10. 06.
Autor: Irina Tkačová
Vždy nás potěší možnost přiblížit veřejnosti problematiku jednání s lidmi se zrakovým postižením. Proto jsme uvítali návrh spolupráce od Integračního centra podpory a poradenství na VUT v Brně (InTeg). Centrum vzniklo v rámci celouniverzitního projektu zaměřeného na zkvalitnění studijního prostředí pro studenty se specifickými potřebami učení. Těmto studentům InTeg nabízí mimo jiné i poradenství a pomoc při adaptaci výukového programu, osobní a studijní asistenci, zapůjčení kompenzačních pomůcek, zajištění individuální výuky a jiné služby.
Naše první společná akce proběhla 25. dubna. Jednalo se o zážitkový seminář Studium na VUT pohledem zrakově a tělesně handicapovaných. Návštěvnici z řad profesorů a doktorandů měli možnost nejen vyslechnout příběhy slabozraké studentky a studenta – vozíčkáře, ale i vyzkoušet chůzí s bílou holí nebo pohyb na mechanickém vozíku, seznámit se se specifickými pomůckami a zjistit, že nevidomý člověk může úspěšně ovládat počítač a mobilní telefon. Organizátorka akce, Kristýna Tříletá, kromě našeho TyfloCentra oslovila i Českou abilympijskou asociaci, která zajišťovala část programu věnovanou problematice tělesného postižení.
Cílem semináře bylo vysvětlit vyučujícím, že studenti s postižením nepotřebují zvýhodnění, ale zajištění stejných podmínek ke studiu. Ano, potřebují k tomu adaptaci studijního plánu, pomůcky nebo úpravu prezentací, to vše by ovšem mělo sloužit k tomu, aby se dotyčný dostal na stejnou „startovní čáru“, jako spolužáci. I nadále úspěšnost studia bude ovlivňovat píle, nebo, naopak, lenost. Jako další cíl jsme si stanovili nabourání zažitého přesvědčení, že nevidomí lidé mohou pracovat pouze ve chráněných dílnách, kde s větším nebo menším úspěchem pletou žinylkové koberečky. Samozřejmě, měli jsme výrobky našich kolegů z HapAteliéru, které velmi zaujaly návštěvníky semináře. Chtěli jsme ukázat, že lidé jsou různí, mohou vytvářet keramické mísy i počítačové softwary, a není třeba pátrat po tom, jaké postižení tvůrce má. Účastnici semináře byli aktivní, zapojovali se do nabízených činností a my jsme měli z akce dobrý pocit. Děkujeme Integračnímu centru a slečně Tříleté za perfektní organizaci celé akce a těšíme se na další spolupráci.
Fotogalerie
29. 05.
Autor: Renata Hejkerlíková
V pondělí 19.5.2014 odpoledne jsme se sešli s klienty v našem středisku ve Vyškově. Do střediska zavítala ředitelka vyškovské hvězdárny Mgr. Dobromila Patáková.
Pro naše klienty si připravila poutavou přednášku o vesmírných jevech a zákonitostech a také novinky z vesmírného výzkumu. Dozvěděli jsme se o tom, jak vzniká hvězda, o složení planet v naší sluneční soustavě, ale také různé zajímavosti z historie dobývání vesmíru. Víte, že první pejsek (jednalo se o fenku), který letěl do vesmíru se nejmenoval Lajka, nýbrž Kudrjavka? Toto jméno se zdálo ruským představitelům příliš složité na výslovnost, a proto se rozhodli říkat fence Lajka. Avšak ve skutečnosti Lajka označuje název plemene.
Na toto téma by se dalo povídat velmi dlouho, poněvadž lidstvo je ve svém výzkumu teprve na počátku. Známe složení pouze 5% vesmíru. Zbytek tvoří tzv. temná hmota a temná energie. Je příliš mnoho otázek, ale známe jen málo odpovědí. Je tedy na dalších pokoleních, aby se pokusili některé otázky zodpovědět. Proto je tak důležité podporovat výzkum a vědu, které někdy v přerozdělování finančních prostředků zůstávají v pozadí.
