13. 04.
Autor: Lenka Pláteníková
Tuto otázku jsme mohli položit 30. března 2010 na benefičním večeru Pecha Kucha Night, který pořádal Dům umění města Brna. Obecenstvo tvořili hlavně lidé z uměleckých profesí, ale i studenti a širší veřejnost. Moderátorka večera Barbora Šedivá nás pozvala k prezentaci našich zážitkových seminářů „Brno, jak jste ho neviděli“. Ty kromě jiného umožňují účastníkům absolvovat poslepu trasu s bílou holí po centru Brna a poznat tak na vlastní kůži situaci nevidomého člověka. Cílem naší prezentace bylo přiblížit každodenní zkušenosti nevidomých lidí, které musí řešit v souvislosti se samostatným pohybem.
Akce Pecha Kucha Night je prezentační večer, který vymysleli japonští architekti s cílem prezentovat zajímavé lidi a jejich projekty z oblasti designu, architektury, výtvarného umění, urbanismu, hudby, nebo vědy a aktivismu. Specifikum je, že každý zúčastněný musí dodržet daný formát – dvacet sekund na každý z dvaceti obrázků. Letošní večer byl benefiční a tématem bylo „Jak přežít v extrémních podmínkách“. Prezentace byla proto nabídnuta i organizacím, jejichž projekty s tématem souvisí, přestože nejsou zaměřeny jen umělecky. Výtěžek večera byl věnován agentuře Architecture for Humanity, která se věnuje vývoji a výstavbě domů v ohrožených oblastech v různých částech světa, jako je právě zemětřesením postižené Haiti.
V naší prezentaci jsme ukázali, že pokud nás vede jen bílá hůl, tak se v extrémní podmínky může změnit i bezprostřední okolí každého z nás. Svět okolo se tak stává překvapivě ohrožující a složitý. Komentáře k dvaceti fotografiím ze zážitkových seminářů byly zaměřeny hlavně na konkrétní situace – jak v nich asi přemýšlí a co řeší člověk s bílou holí, co se může honit hlavou kolemjdoucím a co může ohrožovat nebo zkomplikovat orientaci.
Kromě naší organizace vystoupili například fotografka Jarmila Kovaříková, která představila na svých 20 fotografiích zemětřesením postižené Haiti, výtvarná umělkyně Lenka Klodová, aktivistka a umělkyně Tamara Moyzes s projektem na téma rasismu, Petr Jemelík z humanitární organizace Lékaři bez hranic, Martina Sobotková a Petr Kostner s projektem Bambusové školy pro Nepál a další.
Fotogalerie
10. 04.
Autor: Eva Kadlecová
První dubnové úterý nám sice počasí připravilo velmi studený vítr, ale ani to nás neodradilo od návštěvy zdejšího vyhlášeného pivovaru. Ze strany klientů byl o tuto akci velký zájem, proto nás vůbec nepřekvapilo, když naše skupinka vypadala spíše jako malý zájezd.
U brány pivovaru se nás ujal místní sládek, pan Táborský, který nám hned na úvod popsal náplň své profese. Když se zmínil, že je „hlavním ochutnávačem piva“, mnozí klienti začali tiše závidět.
Na úvod nám pověděl celou historii vyškovského pivovaru, jehož tradice sahá až do roku 1680. V nedávné době byl pivovar zmodernizován a jeho technologické zařízení dosahuje vysoké úrovně, což dokazuje i kvalita a mnohá ocenění všech produktů. Pivo je však nadále vyráběno klasickým způsobem.
Postupně jsme si prohlédli celý areál pivovaru, kde nám pan Táborský vysvětlil, v jaké budově se co nachází. Před prohlídkou jednotlivých budov jsme byli vždy předem upozorněni na možné překážky. Při návštěvě varny si mohli klienti přivonět k surovinám používaných k výrobě piva, promnout mezi prsty zrníčka sladu nebo si pořádně hrábnout rukama do velkých kupek zrní. Dokonce nám byla nabídnuta i překvapivá ochutnávka – kdo by čekal pivo, ten se mýlil – na řadu přišly všechny používané druhy sladu. Asi nejvíce klientům zachutnal karamelizovaný slad připomínající chuť oříšků. Na závěr jsme mohli také přivonět k dochucovadlům piva. Poté již naše kroky směřovaly do kvasírny a do pivovarských sklepů s plnými sudy různých druhů piva, které bylo možné rovněž ochutnat.
