24. 03.
Autor: Jiřina Falková
Na odpoledne 23. března připravily pracovnice břeclavského pracoviště pro své klienty výjimečný program. Autorská literární díla i s komentáři svolil přednést PhDr. Karel Křivánek, odborný pracovník Městského muzea a galerie Břeclav, výtvarník, učitel, fejetonista i básník. V počtu pěti klientů a tří průvodců jsme se za ním vypravili do výstavního sálu a více než půl hodiny rozjímali nad vážnějšími básničkami, jež autor uveřejňuje pravidelně ve sbornících společně s dalšími mikulovskými autory.
Abychom však v tomto slunečném dni nepropadli smutné náladě, prokládal doktor Křivánek čtení historkami o zrodu veršů, které většinou začínaly slovy: „Jednou jsem zase projížděl náš kraj a jak tak šlapu na koli…“ Rozesmály nás rovněž některé slovní obraty: „zima odtekla kanály“, „smutně splíním“, „žabí rap“ a část básničky, kde píše o dešti a tom, že socha T. G. M. byla mokrá až na bronz. Kdo má tvorbu Karla Křivánka rád, může číst každých čtrnáct dnů v místních novinách také jeho fejetony.
A protože nás ve výstavní síni celou dobu obklopovaly krásné poetické obrazy krajin z Podpálaví malíře Františka Hodonského, vydali jsme se ještě na komentovanou prohlídku. Tu doktor Křivánek a klienti, břeclavští rodáci, zakončili vášnivou debatou o dřívější podobě města bez paneláků, vzpomínkou na tehdejší obyvatele a jejich živnosti. Jak se říká – svět je malý… A dnes nám nabídl příjemně strávené odpoledne.
Děkujeme ředitelce a pracovníkům Městského muzea a galerie Břeclav za vstřícný přístup a ochotu se nám věnovat! Už se těšíme na vycházku Za břeclavskými sochami poslední úterý v dubnu, opět s výkladem PhDr. Karla Křivánka.
Fotografie
 |
| Autorské čtení PhDr. Karla Křivánka v Břeclavi, 23. 3. 2010 |
17. 03.
Autor: Jana Pešková
Ve středu 24. 2. 2010 jsme se vydali do Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu do světa nedaleké minulosti, do časů, kdy lidé trávili dlouhé zimní večery při práci u společného stolu, vyprávěli si příběhy a nabírali síly na blížící se jaro. Veliký masivní stůl s pecnem chlebem uprostřed a vůně zapálených svíček nás zavedly do dob sice nedávno minulých, ale tolik vzdálených našemu současnému světu plnému moderní techniky.
Po úvodním povídání o již ztraceném stylu života jsme se vydali každý se svým průvodcem na průzkum světnice, ve které jsme našli máselnici, mlýnské kameny, tkalcovský stav, stav na výrobu provázků, kolovrátek a nechyběla zde ani vyřezávaná kolébka a malovaná truhla.
Strávili jsme zde příjemných pár chvil, během kterých jsem se pokusili oprostit od našich každodenních problémů a starostí a rozcházeli jsme se v dobré náladě.
Fotogalerie
17. 03.
Autor: Jana Pešková
Ve středu 3. 3. 2010 jsme se před desátou hodinou sešli na zastávce Tkalcovská, abychom společně vyrazili do areálu Jihomoravské plynárenské, kde nás čekala výstava pořádaná kulturní asociací Nová Akropolis.
Nová Akropolis vytvořila v rámci „Ateliéru Minerva“ ojedinělý styl v ručním zpracovávání archeologických reprodukcí, prostřednictvím nichž jsme si mohli udělat představu o světě starodávných kultur Egypta, Řecka, Říma, Orientu a jižní a Střední Ameriky.
Každý exponát byl opatřen popisky ve zvětšeném černotisku a v braillově písmu. Vše doplňovala ještě naše průvodkyně, která se nám intenzivně a ochotně věnovala a tím znásobila náš nevšední výtvarný zážitek.