26. 05.
Autor: Martina Ludvíková
V pondělí 26.5.2014 jsme se sešli společně na Chaloupce s nadporučíkem panem inženýrem Petrem Kučou, který je příslušníkem městské policie. Pan Kuča je vedoucí oddělení na obvodním oddělení Brno – Královo Pole. Sídlo oddělení je na ulici Malátova 3, okolo policejní stanice chodíváte k nám na Chaloupku.
Pan nadporučík nám během přednášky podal několik rad, které bychom měli využívat, abychom se nestali obětí nějaké trestné činnosti.
1. Jak cestovat v dopravních prostředcích?
- veškeré doklady si nechávat na dně batohů a tašek
- mít vždy své osobní věci na očích, případně si kabelku držet
2. Nakupování
- Neponechávat osobní věci ve vozíku bez kontroly – nevzdalovat se ani na moment
- Neponechávat věci v autech – auto přece není trezorem
- Nepokládat si věci na sedadlo a jít na druhou stranu auta
3. Doma
- některé městské části mají zákaz podomních prodejců
- neotvírejte neznámým osobám
- pokud se osoba prokazuje průkazem, můžete si ověřit jeho totožnost v místě jeho pracoviště (policie na lince 158 apod.)
- nevěřte, že osoba, která po Vás žádá peníze pro Vaše děti, je opravdu poslána Vaším známým
- Pokud se jedná o osobu např. pracovníka, který Vám jde vracet přeplatek, ověřte si jeho totožnost. Ve většině případů se vrací peníze poštovní poukázkou nebo na účet v bance
4. Všeobecné rady
- Nemějte svůj PIN kód k mobilnímu telefonu nebo k platební kartě nalepen napsán na viditelném místě.
- Nikdy si nepište PIN kód ke kartě na kartu samotnou, ani do mobilního telefonu.
- Veškeré ztracené doklady hlaste na policii
- Dávejte si pozor na své řetízky. Jsou velmi lákavým cílem. Při odcizení je dobré mít fotografii, či podrobný popis věci, která Vám byla odcizena.
- Větší finanční obnosy u sebe radši nenoste a nemějte.
- Při nakupování přes internet nikdy neplaťte dopředu, zásilky si nechejte posílat dobírkou.
- Pokud se Vám ztratí člen rodiny, nevolejte mu často na mobil. Policie dokáže zaměřit telefon, ale pouze pokud funguje – není vybitá baterie
Jak poznáme policistu?
Policista může vystupovat nejen v uniformě, ale i v civilu. Vždy se musí prokázat odkazníkem, nosí u sebe i služební průkazy.
Pokud nevěříte, že se skutečně jedná o policistu, zavolejte na linku 158 a podle čísla na odznaku či průkazu se doptejte, zda se jedná opravdu o policistu. Některé uniformy mají výšivky s nápisem policie a číslem daného policisty v kontrastní černo- žluté barvě. Bohužel neexistuje žádné poznávací znamení, které by zcela nevidomí mohli využít pro rozpoznání.
Během celé přednášky nám byly zodpovězeny všechny naše otázky, které jsme kladli a mohli jsme tam sami reflektovat, zda a jak jsme obeznámeni s tím, co bychom měli dělat.
Věřím a doufám, že jste na svoje věci opatrní a tak tyto bezpečnostní pravidla byly pouze připomínkou. Buďte na sebe a své věci opatrní. Děkuji panu nadporučíkovi inženýrovi Petru Kučovi za výklad a všem zúčastněným za jejich dotazy.
17. 04.
