29. 10.
Autor: Zuzana Šrámková
Rok 2012 se nenápadně přehoupl do své poslední čtvrtiny a nadešel říjen. Podobně jako příroda na podzim mění svou podobu, také TyfloCentrum ve Vyškově se částečně přeměnilo – přišla nová pracovnice. Nicméně změna v personálním obsazení nesouvisí se službami, které našim klientům poskytujeme, a tak zájemci mohou nadále získat informace a rady ze sociálně právní či jiné oblasti, mohou využít asistence, předčitatelské služby nebo se zúčastnit některé z pořádaných aktivit.
Jednou z těchto aktivit byla říjnová návštěva Muzea v Bučovicích. Plni očekávání jsme vyrazili v úterý 9. 10. 2012 autobusem z vyškovského nádraží do Bučovic. Cesta utekla rychle a za nedlouho už jsme stáli před zámkem v Bučovicích, ve kterém sídlí místní muzeum. Uvítala nás milá paní průvodkyně, která nás vzápětí provedla dějinami města a okolí tak, jak byly zachyceny v jednotlivých expozicích. Zlatým hřebem prohlídky byla sezonní výstava stavebnice Merkur, která byla umístěna v posledním sále. Poslechli jsme si vyprávění o historii této původem české stavebnice a obdivovali jsme veliké modely kostela, Eiffelovy věže, železnice, ruského kola a dalších. Svítící sluníčko a na tuto roční dobu poměrně vysoké teploty nás přiměly ke krátké procházce centrem města, kterou jsme zakončili v nedaleké restauraci. Poté, co jsme se občerstvili, jsme se odebrali na nádraží, odkud nás autobus odvezl do Vyškova. Zajímavé místo, poutavá výstava, ochotní lidé a krásné počasí – výlet se opravdu vydařil a nám nezbývá než doufat, že takových akcí bude čím dál tím více.
V polovině října, 15. 10. 2012, se v kanceláři TyfloCentra ve Vyškově konala další akce – Beseda o čaji. Kromě zajímavého povídání o oblíbeném nápoji jsme měli možnost ochutnat černý a bílý čaj a také jsme zjistili, jak vypadá a jak chutná tzv. kvetoucí čaj.
Říjnové aktivity probíhaly ve znamení představení nové pracovnice. V podobném duchu se budou konat také další akce, proto bych tímto chtěla pozvat klienty na aktivity plánované na měsíc listopad, o nichž se můžete dočíst v programu akcí na internetových stránkách www.centrumpronevidome.cz/vyskov. Současně bych klienty i veřejnost ráda pozvala na Den sociálních služeb, který proběhne 6. 11. 2012 v sále Knihovny Karla Dvořáčka a kterého se TyfloCentrum ve Vyškově účastní, a na Den otevřených dveří konaný dne 26. 11. 2012 v TyfloCentru ve Vyškově. Jste srdečně zváni!
Fotogalerie
4. 10.
Autor: Eva Pexová
V úterý 21. srpna jsme se vydali navštívit jeskyni Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu, kde návštěvníky provádí nevidomý průvodce, Jenda Pavlíček. Během zimní besedy, která se odehrála v naší klubovně nám Jenda vyprávěl na co se můžeme těšit a naše očekávání bylo velké.
Hned u pokladny nás uvítala paní Zdena Popelková, majitelka jeskyně. Zavedla nás na hmatovou stezku, která se jmenuje Zahrada smyslů a u jednotlivých zastavení nám povídala o tom, jak vznikly a jaký je jejich smysl. Klienti si mohli veškeré exponáty ohmatat, některé dokonce očichat. Nejvíc se klientům líbily keramické otočné nádoby, které vydávaly různé zvuky, podle toho čím byly naplněny.
U vchodu do jeskyně si nás převzal Jenda a povídal nám o tom, jak se s paní Popelkovou seznámil a proč ho práce průvodce zaujala natolik, aby se jí začal sám věnovat. Jenda mluvil i o tom jak se učil v tomto náročném trénu prostorovou orientaci, jaké to pro něj je provádět skupiny vidících návštěvníků a jak je se svou prací spokojen.