Výklad pana Táborského byl velice zajímavý, ochotně nám po celou dobu odpovídal na veškeré dotazy a čas exkurze utekl jako voda. Po rozloučení s panem sládkem jsme se šli ještě podívat do pivovarského obchůdku, kde se prodávají piva výhradně ze sortimentu pivovaru Vyškov.
Fotogalerie
8. 04.
Autor: Radek Pavlíček
Zveme vás na tradiční akci pro zrakově postižené, Tmavomodrý festival, který se koná ve dnech 14. – 15. května 2010. Tmavomodrý festival je mezinárodní hudební přehlídka zrakově postižených dětí a mládeže. Organizátorem je Brněnské kulturní centrum. Velká koncertní přehlídka proběhne již tradičně v pátek 14. května v odpoledních hodinách (cca od 14 do 18 hodin) v Sále Břetislava Bakaly (tzv. Bílý dům na Žerotínově náměstí v Brně). Hlavní koncert je přístupný po celou dobu konání a vstupné je dobrovolné.
Společnost TyfloCentrum Brno, o.p.s. již tradičně připravila doprovodné akce:
Dvoudenní výstavu kompenzačních pomůcek
- pátek 14. května od 13 do 18 hodin,
- sobota 15. května od 9 do 13 hodin.
Co bude k vidění:
- speciální programy a počítače pro nevidomé a slabozraké,
- kamerové zvětšovací lupy pro slabozraké,
- mobilní telefony a PDA zařízení uzpůsobené pro nevidomé,
- optické pomůcky pro slabozraké,
- pomůcky ze sortimentu Tyflopomůcek Olomouc (i k zakoupení).
Během výstavy bude možnost zakoupit si výrobek z naší výtvarné dílny pro zrakově postižené HapAteliér či košík z Dědiny.
K dispozici bude i kniha nevidomého Jiřího Maršálka Hledání a snění s CD obsahující zvukovou nahrávku recitace básní v podání brněnského herce Ladislava Lakomého. Cena knihy je pro tuto výstavu snížena na 150 Kč a zakoupením knihy můžete přispět na další literární počiny nevidomých autorů.
Nebudou chybět ani prezentace škol výcviku vodicích psů před budovou Bílého domu – Střediska výcviku vodicích psů SONS ČR z Prahy a Školy pro výcvik vodicích psů Milana Dvořáka z Adamova.
Sobotní setkání zrakově postižených uživatelů výpočetní techniky
V malém sále Bílého domu se v sobotu 15. května uskuteční setkání zrakově postižených uživatelů výpočetní techniky. Můžete se těšit na novinky z oblasti ozvučených mobilních telefonů, představeny budou programy Dolphin Guide a WebText či projekty Beletrik a Ven ze tmy. Proběhne také finále 3. ročníku soutěže pro nevidomé Memoriál Zdeňky Vernarské. Sobotní setkání zahajuje v 9.30. Předpokládaný konec ve 12 hodin.
Doporučujeme se na výstavu vydat s doprovodem, který Vám pomůže v místě s orientací. Zejména v pátek bývá na výstavě velké množství návštěvníků.
Pokud nemáte možnost sebou vzít průvodce, můžete si objednat průvodcovskou službu v Brně. Předpokládá to, že do Brna se budete schopni dostat. Objednaná asistenční služba může zahrnovat doprovod z nádraží na místo konání, doprovod z místa konání na nádraží, případně také průvodce na místě. Objednávky přijímáme na tel. 774 715 093 nejpozději do 7. května 2010 (po tomto datu již nejsme schopni zaručit, že asistenta zajistíme). Platba za asistenci proběhne přímo na místě u pracovníků TyfloCentra Brno dle platného ceníku. Vámi objednaní asistenti budou mít instrukce. Při objednání je nutné sdělit:
- na které nádraží přijedete, v kolik hodin a odkud jedete,
- v případě doprovodu z výstavy ze kterého nádraží, v kolik a kam jedete,
- zda se vám má asistent věnovat i po dobu vašeho pobytu na akci, tj. doprovázet vás na výstavě a pomoci s orientací a s případnými dalšími informacemi.
Pro ty, kteří doprovod budou mít sebou: z autobusového i vlakového nádraží se na Žerotínovo náměstí dostanete tramvají č. 12, směr Technologický park. Z autobusového nádraží Zvonařka je to 5 zastávek, z vlakového Hlavního nádraží to jsou 3 zastávky. Zastávka se jmenuje Česká. Z Hlavního nádraží můžete použít i tramvaj č. 13. V případě potřeby na zastávce Česká se ptejte na Bílý dům.
