně pořádají komorní koncerty.
Jelikož nám počasí opravdu nepřálo, zima a déšť nás brzy zahnali do místní stylové hradní čajovny a kavárny, která se nachází přímo na nádvoří zámku. A jelikož se klientům ještě nechtělo domů, navštívili jsme krátce také krásné prostějovské náměstí, které bylo tečkou za našim prvním červnovým výletem.
Jen doufejme, že se již počasí umoudří a příště nás přivítá tím pravým červnovým sluníčkem 🙂
9. 06.
Autor: Jana Puchegger Chadalíková
Během let 2008 – 2010 probíhaly ve Znojmě pravidelné besedy o poskytování první pomoci pro naše nevidomé klienty. Kromě teorie byla vždy velká část setkání věnovaná praktickému nácviku probraného tématu. Postupně tak naši klienti mohli vyzkoušet umělé dýchání a nepřímou masáž srdce u dospělého i miminka, práci s laickým defibrilátorem, různé druhy obvazů, naučili se přetočit zraněného z břicha na záda, ošetřit popáleniny i zlomeniny, seznámili se i s legislativou ohledně první pomoci a povinnosti ji poskytnout. Nebylo toho málo, co jsme si vyzkoušeli.
8. 6. 2010 se uskutečnilo poslední setkání na téma první pomoci. Věnovali jsme se různým polohám vhodným při různých poraněních. Teoreticky jsme probrali a prakticky vyzkoušeli:
- stabilizovanou polohu
- autotransfúzní polohu
- protišokovou polohu
- polohu vpolosedě
- na břiše
- Trendenlenburgovu polohu a další
Za mě, jako za lektorku všech těchto besed si přeji, aby naši klienti nikdy své poznatky nemuseli využít v praxi. Aby se nedostali do situace, kdy bude nutné poskytnout první pomoc. A po včerejším posezení píši s klidným svědomím, že pokud se do takové situace dostanou, budou si vědět rady. Včera jsem se o tom přesvědčila.
Poslední příležitost k zopakování si první pomoci a k ošetřování v simulované situaci bude ve Znojmě 23.6. 2010 – v areálu kláštera na Hradišti. Zájemci jsou srdečně zváni!
Fotogalerie