Autor: Martina Ludvíková
Středeční větrné počasí nás zaválo 16. dubna až do baltských zemí, kde jsme mohli společně s průvodkyní paní Mgr. Sylvou Brychtovou, objevovat tajemství světa Baltů. Během dvou hodin jsme prošli několik tisíciletí vývoje jedné civilizace. Dostali jsme se od pazourků až po velmi rafinované bronzové šperky a obřadní roucha, které se v Baltských zemích nosily. Na 3 patrech výstavy jsme tedy během chvíle ušli pěkně dlouhý čas a mohli jsme díky mnoha haptickým ukázkám zjišťovat, jak se měli lidé dříve. Zamysleli jste se například někdy nad tím, jak daleko jsme ušli s ohněm? V pravěku museli čekat na blesk, který zapálil strom a museli jej řádně udržovat a my? Vezmeme krabičku sirek a škrtneme třeba desetkrát. I taková, pro nás dnes banální věc, jako je nůž. Koupíme ho v každém obchodě, nabrousíme jej doma během chvilky, ale dřív? Ostrý kámen musel posloužit a jeho opracování trvalo i celé týdny. Někteří z nás toužili být archeology a objevovat tisíce let staré věci. My jsme měli možnost vžít se na chvíli do kůže archeologa a zkusit v písku vyhledat a oprášit různé artefakty a poznávat, oč jde. Paní průvodkyně dovolila našim klientům osahat si spoustu věcí a to dokreslovalo povídání i těm klientům, kteří jsou nevidomí. Po dvou hodinách jsme nastoupili do výtahu a výtah nás vysadil opět v Brně před Palácem Šlechtičen a my jsme se mohli vrátit do svých domovů. Děkuji moc všem zúčastněným a hlavně paní Brychtové za její výklad. Již teď se těším na další setkání, doufám, že právě i vy nebudete chybět.
Fotogalerie
14. 04.
Autor: Martina Ludvíková
Že je kroj již minulostí? Ale kdeže. O tom, že kroj je stále „v kurzu“ nás v pátek 11. 4. 2014 přesvědčila nejen paní Mgr. Gabriela Zmeškalová, kurátorka sbírky lidového textilu. Velmi poutavé vyprávění o krojích jižní Moravy, potažmo Brněnska, nás provázelo skoro celé odpoledne. Během této přednášky jsme se dozvěděli nejen o tom, z čeho se skládá mužský a ženský kroj, ale mohli jsme si osahat i různé druhy látek, ze kterých se kroje šijí. Kde kdo mohl zavzpomínat na své zážitky, kdy se mnozí z nás hodů sami účastnili a věděli, jaké to je, kroj nosit. Mimo velmi odborně a poutavě vedenou přednášku, byla také zpestřením návštěva 2 zástupců krojované chasy ze Starého Lískovce. Ženský kroj nám předvedla slečna Blanka Videmanová a mužský kroj pan Pavel Turčínek. Oba jsou folklorními nadšenci a již po několik let oblékají na sebe kroj a účastní se hodů ve Starém Lískovci. Sami nám kroj předvedli, řekli nám své zážitky s krojem a také jak se k tomu nosit kroj dostali. Tito zástupci a jejich povídání nám ukázalo, že kroj jako takový stále nezanikl a mezi mladými lidmi, se najdou tací, kteří s hrdostí na sebe obléknout tento „oděv našich předků“ a hrdě jej ukazují a udržují tradice, které zde za našich babiček a dědečků byly. Pro některé jde o připomenutí, jaké to bylo za dob jejich mladých let, pro jiné ukázkou toho, jaká dřív byla zábava.
Paní Zmeškalová, ale i krojovaní účastníci se shodli na tom, že péče o kroj je velice namáhavá, ale plody této práce na sebe nenechají dlouho čekat a vždy přinesou uspokojení a nejednomu člověku vykouzlí úsměv na tváři. Malým bonbónkem a takovým uzavřením velmi příjemného odpoledne byla možnost vyzkoušet si ženský kroj.
„Bylo nám potěšením zúčastnit se této přednášky, kde jsme se i my dozvěděli mnoho zajímavých informací. Děkujeme za pozvání a rádi Vás přivítáme na našich mladých hodech ve Starém Lískovci“ řekl na závěr hlavní stárek z krojované chasy.
Děkuji paní Zmeškalové za její velmi zajímavý výklad, zástupcům krojované chasy za jejich návštěvu a všem účastníkům za účast. Doufám, že toto nebyla poslední akce, kde jsme se mohli s folklorem na Brněnsku setkat. Dle mého názoru máme být na co pyšní.
Fotogalerie