Příjemný pobyt v Brně, pokud se rozhodnete přicestovat.
7. 04.
Autor: Tereza Skoupilová
Měsíc březen vnesl do vyškovského TyfloCentra nejen konečně krásné slunečné jarní počasí, ale také elán a dobrou náladu našim klientům, kteří se hned první březnový den vydali na dlouho očekávanou exkurzi do Tyflopomůcek Olomouc. Tento celodenní výlet do „hanácké metropole“ nabídl klientům nejen prohlédnutí prostor olomouckých Tyflopomůcek, ale především možnost praktického vyzkoušení jednotlivých kompenzačních pomůcek. Na závěr si mohli klienti vyzkoušet oblíbenou zvukovou střelbu.
Další březnový týden zahájil pan Arnošt Mader svou besedou o kamenech, která přilákala několik zvědavých klientů. Ti se během necelých dvou hodin vyprávění dozvěděli nejen o cestovatelských zážitcích pana Madera, který projel několik světadílů, ale také si mohli hapticky prohlédnout řadu kamenů, vyvřelin a dalších přírodnin.
Následujících několik akcí se věnovalo opět oblíbenému výtvarnému tvoření, které tentokrát začalo glazováním a burelováním hotových výrobků z keramické hlíny – klienti si tak mohli nazdobit svá malá umělecká dílka, která si vymodelovali v únorové výtvarné dílně a získat tak veselé velikonoční dárky pro své blízké (viz fotogalerie).
A aby nebylo modelování málo, hned druhá akce nabídla klientům možnost vyzkoušet si práci se speciální samotuhnoucí hmotou. I tentokrát si klienti vytvořili jarní motivy, jako např. ovečku, kuřátko apod., kterými si budou moci před Velikonoci vyzdobit svůj byt (viz fotogalerie).
Závěr měsíce března probíhal v již předvelikonoční atmosféře, kdy se klienti sešli nejdříve u příležitosti pečení velikonočních beránků a hned druhý den u posezení u kávy a čaje, kdy měli možnost nejen ochutnat upečené výtvory, ale také pohovořit o nadcházejících svátcích a lidových zvycích.
Myslím si, že všechny uskutečněné březnové akce se velice vydařily a bylo již znát, že nás opustila zima, špatné počasí a smutná nálada. Doufám, že nám to vydrží!
7. 04.
Autor: Pavla Velinská
V pátek 26. března vyrazila poměrně početná skupina nadšenců vlakem do Nedvědice. Shodou okolností se výlet uskutečnil přesně rok poté, co jsme se do bledulového údolí vydali s klienty poprvé. Na rozdíl od minulého roku nás však letos čekalo nádherné jarní počasí.
Z Nedvědice jsme se ještě kousek cesty svezli autobusem, ale pak už jsme museli po svých až do Chlébského. Zde jsme si udělali obědovou pauzu – vzhledem k tomu, že zde nebyla ani restaurace ani cukrárna, museli jsme vzít za vděk posezením v improvizované jídelně (autobusové zastávce). Takto posilněni jsme pokračovali mírným stoupáním až k hranici přírodní rezervace „Údolí Chlébského potoka“.
Bledulí přibývalo každým krokem a za nedlouho byly již nadosah a mohli jsme si je tedy důkladně prohlédnout, ať už zblízka anebo hmatem s doprovodným popisem průvodců. Podrobnosti o této rostlině a celé přírodní rezervaci jsme se dozvěděli z informačních cedulí.
Ojedinělé trsy bledulí se postupně změnily v celé koberce, všude kolem nás bylo najednou bílo. Cesta se sice postupně trošku zhoršila, bylo nutné překonávat menší potůčky a rozbahněné plochy, odměnou nám však byla krásná vycházka v hlubokém údolí. Užívali jsme si chůze po měkké lesní pěšině, zpěvu ptáků, jarních rostlin a hučení potoka, podél kterého cesta celou dobu vede. Většina účastníků ocenila také příjemný chládek, který byl v lese patrný.
Všichni jsme si výlet v krásném jarním počasí užili. Do turistické ligy si zúčastnění připsali úctyhodných 10 kilometrů v náročnějším terénu. Z ojedinělého nápadu ukázat lidem s těžkým zrakovým postižením krásu bledulového údolí se pomalu ale jistě stává žádaná tradice. Již nyní máme zájemce na další ročník. Budeme se tedy těšit.
Fotogalerie