Fotogalerie
17. 03.
Autor: Jana Pešková
V úterý 9.2. 2010 jsme se vydali do Uměleckoprůmyslového muzea na Husově ulici v Brně, abychom nahlédli do tajů stálé expozice nesoucí název „Možná sdělení“, která je určena pro nevidomé a slabozraké návštěvníky.
Originální díla významných českých výtvarníků, kteří se nezalekli výzvy a pokusili se vyrobit dílo určené pro nevidomé zájemce o výtvarného umění, jsme si měli možnost prohlédnout pod vedením kurátorky Yvony Ferencové.
Každý jednotlivý exponát byl doplněn hlasovým záznamem autora samého, prostřednictvím něhož nás seznámil se záměrem a důvody, které ho vedly k danému zpracování tématu.
Vzhledem k tomu, že je výstava určena pro nevidomé a slabozraké návštěvníky, měli jsme možnost si všechny exponáty náležitě prohlédnout a seznámit se s díly, které se odlišují od děl, vycházejících ze zrakových zkušeností převedených pouze do hmatné podoby. Setkali jsem se tu mimo jiné s abstraktními ilustracemi založenými na sluchovém či hmatovém vnímání, neodkazujícími však na zažité zobrazování předmětů, ale hrajícími si pouze s hmatovými a sluchovými vjemy.
Každý autor přistupoval k danému úkolu způsobem sobě vlastním a tím nám byl umožněn intenzivní zážitek prožití výstavy jako celku s mnoha odlišnými způsoby zpracování tématu.
Fotogalerie
4. 03.
Autor: Pavla Velinská
V pátek 26. února jsme se vydali na výlet do Znojma. Celý týden bylo krásně, a tak jsme se těšili, jak si to užijeme, bohužel jsme ale neměli štěstí. Nakonec jsme mohli být rádi, že pršelo jen občas a ne pořád.
Ve Znojmě už na nás čekala pracovnice tamějšího regionálního pracoviště Eva, která nás seznámila s naším programem. Díky ní jsme nepotřebovali ani mapu a bez problému dorazili do Jihomoravského muzea, které bylo naším prvním dnešním cílem.
Přijeli jsme shlédnout výstavu Putující kameny anebo pravidla chaosu, kterou připravil geolog Jihomoravského muzea ve spolupráci s regionálním pracovištěm TyfloCentra Brno, o.p.s. ve Znojmě. Výstava je unikátní tím, že se snaží co možná nejvíc přiblížit exponáty, tedy kameny z říčního koryta řeky Dyje, lidem se zrakovým postižením. Jak to vypadá v praxi?
- z vitrín jsou oddělaná skla, veškeré kameny je možné prohlížet hapticky
- u každé vitríny je popis ve zvětšeném černotisku i v Braillově písmu
- jednotlivá zajímavá místa toku řeky Dyje jsou doplněna reliéfně zobrazeným průřezem koryta
- celkovou představu o říčním toku, včetně jedinečných meandrů, si zrakově postižení návštěvníci mohou udělat díky speciálně vyfrézované haptické mapě
- dojem z celé expozice je umocněn hudební nahrávkou, která představuje motiv tekoucí řeky
My jsme měli to štěstí, že si na nás po domluvě udělal čas autor výstavy Jaroslav Šmerda a mohl tak zodpovědět všechny naše záludné dotazy týkající se nejen geologie, ale i celého Znojma.
Další naší zastávkou byl obchod s látkami, jehož majitelka se věnuje výrobě patchworku. Měli jsme možnost dozvědět se, co vlastně patchwork je a jaký je postup při výrobě. Zároveň pro nás měla majitelka připravené ukázky základních vzorů a pomůcek k haptické prohlídce. I když návštěva obchodu byla krátká, dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí.
Výlet do Znojma jsme tradičně zakončili návštěvou cukrárny.
Fotografie
 |
| Putující kameny aneb Pravidla chaosu – návštěva výstavy ve Znojmě, 26. 2. 2010 |
