1. 06.
Autor: Hana Dvořáková
Dne 29. května jsme se vydali na výlet do Kroměříže, kde jsme společně navštívili jednu z dominant zahradní architektury Květnou zahradu, kterou založil v roce 1665 biskup Karel II. Lichtenstein-Kastelkorn, který se nechal pro výstavbu tohoto díla inspirovat italskými a holandskými prvky zahradní architektury. Průvodcem po této raně barokní památce nám byl pan Jiří Sigmund, který nás nejprve seznámil s historií zahrady, a poté jsme se mohli společně vydat poznávat tropické rostliny, které jsou umístěny ve dvou velkých sklenících hned u vchodu do zahrady.
Klienty při návštěvě skleníků nejvíce zaujaly vzrostlé rostliny Agáve, které jsme si mohli také hapticky prohlédnout a velká sbírka kaktusů, o kterých nám pan Sigmund popovídal mnoho zajímavého, ale nedoporučil nám na ně sahat. I přes toto varování si někteří klienti zkusili kaktusy osahat, což se naštěstí obešlo bez bolestivých následků, a tak jsme mohli bez újmy na zdraví dál pokračovat v prohlídce. Po návštěvě skleníků nás pan Sigmund přivedl k neméně významnému skvostu, zahradní kolonádě, která je 244 metrů dlouhá a je vyzdobena pískovcovými sochami antických bohů. Zajímavá byla kolonáda, která nás fascinovala svojí akustikou. Pokud se na jedné straně mluvilo do zdi, tak člověk stojící na druhé straně kolonády slyšel, co první člověk vyslovil.
Návštěva byla pro klienty velice zajímavá a to i přes to, že jsme se nedostali do samotného srdce zahrady – rotundy, která je ale momentálně v rekonstrukci.
Pan Sigmund nás též upozornil na aktuální instalaci panelů jejichž úkolem bude mluveným slovem popisovat jednotlivé exponáty a tudíž zpřístupnit informace osobám se zrakovým postižením.
Fotogalerie
1. 06.
Autor: Martina Jachanová
Krásný a slunečný úterní den 29.5.2012 jsme s našimi klienty využili k překrásné plavbě lodí po úseku Baťova kanálu z Otrokovic do Spytihněvi.
Již od rána nám modrá obloha s malými mráčky slibovala krásné počasí. Místo srazu bylo stanoveno na autobusovém nádraží Zvonařka. Výlet byl naplánován jako společná aktivita Brna a Znojma, proto se nakonec na nástupišti sešla opravdu velká skupina o 26 členech.
Cesta autobusem byla klidná a mnozí ji využili k malému odpočinku a načerpání sil na celý den. K objednané lodi jsme dorazili načas, už na nás čekal kapitán se sympatickou paní průvodkyní, kteří nás hezky přivítali. Loď byla rozdělena na dvě paluby. Horní sloužila především těm, kteří se chtěli kochat okolní krajinou a užívat si slunečních paprsků. Spodní paluba byla naopak uzpůsobena spíše jako restaurační zařízení se stolky a barem, kde si mohl každý zakoupit občerstvení podle své libosti.
Jakmile jsme se všichni usadili, tak byl ten správný čas vydat se na naší plavbu. Paní průvodkyně neváhala a hned začala velice zajímavý výklad o historii Baťova kanálu a v podstatě i celého okolí. Dozvěděli jsme se například, že Baťův kanál založil Tomáš Baťa především jako další způsob dopravy potřebného materiálu z továrny do továrny.
Naše cesta vedla přes Otrokovice, kde břeh lemovaly barevné panelové domy, ale zanedlouho jsme se už plavili překrásnou krajinou skrz Napajedla, kde se podél břehu kanálu pásli koně ze zdejšího hřebčína, kam jsme se letos bohužel nedostali, ale návštěvu hřebčína máme určitě v budoucnu v plánu. Ještě chvíli jsme si vychutnávali pohodovou plavbu a krásné počasí, než jsme se přiblížili našemu cíli, Spytihněvi. Tady nás čekalo jedna z plavebních komor kanálu. Řeka klesla zhruba o 70 cm. A najednou tu byl konec. Před vyloděním jsme ještě stihli společný snímek.
Plni dojmů jsme se přesunuli do nedaleké vodácké hospůdky, kde jsme se občerstvili zmrzlinou, chladivým nápojem a někteří neodolali a objednali si grilovanou rybu.
Při procházce po vesničce čítající zhruba 1600 obyvatel, jsme si řekli pár informací o místní hydroelektrárně, štěrkových jezerech a o kostele Nanebevzetí Panny Marie z roku 1712.
Téměř letní počasí nás všechny zmohlo natolik, že byl ten správný čas se pomalým krokem vydat na zdejší nádraží. Tady jsme se všichni společně rozloučili a brněnští a i znojemští pokračovali vlaky do svých měst.
Podle slov klientů se výlet opravdu povedl, z čehož měli všichni organizátoři velkou radost.
Tak zase někdy na lodi BON VOYAGE!
Fotogalerie
31. 05.