Po četných dotazech od klientů už následovala samotná prohlídka jeskyně, Jenda nám vyprávěl o jejím vzniku, pohnuté historii i o jejím autorovi. Své dílo zde v roce 1928 započal amatérský sochař Stanislav Rolínek, jeho první dílo, které zde vytvořil, byla velkolepá socha našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Dnes zde již uvidíte pouze obrovské boty na podstavci, protože socha byla za II. světové války zničena. Rolínek pokračoval ve své tvorbě. Jako ateliér mu posloužily pískovcové skály do kterých dělníci vyhloubili jeskyni a on zde vytvořil bájné blanické rytíře. Vchod jeskyně hlídá obrovská socha lva – strážce, vůdčí postavou celé jeskyně je jezdecká socha svatého Václava, stojící uprostřed spícího vojska. Stanislav Rolínek s prací spěchal, dobře věděl, že mu s postupující nemocí nezbývá mnoho času. Proto jsou některé sochy opracovány jen hrubě, na detailnější zpracování už nebyl čas. I tak budí toto monumentální dílo úctu a obdiv.
Prostředí a příroda v Rudce bylo krásné, průvodce se nám věnoval opravdu svědomitě a klienti si mohli poslechnout jaké strasti a radosti práce průvodce v jeskyni přináší.
22. 08.
Autor: Hana Dvořáková
Vyškovský park je příjemným místem pro trávení horkých letních dní. Protéká zde řeka Haná, park je plný chodníků u nichž se nachází lavičky nabízející možnost odpočinku a je zde příjemné ticho. Toto místo mají rádi i naši klienti, proto jsme se vydali v úterý 31.7.2012 vyškovský park navštívit. Cílem naší cesty bylo pouštění Lodiček přání, které jsme si vyrobili na začátku prázdnin. Loďky jsme tedy jednotlivě poslali po vlnkách řeky Hané a ještě v duchu si zopakovali přání, která jsme s nimi posílali.
Vycházku jsme zakončili posezením na zahrádce u chlazeného nápoje, protože počasí opravdu přálo a všem nám „vyschlo v krku“. Již teď se těšíme na další společnou vycházku.
Fotogalerie
27. 07.
Autor: Martina Jachanová
Léto a letní měsíce se nesou ve znamení výletování a poznávání zajímavých koutů naší země. Proto ani naše TyfloCentrum nechtělo být pozadu a se svými klienty se vydalo letos již podruhé do překrásného města Kroměříž, které se rozkládá na jižním cípu úrodné oblasti Hané.
Nejprve byla na pořadu dne komentovaná prohlídka Květné zahrady, kterou jsme měli absolvovat už při první návštěvě Kroměříže, ale díky vytrvalému dešti jsme tehdy dali přednost prohlídce arcibiskupského zámku. Na druhý pokus nám však počasí přálo. Po květné zahradě nás provázela paní Ing. Křesadlová, která zde působí jako zahradní architekt a památkář. S velkou ochotou a nasazením nám pověděla o historii zahrady, o některých dřevinách, které zde rostou a o vývoji a smyslu architektury, kterou je zahrada tvořena. V zahradě jsou v souvislosti s probíhající expozicí instalovány i moderní prvky doplňující původní výzdobu zahrady.
Z povídání paní Křesadlové jsme pochopili, že realizačnímu týmu Květné zahrady velmi záleží na bourání bariér. Proto je v zahradě pro nevidomé návštěvníky instalován hmatový model zahrady s vysvětlivkami a k dispozici je i služba, která takového návštěvníka vybaví sluchátky a speciální magnetickou holí. Po celé zahradě jsou pak instalovány informační sloupky, které se sluchátky komunikují a vysílají do nich informace týkající se zahrady. Dalším záměrem zahrady je vyhotovení hmatových modelů štuků a dalších prvků použitých v zahradě.
Na konci prohlídky ještě společné foto a pokračujeme v prozkoumávání zajímavých koutů Kroměříže s malou mezi-zastávkou na občerstvení a odpočinek.
Další část dne jsme věnovali Podzámecké zahradě, která se řadí k dalším skvostům Kroměříže, které je třeba navštívit. Na doporučení naší průvodkyně paní Křesadlové jsme využili tamní službu výletního vláčku, který nás provezl po celém parku. Poutavý výklad k nám zazníval ze zabudovaných reproduktorů nad sedátky vláčků. Při vyhlídkové jízdě jsme se tak mohli seznámit s flórou, která je v tomto přírodně krajinářském parku vysazená, se zajímavými architektonickými objekty jako je Chrámek přátelství, Čínský pavilónek, Pompejská kolonáda a další, které se měnily a přetvářely společně se zahradou a s historií, která je s parkem spjatá. Odpočatí a plní dojmů jsme si ještě chvíli vykládali o dalších postřezích, které nás zaujali a jelikož se hodina nachýlila, bylo na čase vyrazit na autobus, který nás dovezl zpět do Brna. Tady jsme se společně rozloučili a navzájem si poděkovali za příjemně strávený a naplno prožitý den.
Pojeďte příště s námi!
Fotogalerie
15. 06.
Autor: Klára Zárubová
Pro všechny zájemce z řad klientů TyfloCentra, kteří se rádi vydají za turistikou do přírody a k tomu se ještě něco nového dozvědí, jsou ve znojemském TyfloCentru připravovány turistické akce a výlety i s průvodci. Již pravidelně se těmto aktivitám věnujeme od začínajícího jara a pokračujeme v nich až do konce podzimu. Turistické trasy středně náročné střídáme s trasami nenáročnými na terén a fyzickou trénovanost účastníků. Chystáme také doprovodný výklad o místní přírodě či o historických a turistických zajímavostech.
První květnový týden jsme se tentokrát vydali v počtu celkem 6 lidí na asi sedmikilometrovou trasu z Hradiště u Znojma do Citonic přes louku Šafářka. Autobusem jsme vyrazili ze Znojma na Hradiště. Tady jsme se nejdříve zastavili u informační tabule, která zpracovává archeologické výzkumy na Hradišti. Dočetli jsme se, že z doby velkomoravského hradiště se zde našlo nespočet keramiky, kostěných a kovových nástrojů, ale i celá řada nádherných šperků – třeba bronzové náušnice. Potom jsme zamířili kolem Cholerové kaple ke geologicky zajímavému místu, kterému se říká U oveček nebo U zkamenělého stáda.
Pak jsme se vydali dlouhou alejí k lesu nad údolím Gránického potoka a zastavili jsme se u studánky, které místní neřeknou jinak než U víly samaritánky. Pokračovali jsme k místní hájence a cestou jsme míjeli přírodní památku Červený rybníček, kde je k vidění velké množství vážek nebo žábronožek. Naše trasa dále vedla k místní hájence, od které jsme se nechali vést lesní cestou až k louce Šafářka. Tato přírodní památka je chráněná pro přirozenou teplomilnou vegetaci, která se zde hojně vyskytuje. Mohli jsme zde obdivovat některé chráněné druhy rostlin, jako třeba vstavače a koniklece. Vyskytuje se zde vzácná růže galská. V závěru našeho putování jsme se v lese u Citonic zaměřili na konvalinky a sasanky. Příjemně unavení jsme došli až do Citonic, odkud jsme vyjeli autobusem zpátky směrem Znojmo.
Pro zájemce o pověsti: U oveček je název místa, kde je několik roztroušených křemencových balvanů, připomínajících pasoucí se ovečky. K těmto bílým balvanům se váže pověst: Lakomý sedlák zde pásl svých deset ovcí a odmítl dát chudé stařence kousek suchého chleba. Za tuto lakotu ho dobrá víla Samaritánka potrestala tak, že on a jeho ovečky se proměnily v bílé kameny a lípu. Na pahorku vedle lip stojí dřevěný vysoký kříž a okolo něho ze země vyčnívá řada bílých křemenných kamenů. O studánce U víly Samaritánky se vypráví, že v blízkosti Hradiště se nacházela kouzelná studánka s léčivou vodou. V blízké strži přebývala dobrodějná víla samaritánka. Znala léčivou moc vody a poskytovala pomoc všem, kteří sem přicházeli se svými neduhy. Jednoho dne přišel s nemocnými i člověk, který chtěl léčivé vody využít na výrobu a prodej léčivých nápojů. Ochutnal vody a zakrátko měl v kapse úřední potvrzení, že je majitelem studánky. Ale co se stalo? Voda pozbyla své léčivé moci. Podzemní duchové se pohněvali nad zneužitím svého daru člověku. Až když se studánka vrátí do dobrých rukou, vrátila se vodě původní kouzelná moc.
Fotogalerie