Autor: Martina Jachanová
V pátek ráno 18. 5. 2012 jsme se s našimi klienty setkali na zastávce Proškovo náměstí, abychom se společně vydali na komentovanou prohlídku Cacovického ostrova.
Cacovický ostrov je součástí městké části Brno – Obřany a jedná se o nově zbudovanou relaxační a odpočinkovou zónu sloužící nejen pro rodiny s dětmi, ale především pro setkávání. Ostrov je jediným a tudíž i největším ostrovem města Brna. Ze všech stran jej objímá řeka Svitava.
Po ostrově nás s velkou ochotou provázela paní Ing. Draga Kolářová, která měla celou rekonstrukci parku ve své kompetenci. Je tedy nejpovolanější z nejpovolanějších.
Na úvod nám paní Kolářová pověděla několik zajímavostí o místě, kde park vznikl. Dozvěděli jsme se zajímavé informace o kvalitě zdejší půdy, původní flóře a o historii celé lokality.
Při prohlídce nás hned na první pohled zaujal překrásný dřevěný most, který je jednou z dominant celého parku. Poté se před námi rozprostřela velká zelená louka s nově vysázenými stromky javorů a dubů. Celý projekt měl v brněnské městské části vytvořit kousek přírodní krajiny, což se podle našeho názoru opravdu povedlo. Uprostřed parku jsme narazili na další místní dominantu. Jednalo se o sousoší, které podle slov paní Kolářové znázorňuje dívku a chlapce a je pojmenované „Setkávání“, krásně tak vystihuje smysl a význam Cacovického ostrova.
Celá prohlídka se nesla v přátelském a veselém duchu. Po cestě nás hřálo slunce a tak jsme se příjemně naladili na zbytek dne.
Touto cestou bychom chtěli poděkovat paní Ing. Draze Kolářové za její vstřícnost, ochotu, ohleduplnost a také za velmi zajímavý výklad. Děkujeme.
Fotogalerie
9. 05.
Autor: Hana Dvořáková
Jarní období přímo láká k delším vycházkám a sportovním aktivitám. Neváhali jsme a s klienty jsme tedy v pátek 4.května 2012 vyrazili z Vyškova do sousední vesnice Drnovice, která je dnes známá především železnou příhradovou konstrukcí zbudovanou koncem roku 2010.
Rozhledna se nachází na kopci Chocholík. Abychom se mohli rozhlédnout do okolí, museli jsme vyjít 144 schodů, které jsme pečlivě počítali. I když bylo počasí zatažené, mohli jsme vidět Drahanskou vrchovinu, Ždánický les, Chřiby. Z rozhledny je podle údajů na ceduli též vidět Pálava, Beskydy a Hostýnské vrchy, prý i Alpy.
Cestu jsme si zpříjemnili povídáním zážitků ze života a vtipy. Výlet se zdařil, protáhli jsme si nohy a pak už nám ani nevadil vlahý deštík, který se spustil až na samotném konci trasy.
27. 04.
Autor: Martina Jachanová
I když se už od rána honily mraky a foukal studený vítr, sešli jsme se s našimi klienty na zastávce ZOO, odkud vedla naše plánovaná trasa. Autobusem jsme se nechali svézt do nedaleké obce Jinačovice, odkud jsme pokračovali po červené značce po polní cestičce. Tady se do nás hodně opíral vítr, takže jsme všichni uvítali, když nás cestička zavedla do lesa, hezky do závětří.
Chvíli jsme stoupali do kopce než se před námi objevila nádherná vyhlídka na Rozdrojovice a nedalekou přehradu. Využili jsme tedy dřevěného posezení a pustili se do našich svačin. Po přestávce jsme se vydali opět na cestu. Stezka tentokrát vedla do údolí, kde se rozprostírala malá mýtinka a několik rekreačních chatek. Cesta nás dovedla až na náměstí do Rozdrojovic k dalšímu ukazateli. Nyní jsme následovali zelenou turistickou značku, která nás naváděla do dalšího kopce na jehož konci jsme si udělali další přestávku, ke které jsme využili místní malé hřišťátko s houpačkami, na kterých jsme si mohli odpočinout.
Jak to tak většinou bývá, po cestě do kopce následuje cesta z kopce. Ta naše, lemovaná stromy a malými chaloupkami, směřovala k přehradě. Tady jsme se napojili na naučnou stezku, která nám řekla mnohé o místní fauně i flóře.
Pomalu ale jistě jsme se blížili k cíli. Ještě jsme se zastavili u několika tabulí naučné stezky, až jsme dorazili na hráz. Tady jsme výlet zakončili. Po slavnostním předání darů za jubilejní počet dosažených kilometru a po předání odměn jsme si ještě chvíli povídali a poté se rozloučili a každý se vydali ke svým domovům.
Celý výlet nám přálo počasí, občas se na nás usmálo i sluníčko. Všichni zúčastnění měli veselou náladu a tak se vycházka velice vydařila. Těšíme se na další společné setkání a další zdolané kilometry.
Procházky pořádáme pravidelně dvakrát do měsíce a budeme velice rádi, když se k nám přidáte. Více informací o turistické lize.
Fotogalerie
